Přísloví 2:1-22
Přísloví 2:1-22 Bible 21 (B21)
Přijmi prosím má slova, synu, moje příkazy jak poklad opatruj, své ucho k moudrosti nakloň, srdce otevři pro rozumnost! Ano, po rozumnosti volej, přivolej k sobě rozvahu. Když ji jak stříbro vyhledávat budeš, pátrat po ní jak po pokladech, úctě k Hospodinu tehdy porozumíš, k poznání Boha dospěješ. Jen Hospodin přece dává moudrost, poznání a rozumnost pramení z jeho úst. Zdravý úsudek on pro upřímné chová, štítem je pro ty, kdo žijí poctivě. Drží stráž nad stezkami práva, ochraňuje cestu spravedlivých svých. Spravedlnosti a právu tenkrát porozumíš, i poctivosti – všem stezkám ke štěstí. Moudrost když do srdce ti vejde, vědění když tvou duši potěší, prozíravost tě bude chránit, rozumnost nad tebou bude bdít. Před špatnou cestou tě moudrost ochrání, před každým, kdo mluví zvráceně, před těmi, kdo se přímým stezkám vyhnou, kdo kráčejí po cestách temnoty. Před těmi, kdo s radostí zla se dopouštějí, kdo si v krutých zvrácenostech libují, jejichž stezky jsou různě pokroucené a jejichž kroky z cesty scházejí. Před cizí ženou moudrost zachrání tě, před vábivými slovy svůdkyně, jež druha svého mládí opustila, na smlouvu se svým Bohem nedbajíc. Její dům se chýlí k jisté smrti, její krok míří do podsvětí. Kdo vejde k ní, už nevyjde více, na stezky života se nikdy nevrátí. Kéž by ses vydal cestou ušlechtilých, na stezkách spravedlivých kéž bys vytrval! Poctiví přece budou obývat zemi a bezúhonní v ní zůstanou. Ničemové však budou ze země vymýceni, proradní z ní budou vyrváni!
Přísloví 2:1-22 Bible Kralická 1613 (BKR)
Synu můj, přijmeš-li slova má, a přikázaní má schováš-li u sebe; Nastavíš-li moudrosti ucha svého, a nakloníš-li srdce svého k opatrnosti; Ovšem, jestliže na rozumnost zavoláš, a na opatrnost zvoláš-li; Budeš-li jí hledati jako stříbra, a jako pokladů pilně vyhledávati jí: Tehdy porozumíš bázni Hospodinově, a známosti Boží nabudeš; Nebo Hospodin dává moudrost, z úst jeho umění a opatrnost. Chová upřímým dlouhověkosti, pavézou jest chodícím v sprostnosti, Ostříhaje stezek soudu; on cesty svatých svých ostříhá. Tehdy porozumíš spravedlnosti a soudu, a upřímosti i všeliké cestě dobré, Když vejde moudrost v srdce tvé, a umění duši tvé se zalíbí. Prozřetelnost ostříhati bude tebe, a opatrnost zachová tě, Vysvobozujíc tě od cesty zlé, a od lidí mluvících věci převrácené, Kteříž opouštějí stezky přímé, aby chodili po cestách tmavých, Kteříž se veselí ze zlého činění, plésají v převrácenostech nejhorších, Jejichž stezky křivolaké jsou, anobrž zmotaní jsou na cestách svých; Vysvobozujíc tě i od ženy postranní, od cizí, kteráž řečmi svými lahodí, Kteráž opouští vůdce mladosti své, a na smlouvu Boha svého se zapomíná; K smrti se zajisté nachyluje dům její, a k mrtvým stezky její; Kteřížkoli vcházejí k ní, nenavracují se zase, aniž trefují na cestu života; Abys chodil po cestě dobrých, a stezek spravedlivých abys ostříhal. Nebo upřímí bydliti budou v zemi, a pobožní zůstanou v ní; Bezbožní pak z země vyťati budou, a přestupníci vykořeněni budou z ní.
Přísloví 2:1-22 Český studijní překlad (CSP)
Můj synu, jestliže přijmeš mé řeči a uchováš u sebe mé příkazy, učiníš své ucho vnímavé pro moudrost a nakloníš své srdce k rozumnosti, jestliže zavoláš na porozumění a pozvedneš svůj hlas k rozumnosti, jestliže ji budeš hledat jako stříbro, pátrat po ní jako po skrytých pokladech, tehdy porozumíš bázni před Hospodinem a získáš poznání Boha. Vždyť moudrost dává Hospodin a z jeho úst pochází poznání a rozumnost. Uchovává úspěch pro přímé, je štítem pro ty, kdo žijí bezúhonně, střeží stezky práva a chrání cestu svých věrných. Tehdy porozumíš spravedlnosti, právu a přímosti, každé dobré stezce, neboť moudrost vstoupí do tvého srdce a poznání tvou duši potěší; rozvaha bude tebe chránit, rozumnost tě bude střežit. Vysvobodí tě od zlé cesty, od člověka, který mluví obojace, od těch, kteří opouštějí přímé stezky, aby chodili po temných cestách, od těch, kdo mají z páchání zla radost a nad zlými obojakostmi kdo jásají, jejichž cesty jsou křivolaké, kteří bloudí na svých stezkách. Vysvobodí tě od cizí ženy, od cizinky s jejími úlisnými řečmi, od té, která opouští důvěrníka svého mládí a na smlouvu svého Boha zapomněla. Vždyť její dům se nachyluje k smrti, její stezka vede k nebožtíkům. Nikdo z těch, kdo k ní vcházejí, se nenavrátí, nedosáhnou stezek života. Proto choď po cestě dobrých lidí a zachovávej stezky spravedlivých, neboť přímí se usídlí v zemi a bezúhonní v ní zůstanou, ale ničemové budou ze země vyhlazeni a nevěrníci z ní budou vyrváni.