Přísloví 14:19-35
Přísloví 14:19-35 Bible Kralická 1613 (BKR)
Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého. Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou. Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest. Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré. Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi. Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím. Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež. V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude. Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti. Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce. Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství. Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist. Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým. Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý. V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se. Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům. Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.
Přísloví 14:19-35 Bible 21 (B21)
Zlí lidé se pokloní dobrým, darebáci u bran spravedlivého. Chuďas je na obtíž i svému příteli, boháče ale všichni milují. Kdo pohrdá svým bližním, hřeší, blaze tomu, kdo chudým pomáhá. Jistěže bloudí ten, kdo je zlomyslný; láska a věrnost patří dobrosrdečným. Tvrdá práce vždy vede k zisku, řečnění však jenom k chudobě. Korunou moudrých je jejich bohatství, tupost hlupáků zůstane tupostí. Pravdomluvný svědek může zachránit život, podvodník ale šíří lež. V úctě k Hospodinu je jistota pevná, jeho děti v něm najdou bezpečí. Pramen života je úcta k Hospodinu, z osidel smrti pomáhá uniknout. Mohutné vojsko je ozdobou krále, úbytek lidu je vládci záhubou. Trpělivý člověk oplývá rozumností, ten, kdo je ukvapený, dělá hlouposti. Krotké srdce dodává tělu na životě, závist je ale jako kostižer. Kdo utiskuje chudáka, uráží jeho Tvůrce; ctí jej však ten, kdo nuzným pomáhá. Darebáka jednou srazí jeho vlastní zlo, jistotou spravedlivého je jeho poctivost. V srdci rozumného spočívá moudrost; co skrývá nitro tupců, též vyjde najevo. Spravedlnost povznáší národ, hřích je národům k ostudě. Rozumného služebníka zahrne král přízní, prchlivostí však toho, jenž dělá ostudu.
Přísloví 14:19-35 Český studijní překlad (CSP)
Zlí se sklánějí před dobrými a ničemové v branách spravedlivého. Chudý bude nenáviděn i svým bližním, ale bohatý má mnoho přátel. Kdo pohrdá svým bližním, hřeší, avšak kdo se slitovává nad ubohými, je blahoslavený. Cožpak nezabloudí ti, kdo kují zlo? Milosrdenství a věrnost je však s těmi, kdo zamýšlejí dobro. Každá námaha přinese prospěch, ale prázdné mluvení je jenom k nouzi. Korunou moudrých je jejich bohatství, hloupostí hlupáků je hloupost. Spolehlivý svědek vysvobozuje duše, kdežto falešný šíří lži. V bázni před Hospodinem má člověk pevnou naději, bude útočištěm pro jeho syny. Bázeň před Hospodinem je pramenem života, aby se člověk vyhnul léčkám smrti. Množství lidu je slávou krále, ale nedostatek lidu je zkázou mocnáře. Kdo je pomalý k hněvu, je velice rozumný, kdo však je vznětlivý, vystavuje na odiv hloupost. Uzdravené srdce je životem tělu, kdežto závist je hnilobou kostí. Kdo utlačuje chudého, tupí jeho Tvůrce; kdo se však smilovává nad nuzným, ten ho ctí. Ničema bude sražen, když se mu bude dařit zle, ale spravedlivý má útočiště i při své smrti. V srdci rozumného moudrost odpočívá, avšak v nitru hlupáků bude odhalena. Spravedlnost vyvýší národ, ale hřích je hanbou národů. Rozumný otrok je králi milý, jeho hněv však přijde na toho, kdo jedná hanebně.