Přísloví 13:1-25
Přísloví 13:1-25 Bible Kralická 1613 (BKR)
Syn moudrý přijímá cvičení otcovo, ale posměvač neposlouchá domlouvání. Z ovoce úst každý jísti bude dobré, ale duše převrácených nátisky. Kdo ostříhá úst svých, ostříhá duše své; kdo rozdírá rty své, setření na něj přijde. Žádá, a nic nemá duše lenivého, duše pak pracovitých zbohatne. Slova lživého nenávidí spravedlivý, bezbožníka pak v ošklivost uvodí a zahanbuje. Spravedlnost ostříhá přímě chodícího po cestě, bezbožnost pak vyvrací hříšníka. Někdo bohatým se dělaje, nemá nic: zase někdo dělaje se chudým, má však statku mnoho. Výplata života člověku jest bohatství jeho, ale chudý neslyší domlouvání. Světlo spravedlivých rozsvětluje se, svíce pak bezbožných zhasne. Samou toliko pýchou působí člověk svár, ale při těch, jenž užívají rady, jest moudrost. Statek zle dobytý umenšovati se bude, kdož pak shromažďuje rukou, přivětší ho. Očekávání dlouhé zemdlívá srdce, ale žádost splněná jest strom života. Kdož pohrdá slovem Božím, sám sobě škodí; ale kdož se bojí přikázaní, odplaceno mu bude. Naučení moudrého jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti. Rozum dobrý dává milost, cesta pak převrácených jest tvrdá. Každý důmyslný dělá uměle, ale blázen rozprostírá bláznovství. Posel bezbožný upadá v neštěstí, jednatel pak věrný jest lékařství. Chudoba a lehkost potká toho, jenž se vytahuje z kázně; ale kdož ostříhá naučení, zveleben bude. Žádost naplněná sladká jest duši, ale ohavnost jest bláznům odstoupiti od zlého. Kdo chodí s moudrými, bude moudrý; ale kdo tovaryší s blázny, setřín bude. Hříšníky stihá neštěstí, ale spravedlivým odplatí Bůh dobrým. Dobrý zanechává dědictví vnukům, ale zboží hříšného zachováno bývá spravedlivému. Hojnost jest pokrmů na rolí chudých, někdo pak hyne skrze nerozšafnost. Kdo zdržuje metlu svou, nenávidí syna svého; ale kdož ho miluje, za času jej tresce. Spravedlivý jí až do nasycení duše své, břicho pak bezbožných nedostatek trpí.
Přísloví 13:1-25 Bible 21 (B21)
Moudrý syn přijímá otcovo poučení, drzoun však neslyší ani na hrozby. Ovocem svých úst se každý hojně nají a duši proradných nasytí násilí. Kdo hlídá svoje ústa, svou duši opatruje, na povídavé rty přijde záhuba. Dychtí, ale nic nemá duše pecivála, pracovitý člověk však jenom pokvete. Spravedlivý nesnese prolhané řeči, darebák nestydatě šíří puch. Spravedlnost chrání poctivého, hříšníka ničí ničemnost. Někdo nemá nic, a chová se bohatě, jiný má spoustu peněz, a dělá chuďase. Boháč za sebe může dát výkupné, chudák výhrůžky sotva zaslechne. Světlo spravedlivých svítí vesele, svíce darebáků uhasne. Pýcha vede jen ke sporům, moudří však dají na radu. Rychle nabyté jmění se rychle rozuteče, kdo shromažďuje po hrstkách, zbohatne. Dlouhé čekání unavuje srdce, naplněná touha je stromem života. Kdo pohrdá Slovem, sám sobě škodí, kdo přikázání ctí, bude odměněn. Rady moudrého jsou pramen života, z osidel smrti pomohou uniknout. Zdravý rozum si získá přízeň, cesta proradných vede k záhubě. Rozvážně chová se každý, kdo má rozum, hňup ale roztrušuje samé nesmysly. Ničemný vyslanec upadne do neštěstí, spolehlivý posel je jako lék. Bída a hanba tomu, kdo odmítá poučení, kdo však na domluvy dá, bude vážený. Splněná touha je v duši sladká; tupcům je odporné varovat se zla. Kdo chodí s moudrými, bude moudrý, kdo kamarádí s tupci, ztroskotá. Hříšníky stíhá neštěstí, spravedlivým je štěstí odměnou. Dobrý člověk zanechá dědictví vnukům, hříšníkovo jmění čeká na poctivé. Políčko chudých může vydat hojnost potravy, bezpráví je ale může o všechno připravit. Kdo šetří metlu, nenávidí své dítě, zavčas je trestá, kdo je miluje. Spravedlivý se nají do sytosti, břicho ničemů zůstane o hladu.
Přísloví 13:1-25 Český studijní překlad (CSP)
Moudrý syn přijímá otcovo naučení, ale posměvač neposlouchá napomenutí. Z ovoce svých úst bude každý jíst dobro, avšak touhou nevěrných je násilí. Kdo střeží svá ústa, chrání svou duši; kdo příliš otvírá své rty, na toho přijde zkáza. Lenoch dychtí a nic nemá, ale touha pilných se naplní. Spravedlivý nenávidí klam, ale ničema jedná odporně a je pro ostudu. Spravedlnost bude střežit toho, kdo žije bezúhonně, avšak hříšníka zničí ničemnost. Někdo předstírá, že je bohatý, a nic nemá, jiný předstírá, že je chudý, a má mnoho majetku. Výkupné za život člověka je jeho bohatství, ale chudý neslyší hrozbu. Světlo spravedlivých bude jasně zářit, avšak lampa ničemů zhasne. Jen domýšlivost vypůsobí hádku, ale s těmi, kdo se radí, je moudrost. Snadno získaný majetek se bude zmenšovat, kdežto ten, kdo pracně shromažduje, rozmnoží ho. Prodlužované očekávání působí srdci bolest, ale naplněná touha je stromem života. Tomu, kdo pohrdá slovem, se povede špatně, avšak kdo se bojí příkazu, tomu bude odplaceno. Poučení moudrého je pramenem života, aby se člověk vyhnul léčkám smrti. Rozumnost působí milost, ale cesta nevěrných je jejich záhubou. Každý chytrý člověk bude jednat podle poznání, avšak hlupák bude šířit svoji hloupost. Ničemný posel padne do zla, ale spolehlivý vyslanec přinese uzdravení. Chudoba a hanba přijde na toho, kdo si nevšímá naučení, ale kdo zachovává pokárání, bude vážený. Naplněná touha potěší duši, avšak pro hlupáky je ohavností se odvrátit od zla. Kdo chodí s moudrými, zmoudří, ale kdo se stýká s hlupáky, tomu se bude dařit zle. Hříšníky bude pronásledovat zlo, avšak spravedlivým bude odplaceno dobrem. Dobrý člověk dá dědictví synům synů, ale hříšníkův majetek bude uschován pro spravedlivého. Mnoho jídla vydá úhor chudých, ale je to smeteno bezprávím. Kdo zadržuje svou hůl, nenávidí svého syna, kdo ho však miluje, usilovně ho kázní. Spravedlivý jí do sytosti své duše, ale břicho ničemů bude mít nedostatek.