Přísloví 8:1-36

Sdílet

Přísloví 8:1-36 Bible Kralická 1613 (BKR)

Zdaliž moudrost nevolá, a rozumnost nevydává hlasu svého? Na vrchu vysokých míst, u cesty, na rozcestí stojí, U bran, kudy se chodí do města, a kudy se chodí dveřmi, volá, řkuci: Na vásť, ó muži, volám, a hlas můj jest k synům lidským. Poučte se hloupí opatrnosti, a blázni srozumějte srdcem. Poslouchejtež, nebo znamenité věci mluviti budu, a otevření rtů mých pouhou pravdu. Jistě žeť pravdu zvěstují ústa má, a ohavností jest rtům mým bezbožnost. Spravedlivé jsou všecky řeči úst mých, není v nich nic křivého ani převráceného. Všecky pravé jsou rozumějícímu, a přímé těm, kteříž nalézají umění. Přijmětež cvičení mé raději než stříbro, a umění raději než zlato nejvýbornější. Nebo lepší jest moudrost než drahé kamení, tak že jakékoli věci žádostivé vrovnati se jí nemohou. Já moudrost bydlím s opatrností, a umění pravé prozřetelnosti přítomné mám. Bázeň Hospodinova jest v nenávisti míti zlé, pýchy a vysokomyslnosti, i cesty zlé a úst převrácených nenávidím. Má jest rada i šťastný prospěch, jáť jsem rozumnost, a má jest síla. Skrze mne králové kralují, a knížata ustanovují věci spravedlivé. Skrze mne knížata panují, páni i všickni soudcové zemští. Já milující mne miluji, a kteříž mne pilně hledají, nalézají mne. Bohatství a sláva při mně jest, zboží trvánlivé i spravedlnost. Lepší jest ovoce mé než nejlepší zlato, i než ryzí, a užitek můj než stříbro výborné. Stezkou spravedlnosti vodím, prostředkem stezek soudu, Abych těm, kteříž mne milují, přidědila zboží věčné, a poklady jejich naplnila. Hospodin měl mne při počátku cesty své, před skutky svými, přede všemi časy. Před věky ustanovena jsem, před počátkem, prvé než byla země. Když ještě nebylo propasti, zplozena jsem, když ještě nebylo studnic oplývajících vodami. Prvé než hory založeny byly, než byli pahrbkové, zplozena jsem; Ještě byl neučinil země a rovin, ani začátku prachu okršlku zemského. Když připravoval nebesa, byla jsem tu, když vyměřoval okrouhlost nad propastí; Když upevňoval oblaky u výsosti, když utvrzoval studnice propasti; Když ukládal moři cíl jeho, a vodám, aby nepřestupovaly rozkázaní jeho, když vyměřoval základy země: Tehdáž byla jsem od něho pěstována, a byla jsem jeho potěšení na každý den, anobrž hrám před ním každého času; Hrám i na okršlku země jeho, a rozkoše mé s syny lidskými. A tak tedy, synové, poslechněte mne, nebo blahoslavení jsou ostříhající cest mých. Poslouchejte cvičení, a nabuďte rozumu, a nerozpakujte se. Blahoslavený člověk, kterýž mne slýchá, bdě u dveří mých na každý den, šetře veřejí dveří mých. Nebo kdož mne nalézá, nalézá život, a dosahuje lásky od Hospodina. Ale kdož hřeší proti mně, ukrutenství provodí nad duší svou; všickni, kteříž mne nenávidí, milují smrt.

Přísloví 8:1-36 Bible 21 (B21)

Což moudrost nevolá, nezvedá rozumnost svůj hlas? Na vrcholech kopců, u cesty, u křižovatek postává. Přímo před branami, u vstupu do města, v průchodu stojí a křičí tam: „Na vás, ó lidé, volám, svůj hlas ke všemu lidstvu obracím. Pochopte, prosťáčci, prozíravost, dospějte, tupci, k rozumu! Slyšte, řeknu vám něco zásadního, co vyjde z mých rtů, slova ryzí jsou. Má ústa mluví pouze pravdu, mým rtům se darebáctví oškliví. Všechny mé výroky jsou spravedlivé, křivého, zvráceného v nich není nic. Chápavému jsou všechny zřejmé, jasné jsou těm, kdo došli poznání. Mé poučení berte raději než stříbro, mého vědění si važte nad zlato. Daleko nad perly je moudrost nádherná, nic žádoucího se jí vůbec nerovná! Já, Moudrost, spolu s rozvážností bydlím, s prozíravostí já se dobře znám. Úcta k Hospodinu je nenávist ke zlu. Pýchu a povýšenost, zlé způsoby a pokrytecká ústa nesnáším. U mne je rozvaha a jistý úspěch, já jsem rozumnost a sílu mám! S mojí pomocí vládnou vladaři a panovníci právo určují. S mojí pomocí vedou vůdci, velmoži a všichni, kdo rozhodují na zemi. Já miluji ty, kdo milují mne, ti, kdo mě hledají, mě jistě naleznou. Bohatství a sláva se nachází u mě, trvalé jmění a pravý blahobyt. Mé plody jsou nad zlato nejryzejší, výnosy mé nad stříbro nejčistší. Stezkou spravedlnosti kráčím, pěšinami práva se ubírám, abych své milovníky obdařila jměním, jejich pokladnice abych plnila! Na počátku své cesty mne Hospodin zplodil, před všemi svými činy, před časem. Od věků jsem byla ustavena, od počátku, dříve než začal svět. Než vznikly propasti, zrodila jsem se, než vodou naplněny byly prameny. Předtím než byly hory zapuštěny, dříve než pahorky jsem se zrodila, ještě než učinil zemi a vše kolem, dříve než světa první prach. Byla jsem při tom, když nebesa chystal, když nad propastí obzor vyměřil, oblaka když ve výšinách věšel, propastné prameny když vytryskly. Byla jsem tam, když oceán spoutal, na jeho rozkaz vody poslechly! Základy země když vyměřoval, po jeho boku věrně stála jsem. Zůstávám jeho rozkoší den za dnem, svým hrám se před ním stále oddávám. Na jeho zemi, na světě si hraji, lidští synové jsou mou rozkoší! Proto, synové, poslyšte mne: Blaze těm, kdo drží se mých cest! Slyšte poučení a naberte moudrost, nebuďte ke mně lhostejní. Blaze tomu, kdo naslouchá mi, tomu, kdo v mých branách denně bdí, tomu, kdo čeká u mých veřejí! Kdo mě nalezl, nalezl život, Hospodinovou přízní se nechal zahrnout. Kdo však mě míjí, škodí své vlastní duši, kdo mě nenávidí, je smrti milencem.“

Přísloví 8:1-36 Český studijní překlad (CSP)

Cožpak moudrost nevolá, rozumnost nepozvedá svůj hlas? Na vrchu výšin, podél cest, na křižovatce postává; u bran, při vstupu do města, u vchodu do bran křičí: Na vás, muži, volám, můj hlas zní k lidským synům. Prostoduší, získejte chytrost, hlupáci, dostaňte rozum. Slyšte, protože promluvím znamenité věci, mé rty vysloví, co je správné. Vždyť má ústa si opakují pravdu, ničemnost je ohavností pro mé rty. Všechny řeči mých úst jsou spravedlivé, není v nich nic pokrouceného ani pokřiveného. Všechny jsou jasné pro toho, kdo je schopen rozumět, přímé pro ty, kdo nalézají poznání. Přijměte mé naučení, a ne stříbro, poznání je víc než pročištěné zlato. Vždyť moudrost je lepší nežli drahokamy, nic z toho, po čem toužíš, se jí nevyrovná. Já, moudrost, bydlím s chytrostí, nalézám poznání a rozvahu. Bázeň před Hospodinem znamená nenávidět zlo; povýšenost, pýchu, zlou cestu a obojaká ústa, to nenávidím. Má je rada i úspěch, jsem rozumnost, má je síla. Skrze mě králové kralují a mocnáři ustanovují spravedlnost. Skrze mě vládnou vládcové i šlechtici, všichni spravedliví soudcové. Já miluji ty, kteří milují mě; kdo mě usilovně hledají, naleznou mě. U mne je bohatství i sláva, trvalý majetek i spravedlnost. Mé ovoce je lepší nežli zlato, byť seberyzejší, výnos ze mne je nad pročištěné stříbro. Chodím po cestě spravedlnosti a po stezkách práva, abych dala dědictví těm, kteří mě milují a naplnila jejich sklady. Hospodin mě vytvořil na počátku své cesty, dávno před svými činy, již tenkrát. Odvěků jsem byla utvořena, od počátku, od dávnověku země. Když ještě nebyly hlubiny, zrodila jsem se, ještě když nebyly prameny obtěžkány vodou. Dříve nežli byly hory ponořeny, před kopci jsem se zrodila; když ještě neučinil zemi a pláně, ani první prach světa, když založil nebesa, byla jsem tam; když vyměřoval obzor nad mořskou hlubinou, když upevnil oblaka nahoře, když posilnil prameny mořské hlubiny, když postavil moři jeho hranici, aby voda nepřekračovala jeho příkaz, když vyměřoval základy země, byla jsem vedle něho jako řemeslník, byla jsem jeho potěšením den za dnem, radovala jsem se před ním po celou dobu. Radovala jsem se z celé jeho země, mé potěšení bylo s lidskými syny. Nyní mě, synové, slyšte: Blahoslavení jsou ti, kdo dbají na mé cesty. Poslechněte naučení, abyste zmoudřeli, nebuďte nevšímaví! Blahoslavený je člověk, který mě poslouchá, den za dnem bdí u mých dveří, střeží veřeje mých bran. Vždyť kdo mě nachází, nachází život, dosáhne zalíbení u Hospodina. Ale kdo proti mně hřeší, činí násilí své duši, všichni, kdo mě nenávidí, milují smrt.