Žalmy 108:1-13
Žalmy 108:1-13 Bible Kralická 1613 (BKR)
Píseň a žalm Davidův. Hotovo jest srdce mé, Bože, zpívati a oslavovati tě budu, také i sláva má. Probuď se loutno a harfo, když v svitání povstávám. Slaviti tě budu mezi lidmi, Hospodine, a tobě žalmy prozpěvovati mezi národy. Nebo nad nebesa větší jest milosrdenství tvé, a až k nejvyšším oblakům pravda tvá. Vyvyšiž se nad nebesa, ó Bože, a nade všecku zemi sláva tvá. Ať jsou vysvobozeni milí tvoji, zachovávejž je pravicí svou, a vyslyš mne. Bůh mluvil skrze svatost svou; veseliti se budu, že budu děliti Sichem, a údolí Sochot že rozměřím. Můjť jest Galád, můj i Manasses, a Efraim síla hlavy mé, Juda učitel můj. Moáb medenice k umývání mému, na Edoma uvrhu obuv svou, proti Palestině troubiti budu. Kdo mne uvede do města hrazeného? Kdo mne zprovodí až do Idumejské země? Zdali ne ty, ó Bože, kterýž jsi nás byl zavrhl, a nevycházels, ó Bože, s vojsky našimi? Uděliž nám pomoci proti nepříteli, nebo marná jest pomoc lidská.
Žalmy 108:1-13 Bible 21 (B21)
Zpívaný žalm Davidův. Mé srdce je, Bože, připraveno, celou duší chci zpívat a hrát. Probuď se konečně, loutno a citero, ať vzbudím ranní zář! Chválit tě, Hospodine, chci mezi lidmi, chci ti hrát žalmy uprostřed národů: Tvá láska sahá výše než k nebi, tvá věrnost vzhůru k oblakům. Zvedni se, Bože, nad nebe, svou slávou přikryj celou zem! Ať jsou zachráněni ti, jež miluješ, pomoz svou pravicí, vyslyš mě! Bůh promluvil ve své svatosti: „Vítězně Šechem rozdělím, údolí Sukot si rozměřím. Můj je Gileád, můj je Manases, Efraim je má helma, Juda žezlo mé, Moáb za umyvadlo slouží mi, na Edom sandál odhodím, nad Filištíny vítězně zakřičím!“ Kdo mě doprovodí do hrazeného města? Kdo mě do Edomu povede? Kdo jiný než ty, Bože, jenž zavrhls nás, ty, Bože, jenž s našimi šiky netáhneš? Pomoz nám prosím proti nepříteli, záchrana od člověka je přece nicotná.
Žalmy 108:1-13 Český studijní překlad (CSP)
Píseň. Davidův žalm. Mé srdce je pevné, Bože, budu zpívat, pět budu žalmy -- i má sláva. Probuď se, harfo a lyro, ať jitřenku vzbudím! Budu ti vzdávat chválu mezi lidmi, Hospodine, budu tě opěvovat mezi národy, protože tvé milosrdenství je velké, sahá až nad nebesa a až do oblak tvá věrnost. Vyvyš se nad nebesa, Bože! Tvá sláva je po vší zemi. Aby byli vysvobozeni ti, které miluješ, zachraň nás svou pravicí, odpověz mi! Bůh promluvil ve své svatyni: Budu jásat, rozdělím Šekem, rozměřím údolí Sukót. Můj je Gileád, můj je i Manases, Efrajim -- přilba mé hlavy a Juda můj palcát. Moáb je mé umývadlo, na Edóm hodím svůj sandál, nad Pelišteou vítězně zakřičím! Kdo mě přivede do opevněného města? Kdo mě dovede do Edómu? Zdali ne ty, Bože? Odvrhls nás, Bože, a nevycházíš s naší armádou. Zajisti nám pomoc proti protivníkům, vždyť lidská záchrana je klamná!