Numeri 32:1-32
Numeri 32:1-32 Bible 21 (B21)
Synové Rubenovi a synové Gádovi měli obrovské množství dobytka. Uviděli jaezerskou a gileádskou zem a hle, bylo to místo vhodné pro dobytek. Rubenovi a Gádovi synové tedy přišli a řekli Mojžíšovi, knězi Eleazarovi a vůdcům obce: „Atarot, Dibon, Jaezer, Nimra, Chešbon, Eleale, Sebam, Nebó a Beon, země, kterou Hospodin dobyl pro izraelskou obec, je země vhodná pro dobytek – a tvoji služebníci mají spoustu dobytka.“ Dále řekli: „Prokaž nám prosím laskavost, ať tato země připadne do vlastnictví nám, tvým služebníkům. Nevoď nás přes Jordán.“ Mojžíš Rubenovým a Gádovým synům odpověděl: „Mají snad vaši bratři jít do boje, zatímco vy zůstanete zde? Proč chcete syny Izraele odradit od vstupu do země, kterou jim Hospodin dal? Totéž udělali vaši otcové, když jsem je vyslal z Kádeš-barné, aby prohlédli zem. Došli až k údolí Eškol, prohlédli zem, ale pak syny Izraele odradili od vstupu do země, kterou jim Hospodin dal. Hospodin toho dne vzplanul hněvem a odpřisáhl: ‚Nikdo z těch, kdo vyšli z Egypta, nikdo starší dvaceti let nespatří zem, kterou jsem s přísahou zaslíbil Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, neboť se mi nevydali cele. Jen Káleb, syn Jefunův, a Jozue, syn Nunův, se cele vydali Hospodinu.‘ Hospodin tehdy vzplanul proti Izraeli hněvem a nechal je čtyřicet let bloudit po poušti, dokud to pokolení, které se znelíbilo Hospodinu, do posledního nevymřelo. Hle, nyní jste nastoupili na místo svých otců, vy plemeno hříšníků, abyste ještě více roznítili Hospodinův planoucí hněv proti Izraeli! Jestliže se od něj odvrátíte, nechá tento lid na poušti ještě déle, a tak je všechny přivedete do záhuby!“ Přistoupili tedy k Mojžíšovi blíž a řekli: „Chceme tu postavit ohrady pro svůj dobytek a města pro své děti. Sami pak půjdeme v plné zbroji v čele synů Izraele, dokud je nepřivedeme na jejich místo. Naše děti zatím zůstanou v opevněných městech, chráněny před obyvateli země. My se ale domů nevrátíme, dokud se každý syn Izraele neujme svého dědictví. Nebudeme s nimi zabírat zem za Jordánem ani nikde dále, neboť nám připadlo dědictví na východ od Jordánu.“ Mojžíš jim odpověděl: „Chcete-li to slovo splnit, připravte se před Hospodinem k boji. Každý z vašich ozbrojenců půjde před Hospodinem za Jordán, dokud on před vámi nevyžene své nepřátele. Až bude země před Hospodinem podmaněna, budete se moci vrátit a budete zproštěni tohoto závazku k Hospodinu a k Izraeli. Tehdy se před Hospodinem tato země stane vaším vlastnictvím. Pokud se tak nezachováte, hle, zhřešíte proti Hospodinu, a vězte, že váš trest si vás najde. Postavte si města pro děti a ohrady pro ovce a kozy; splňte však, co jste slíbili.“ Rubenovi a Gádovi synové Mojžíšovi odpověděli: „Tvoji služebníci učiní, jak jim náš pán přikazuje. Naše děti, naše ženy, náš dobytek a všechna naše zvířata zůstanou v gileádských městech, zatímco tvoji služebníci, každý v plné zbroji, přejdou Jordán, aby bojovali před Hospodinem, jak praví náš pán.“ Mojžíš tedy o nich vydal příkaz knězi Eleazarovi, Jozuovi, synu Nunovu, a náčelníkům izraelských pokolení. Mojžíš jim řekl: „Pokud s vámi Gádovi a Rubenovi synové přejdou Jordán, každý vyzbrojen k boji před Hospodinem, pak jim po dobytí země dáte do vlastnictví gileádskou zem. Pokud však s vámi nepůjdou jako ozbrojenci, připadne jim vlastnictví mezi vámi v kanaánské zemi.“ Gádovi a Rubenovi synové na to řekli: „Uděláme, co Hospodin tvým služebníkům řekl: Přejdeme vyzbrojeni před Hospodinem do země Kanaán a získáme dědičné vlastnictví v Zajordání.“
Numeri 32:1-32 Bible Kralická 1613 (BKR)
Měli pak synové Ruben a synové Gád dobytka velmi mnoho, a uzřeli zemi Jazer a zemi Galád, ano místo to místo příhodné pro dobytek. Protož přistoupivše synové Gád a synové Ruben, mluvili k Mojžíšovi a k Eleazarovi knězi a knížatům shromáždění, řkouce: Atarot a Dibon, a Jazer a Nemra, Ezebon a Eleale, a Saban a Nébo a Beon, Země, kterouž zbil Hospodin před shromážděním Izraelským, jest země příhodná ku pastvě dobytku, a my služebníci tvoji máme drahně dobytka. (Protož řekli:) Jestliže jsme nalezli milost před očima tvýma, nechť jest dána krajina ta služebníkům tvým k vládařství, ať nechodíme za Jordán. I odpověděl Mojžíš synům Gád a synům Ruben: Což bratří vaši půjdou sami k boji, a vy zde zůstanete? I proč roztrhujete mysli synů Izraelských, aby nesměli jíti do země, kterouž jim dal Hospodin? Takť jsou učinili otcové vaši, když jsem je poslal z Kádesbarne, aby prohlédli zemi tu. Kteřížto, když přišli až k údolí Eškol a shlédli zemi, potom vrátivše se, odvrátili mysl synů Izraelských, aby nešli do země, kterouž dal jim Hospodin. Èímž popuzen jsa k hněvu Hospodin v den ten, přisáhl, řka: Zajisté že lidé ti, kteříž vyšli z Egypta, od dvadcítiletých a výše, neuzří země té, kterouž jsem s přísahou zaslíbil Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, nebo ne cele následovali mne, Kromě Kálefa, syna Jefonova Cenezejského, a Jozue, syna Nun, nebo cele následovali Hospodina. I popudila se prchlivost Hospodinova na Izraele, a učinil, aby byli tuláci na poušti za čtyřidceti let, dokudž nezahynul všecken ten věk, kterýž činil zlé před očima Hospodinovýma. A hle, vy nastoupili jste na místo otců svých, plémě lidí hříšných, abyste vždy přidávali k hněvu prchlivosti Hospodinovy na Izraele. Jestliže se odvrátíte od následování jeho, i onť také opustí jej na poušti této, a tak budete příčina zahynutí všeho lidu tohoto. Přistoupivše pak znovu, řekli jemu: Stáje dobytkům a stádům svým zde vzděláme, a města dítkám svým, Sami pak v odění pohotově budeme, statečně sobě počínajíce před syny Izraelskými, dokavadž jich neuvedeme na místo jejich; mezi tím zůstanou dítky naše v městech hrazených, pro bezpečnost před obyvateli země. Nenavrátíme se do domů svých, až prvé vládnouti budou synové Izraelští jeden každý dědictvím svým; Aniž vezmeme jakého dědictví s nimi za Jordánem neb dále, když dosáhneme dědictví svého z této strany Jordánu, k východu slunce. I odpověděl jim Mojžíš: Jestliže učiníte tak, jakž jste mluvili, a jestliže půjdete v odění před Hospodinem k boji, A šli byste za Jordán vy všickni v odění před Hospodinem, dokavadž by nevyhnal nepřátel svých od tváři své, A nebyla podmaněna všecka země před Hospodinem: potom navrátíte se, a budete bez viny před Hospodinem i před Izraelem; tak přijde země tato vám v dědictví před Hospodinem. Pakli neučiníte toho, hle, zhřešíte proti Hospodinu, a vězte, že pomsta vaše přijde na vás. Stavějte sobě tedy města pro dítky, a stáje pro dobytky své, a což vyšlo z úst vašich, učiňte. I odpovědělo pokolení synů Gád a synů Ruben Mojžíšovi, řka: Služebníci tvoji učiní, jakž pán náš rozkazuje. Dítky naše a ženy naše, dobytek náš a všecka hovada naše, tu zůstanou v městech Galád, Služebníci pak tvoji přejdou jeden každý v odění způsobný před Hospodinem k boji, jakož mluví pán můj. I poručil o nich Mojžíš Eleazarovi knězi a Jozue, synu Nun, a předním v čeledech pokolení synů Izraelských, A řekl jim: Jestliže přejdou synové Gád a synové Ruben s vámi za Jordán všickni hotovi k boji před Hospodinem, a byla by již podmaněna země před vámi, dáte jim zemi Galád k vládařství. Pakli by nešli v odění s vámi, tedy dědictví míti budou u prostřed vás v zemi Kanán. I odpověděli synové Gád a synové Ruben, řkouce: Jakž mluvil Hospodin služebníkům tvým, tak učiníme: My půjdeme v odění před Hospodinem do země Kanán, a zůstane nám v dědictví vládařství naše z této strany Jordánu.
Numeri 32:1-32 Bible 21 (B21)
Synové Rubenovi a synové Gádovi měli obrovské množství dobytka. Uviděli jaezerskou a gileádskou zem a hle, bylo to místo vhodné pro dobytek. Rubenovi a Gádovi synové tedy přišli a řekli Mojžíšovi, knězi Eleazarovi a vůdcům obce: „Atarot, Dibon, Jaezer, Nimra, Chešbon, Eleale, Sebam, Nebó a Beon, země, kterou Hospodin dobyl pro izraelskou obec, je země vhodná pro dobytek – a tvoji služebníci mají spoustu dobytka.“ Dále řekli: „Prokaž nám prosím laskavost, ať tato země připadne do vlastnictví nám, tvým služebníkům. Nevoď nás přes Jordán.“ Mojžíš Rubenovým a Gádovým synům odpověděl: „Mají snad vaši bratři jít do boje, zatímco vy zůstanete zde? Proč chcete syny Izraele odradit od vstupu do země, kterou jim Hospodin dal? Totéž udělali vaši otcové, když jsem je vyslal z Kádeš-barné, aby prohlédli zem. Došli až k údolí Eškol, prohlédli zem, ale pak syny Izraele odradili od vstupu do země, kterou jim Hospodin dal. Hospodin toho dne vzplanul hněvem a odpřisáhl: ‚Nikdo z těch, kdo vyšli z Egypta, nikdo starší dvaceti let nespatří zem, kterou jsem s přísahou zaslíbil Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, neboť se mi nevydali cele. Jen Káleb, syn Jefunův, a Jozue, syn Nunův, se cele vydali Hospodinu.‘ Hospodin tehdy vzplanul proti Izraeli hněvem a nechal je čtyřicet let bloudit po poušti, dokud to pokolení, které se znelíbilo Hospodinu, do posledního nevymřelo. Hle, nyní jste nastoupili na místo svých otců, vy plemeno hříšníků, abyste ještě více roznítili Hospodinův planoucí hněv proti Izraeli! Jestliže se od něj odvrátíte, nechá tento lid na poušti ještě déle, a tak je všechny přivedete do záhuby!“ Přistoupili tedy k Mojžíšovi blíž a řekli: „Chceme tu postavit ohrady pro svůj dobytek a města pro své děti. Sami pak půjdeme v plné zbroji v čele synů Izraele, dokud je nepřivedeme na jejich místo. Naše děti zatím zůstanou v opevněných městech, chráněny před obyvateli země. My se ale domů nevrátíme, dokud se každý syn Izraele neujme svého dědictví. Nebudeme s nimi zabírat zem za Jordánem ani nikde dále, neboť nám připadlo dědictví na východ od Jordánu.“ Mojžíš jim odpověděl: „Chcete-li to slovo splnit, připravte se před Hospodinem k boji. Každý z vašich ozbrojenců půjde před Hospodinem za Jordán, dokud on před vámi nevyžene své nepřátele. Až bude země před Hospodinem podmaněna, budete se moci vrátit a budete zproštěni tohoto závazku k Hospodinu a k Izraeli. Tehdy se před Hospodinem tato země stane vaším vlastnictvím. Pokud se tak nezachováte, hle, zhřešíte proti Hospodinu, a vězte, že váš trest si vás najde. Postavte si města pro děti a ohrady pro ovce a kozy; splňte však, co jste slíbili.“ Rubenovi a Gádovi synové Mojžíšovi odpověděli: „Tvoji služebníci učiní, jak jim náš pán přikazuje. Naše děti, naše ženy, náš dobytek a všechna naše zvířata zůstanou v gileádských městech, zatímco tvoji služebníci, každý v plné zbroji, přejdou Jordán, aby bojovali před Hospodinem, jak praví náš pán.“ Mojžíš tedy o nich vydal příkaz knězi Eleazarovi, Jozuovi, synu Nunovu, a náčelníkům izraelských pokolení. Mojžíš jim řekl: „Pokud s vámi Gádovi a Rubenovi synové přejdou Jordán, každý vyzbrojen k boji před Hospodinem, pak jim po dobytí země dáte do vlastnictví gileádskou zem. Pokud však s vámi nepůjdou jako ozbrojenci, připadne jim vlastnictví mezi vámi v kanaánské zemi.“ Gádovi a Rubenovi synové na to řekli: „Uděláme, co Hospodin tvým služebníkům řekl: Přejdeme vyzbrojeni před Hospodinem do země Kanaán a získáme dědičné vlastnictví v Zajordání.“
Numeri 32:1-32 Český studijní překlad (CSP)
Synové Rúbenovi a synové Gádovi měli množství dobytka, bylo ho bezpočet. Když uviděli zemi Jaezer a zemi Gileád, hle, to místo bylo místem vhodným pro dobytek. Synové Gádovi a synové Rúbenovi proto šli a řekli Mojžíšovi, knězi Eleazarovi a předákům pospolitosti: Atarót, Díbón, Jaezer, Nimrá, Chešbón, Eleále, Sebám, Nebó a Beón -- země, kterou Hospodin vybil před pospolitostí Izraele, je zemí vhodnou pro dobytek a tvoji otroci mají dobytek. A dále řekli: Jestliže jsme nalezli milost ve tvých očích, ať je tato země dána tvým otrokům do vlastnictví. Nepřeváděj nás přes Jordán. Mojžíš odpověděl synům Gádovým a synům Rúbenovým: Cožpak vaši bratři půjdou do boje a vy zůstanete zde? Proč berete synům Izraele odvahu, aby přešli do země, kterou jim dal Hospodin? Tak jednali vaši otcové, když jsem je poslal z Kádešbarneje, aby prohlédli zemi. Prošli až do údolí Eškólu, prohlédli zemi a vzali synům Izraele odvahu, aby šli do země, kterou jim dal Hospodin. Onoho dne vzplanul Hospodin hněvem a přísahal: Muži, kteří vyšli z Egypta, od dvacetiletých výše, neuvidí zemi, o níž jsem přísahal Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, protože nešli za mnou naplno, kromě Kenazejce Káleba, syna Jefunova, a Jozua, syna Núnova, protože ti šli naplno za Hospodinem. Proto Hospodin vzplanul hněvem proti Izraelcům, nechal je bloudit čtyřicet let pustinou, dokud nebyla zcela vyhlazena celá generace, která páchala to, co je zlé v Hospodinových očích. A hle, povstali jste vy, potomstvo hříšníků, na místo vašich otců, abyste ještě zvýšili Hospodinův planoucí hněv proti Izraeli. Když se od něj odvrátíte, ponechá ho nadále v pustině a zničíte celý tento lid. Nato k němu přistoupili a řekli: Postavíme zde ohrady pro svůj dobytek a města pro své děti. My sami se však rychle vyzbrojíme a půjdeme před syny Izraele, dokud je nepřivedeme na jejich místo, zatímco naše děti zůstanou v opevněných městech chráněny před obyvateli této země. Nevrátíme se do svých domovů, dokud synové Izraele neobdrží každý své dědictví. Neobdržíme dědictví s nimi za Jordánem a tam dále, protože jsme dostali své dědictví na druhé straně Jordánu na východě. Mojžíš jim řekl: Jestliže budete jednat, jak jste řekli, jestliže se vyzbrojíte před Hospodinem do boje, celé vaše vojsko projde Jordán před Hospodinem, dokud před sebou nepodrobí své nepřátele a dokud země nebude podmaněna před Hospodinem, a teprve potom se vrátíte, tehdy budete nevinní před Hospodinem a před Izraelem a tato země se stane vaším vlastnictvím před Hospodinem. Pokud však nebudete takto jednat, hle, zhřešíte proti Hospodinu a vězte, že váš hřích vás dostihne. Postavte si města pro své děti a ohrady pro svůj brav a splňte to, co vyšlo z vašich úst. Synové Gádovi a synové Rúbenovi řekli Mojžíšovi: Tvoji otroci udělají to, co pán přikazuje. Naše děti, naše ženy, naše stáda a všechen náš dobytek zůstane tam v gileádských městech, ale tvoji otroci, všichni vojenští ozbrojenci, projdou před Hospodinem do boje, jak říká pán. Potom o nich Mojžíš vydal příkaz knězi Eleazarovi, Jozuovi, synu Núnovu, a předákům rodů pokolení synů Izraele. Mojžíš jim řekl: Jestliže synové Gádovi a synové Rúbenovi projdou s vámi Jordánem, všichni ozbrojenci, do boje před Hospodinem, až bude země před vámi podmaněna, dejte jim do vlastnictví gileádskou zemi. Jestliže však s vámi ozbrojenci neprojdou, ať mají vlastnictví mezi vámi v kenaanské zemi. Synové Gádovi a synové Rúbenovi odpověděli: Jak Hospodin promluvil o tvých otrocích, tak uděláme. Projdeme jako ozbrojenci před Hospodinem do kenaanské země a budeme mít dědičné vlastnictví zde za Jordánem.