Žalmy 105:1-22
Žalmy 105:1-22 Bible 21 (B21)
Oslavujte Hospodina, jeho jméno vzývejte, jeho činy rozhlašujte mezi národy! Zpívejte mu, hrajte mu, rozvažujte o všech jeho zázracích! Jeho svatým jménem chlubte se, ze srdce ať se radují, kdo Hospodina hledají! Po Hospodinu se ptejte, po jeho síle, jeho tvář vždycky hledejte. Pamatujte, jaké divy provedl, jaké zázraky a co rozhodl. Vy, símě Abrahama, jeho služebníka, jste jeho vyvolení, děti Jákoba. On je Hospodin, Bůh náš, celá zem jeho soudu podléhá! Na svoji smlouvu pamatuje věčně, na slovo tisíci pokolení svěřené, na smlouvu, již uzavřel s Abrahamem, na přísahu, již složil před Izákem. Jákobovi ten výrok potvrdil za věčnou smlouvu pro Izrael: „Tobě dám kanaánskou zem, bude tvým dědičným údělem!“ Přitom jich tenkrát bylo jen trochu, byli jenom hrstkou cizinců. Z národu do národu když bloudili, od jednoho k jinému království, nikoho nenechal, aby jim ublížil. I krále kvůli nim varoval: „Mé pomazané nechte být! Mým prorokům nepůsobte žal!“ Když potom přivolal na zem hlad a odřízl je od chleba, poslal před nimi jistého Josefa, jehož prodali jako otroka. Nohy měl sevřené v okovech, hrdlo uvězněné v železech. Když se pak splnila jeho předpověď, když jej protříbila Hospodinova řeč, král ho pak nechal propustit z okovů, vládce národů dal mu svobodu. Správcem svého paláce jej učinil – vládl nade vším jeho bohatstvím! Jeho dvořanům poroučel podle libosti, jeho poradce vedl k moudrosti.
Žalmy 105:1-22 Bible Kralická 1613 (BKR)
Oslavujte Hospodina, ohlašujte jméno jeho, oznamujte mezi národy skutky jeho. Zpívejte jemu, žalmy prozpěvujte jemu, rozmlouvejte o všech divných skutcích jeho. Chlubte se jménem svatým jeho; vesel se srdce těch, kteříž hledají Hospodina. Hledejte Hospodina a síly jeho, hledejte tváři jeho ustavičně. Rozpomínejte se na divné skutky jeho, kteréž činil, na zázraky jeho a na soudy úst jeho, Símě Abrahamovo, služebníka jeho, synové Jákobovi, vyvolení jeho. Onť jest Hospodin Bůh náš, na vší zemi soudové jeho. Pamatuje věčně na smlouvu svou, na slovo, kteréž přikázal až do tisíce pokolení, Kteréž upevnil s Abrahamem, a na přísahu svou učiněnou Izákovi. Nebo ji utvrdil Jákobovi za ustanovení, Izraelovi za smlouvu věčnou, Pravě: Tobě dám zemi Kananejskou za podíl dědictví vašeho, Ješto jich byl malý počet, malý počet, a ještě v ní byli pohostinu. Přecházeli zajisté z národu do národu, a z království k jinému lidu. Nedopustil žádnému ublížiti jim, ano i krále pro ně trestal, řka: Nedotýkejte se pomazaných mých, a prorokům mým nečiňte nic zlého. Když přivolav hlad na zemi, všecku hůl chleba polámal, Poslal před nimi muže znamenitého, jenž za služebníka prodán byl, totiž Jozefa. Jehož nohy sevřeli pouty, železa podniknouti musil, Až do toho času, když se zmínka stala o něm; řeč Hospodinova zkusila ho. Poslav král, propustiti ho rozkázal, panovník lidu svobodna ho učinil. Ustanovil ho pánem domu svého, a panovníkem všeho vládařství svého, Aby vládl i knížaty jeho podlé své líbosti, a starce jeho vyučoval moudrosti.
Žalmy 105:1-22 Český studijní překlad (CSP)
Vzdávejte chválu Hospodinu! Vzývejte jeho jméno! Oznamujte mezi národy jeho činy! Zpívejte mu, opěvujte ho, přemýšlejte o všech jeho divech! Chlubte se jeho svatým jménem! Ať se raduje srdce těch, kdo hledají Hospodina! Hledejte Hospodina a jeho sílu! Ustavičně vyhledávejte jeho tvář! Pamatujte na divy, které vykonal, na jeho znamení, na rozsudky jeho úst, vy, símě Abrahama, jeho otroka, synové Jákobovi, jeho vyvolení. On je Hospodin, náš Bůh. Jeho soudy jsou nad celou zemí. Navěky pamatuje na svou smlouvu, na slovo, které přikázal tisíci pokolení. Uzavřel ji s Abrahamem a odpřisáhl ji Izákovi. Potvrdil ji Jákobovi jako ustanovení, Izraeli jakožto věčnou smlouvu. Řekl: Tobě dám kenaanskou zemi, váš dědičný úděl! Byla vás jen hrstka, nevelký počet, a pobývali jste v ní jako cizinci. Putovali od národa k národu, od jednoho království k jinému lidu. Nedovolil, aby je někdo utlačoval, káral kvůli nim i krále. Nesahejte na mé pomazané, mým prorokům neubližujte! Přivolal na zemi hlad, zlomil každou hůl chleba. Poslal před nimi muže prodaného do otroctví -- Josefa. Sevřeli mu nohy do okovů, na jeho duši dolehlo železo, až do chvíle, kdy došlo na jeho slovo -- řeč Hospodinova ho protříbila. Král poslal a uvolnil ho; vládce národů ho rozvázal. Učinil ho pánem svého domu a vládcem všeho svého majetku. Aby připoutal svá knížata ke své duši a aby starcům dal moudrost.
