Nehemiáš 5:1-5
Nehemiáš 5:1-5 Bible Kralická 1613 (BKR)
Byl pak pokřik veliký lidu i žen jejich na bratří jich Židy. Nebo někteří pravili: Synů a dcer máme tak mnoho, že za ně obilé jednáme, abychom jísti a živi býti mohli. Jiní opět pravili: Pole svá i vinice své, a domy své zzastavovati musíme, abychom obilé jednati mohli v hladu tomto. Jiní ještě pravili: Musíme vypůjčiti peněz, abychom dali plat králi, na svá pole i vinice své, Ješto aj, jakož tělo bratří našich, tak těla naše, jakož synové jejich, tak i synové naši. A však my musíme podrobovati syny své a dcery své v službu, a některé již ze dcer našich podrobeny jsou, a nemůžeme s nic býti, poněvadž pole naše a vinice naše drží jiní.
Nehemiáš 5:1-5 Bible Kralická 1613 (BKR)
Byl pak pokřik veliký lidu i žen jejich na bratří jich Židy. Nebo někteří pravili: Synů a dcer máme tak mnoho, že za ně obilé jednáme, abychom jísti a živi býti mohli. Jiní opět pravili: Pole svá i vinice své, a domy své zzastavovati musíme, abychom obilé jednati mohli v hladu tomto. Jiní ještě pravili: Musíme vypůjčiti peněz, abychom dali plat králi, na svá pole i vinice své, Ješto aj, jakož tělo bratří našich, tak těla naše, jakož synové jejich, tak i synové naši. A však my musíme podrobovati syny své a dcery své v službu, a některé již ze dcer našich podrobeny jsou, a nemůžeme s nic býti, poněvadž pole naše a vinice naše drží jiní.
Nehemiáš 5:1-5 Bible 21 (B21)
Prostí lidé a zvláště ženy tehdy velmi naříkali na své židovské bratry. Jedni říkali: „Máme tolik synů a dcer, že za ně pořizujeme obilí, abychom měli co jíst a přežili.“ Jiní říkali: „Musíme svá pole, vinice i domy dávat do zástavy, abychom v tom hladu pořídili obilí.“ Další říkali: „Musíme si půjčovat peníze na královskou daň z našich polí a vinic. Nejsme snad stejní jako naši bratři? Nejsou naše děti jako jejich děti?! Vždyť budeme muset prodat své syny a dcery do otroctví! Některé z našich dcer už jsou v porobě a my jsme bezmocní; vždyť naše pole a vinice už nám nepatří.“
Nehemiáš 5:1-5 Český studijní překlad (CSP)
Nastalo velké volání lidu a jejich žen proti jejich bratrům Judejcům. Někteří říkali: Našich synů a našich dcer je mnoho. Musíme dostat obilí, abychom se najedli a zůstali naživu. Jiní říkali: Dáváme do zástavy svá pole, své vinice a své domy, abychom dostali obilí v tomto hladu. A jiní říkali: Na svá pole a své vinice jsme si vypůjčili peníze na královskou daň. A nyní je naše tělo jako tělo našich bratrů a naši synové jsou jako jejich synové; avšak hle, my musíme nechávat podmanit své syny a své dcery za otroky a některé z našich dcer již byly podmaněny; jsme bezmocní, když naše pole a naše vinice patří jiným.