Marek 3:1-19
Marek 3:1-19 Slovo na cestu (SNC)
Když opět přišel Ježíš do synagogy, spatřil tam člověka, který měl bezvládnou ruku. Protože byla právě sobota, Ježíšovi nepřátelé napjatě sledovali, co učiní. Jestliže ho uzdraví, bude to vítaná příležitost, jak jej obžalovat z rušení předepsaného svátečního klidu. A opravdu, Ježíš vyzval postiženého, aby předstoupil před celé shromáždění, a pak položil ostatním otázku: „Co se smí v sobotu? Mohou se konat dobré skutky, nebo se má páchat zlo? Je možné zachránit život, nebo jej zničit?“ Na tyto otázky se nikdo neodvážil odpovědět. Jejich mlčení Ježíše naplnilo spravedlivým hněvem, jejich lhostejnost k lidskému utrpení ho roztrpčila. Přeměřil si je přísným pohledem a potom se obrátil k postiženému. „Natáhni tu ruku!“ řekl mu. On to učinil, a ejhle – ruka byla zdravá. Farizejové opustili synagogu a šli se domlouvat s přívrženci krále Heroda na tom, jak Ježíše odstranit. Ježíš se opět se svými učedníky uchýlil k jezeru. Znovu jej následovaly zástupy lidí z celé Galileje, Judska, Jeruzaléma, Idumeje a Zajordání, ba dokonce přišli i lidé z okolních pohanských měst Týru a Sidónu. Široko daleko se roznesly zprávy o jeho zázracích a velmi mnoho lidí se o nich chtělo přesvědčit na vlastní oči. Ježíš požádal své učedníky, aby pro něj měli připravenu loďku, na kterou by se mohl uchýlit, kdyby ho dav příliš tísnil. Mnoho nemocných už totiž uzdravil a další se k němu přímo vrhali, jen aby se ho mohli dotknout. A když ho spatřili ti, kdo byli posedlí démonem, padali před ním na zem a křičeli: „Ty jsi Boží Syn!“ On je však rázně umlčoval, protože nestál o jejich svědectví. Potom k sobě zavolal ty, které si vybral pro zvláštní svědecké poslání, a vystoupil s nimi na horu. Z nich pak ustanovil dvanáct, kteří ho měli všude doprovázet a které bude posílat samostatně kázat a uzdravovat. Byli to: Šimon, kterému přidal jméno Petr, Jakub a Jan – synové Zebedeovi, kterým někdy říkával „synové hromu“, Ondřej, Filip, Bartoloměj, Matouš, Tomáš, Jakub Alfeův, Tadeáš, Šimon Kenaanský a Jidáš Iškariotský, který ho později zradil.
Marek 3:1-19 Bible Kralická 1613 (BKR)
I všel opět do školy, a byl tu člověk, maje ruku uschlou. I šetřili ho, uzdraví-li jej v sobotu, aby ho obžalovali. I řekl tomu člověku, kterýž měl uschlou ruku: Vstaň a pojď sem do prostředku. I dí jim: Sluší-li v sobotu dobře činiti, čili zle, život zachovati, čili zamordovati? Ale oni mlčeli. A pohleděv na ně vůkol hněvivě, zarmoutiv se nad tvrdostí srdce jejich, řekl člověku: Vztáhni ruku svou. I vztáhl, a učiněna jest ruka jeho zdravá, jako i druhá. A vyšedše farizeové, hned s herodiány radu učinili proti Ježíšovi, kterak by ho zahubili. Ježíš pak s učedlníky svými poodšel k moři, a veliké množství od Galilee šlo za ním, i z Judstva, I od Jeruzaléma, i od Idumee, i z Zajordání; i ti, kteříž byli okolo Týru a Sidonu, množství veliké, slyšíce, kteraké věci činí, přišli k němu. I rozkázal učedlníkům svým, aby lodičku ustavičně nahotově měli, pro zástup, aby ho tak netiskli. Nebo mnohé uzdravoval, takže naň padali, aby se ho dotýkali, kteřížkoli měli jaké neduhy. A duchové nečistí, jakž ho zazřeli, padali před ním a křičeli, řkouce: Ty jsi Syn Boží. A on velmi jim přimlouval, aby ho nezjevovali. I vstoupil na horu, a povolal k sobě těch, kterýchž se jemu vidělo; i přišli k němu. I ustanovil jich dvanácte, aby s ním byli, aby je poslal kázati, A aby měli moc uzdravovati nemoci a vymítati ďábelství: A nejprve Šimona, jemuž dal jméno Petr, A Jakuba Zebedeova, a Jana bratra Jakubova, (a dal jim jméno Boanerges, to jest synové hromovi,) A Ondřeje, a Filipa, a Bartoloměje, a Matouše, a Tomáše, a Jakuba Alfeova, a Taddea, a Šimona Kananejského, A Jidáše Iškariotského, kterýž i zradil jej. I šli s ním domů.
Marek 3:1-19 Bible 21 (B21)
Když znovu přišel do synagogy, byl tu člověk s ochrnutou rukou. Sledovali ho, zda jej uzdraví v sobotu, aby ho mohli obžalovat. Ježíš tomu muži s ochrnutou rukou řekl: „Postav se doprostřed.“ Potom se jich zeptal: „Smí se v sobotu konat dobro, nebo zlo? Zachránit život, nebo zničit?“ Oni však mlčeli. S hněvem se po nich rozhlédl, zarmoucen tvrdostí jejich srdce, a řekl tomu muži: „Natáhni ruku.“ A když ji natáhl, byla znovu zdravá. Farizeové se pak hned odešli radit s herodiány, jak by ho zničili. Ježíš odešel se svými učedníky k jezeru a za ním šla velká spousta lidí z Galileje, z Judska, z Jeruzaléma i z Idumeje, Zajordánska a z okolí Týru a Sidonu. Když slyšeli, jaké věci dělal, přišla jich k němu velká spousta. Proto řekl svým učedníkům, aby pro něj kvůli zástupu měli stále připravenou loďku, aby ho neumačkali. Uzdravil jich totiž tolik, že všichni, kdo měli nějaká trápení, se na něj tlačili, aby se ho dotkli. A nečistí duchové, jakmile ho uviděli, před ním padali a křičeli: „Ty jsi Boží Syn!“ Ale on jim velmi hrozil, aby ho neprozrazovali. Potom vystoupil na horu, povolal k sobě ty, které sám chtěl, a přišli k němu. Ustanovil jich dvanáct, aby byli s ním, aby je poslal kázat a aby měli moc vymítat démony. Ustanovil jich dvanáct: Šimona (kterému dal jméno Petr), Jakuba Zebedeova, jeho bratra Jana (ty dva pojmenoval Boanerges, „Synové hromu“), Ondřeje, Filipa, Bartoloměje, Matouše, Tomáše, Jakuba Alfeova, Tadeáše, Šimona Horlivce a Jidáše Iškariotského, který ho potom zradil.
Marek 3:1-19 Český studijní překlad (CSP)
Vstoupil opět do synagogy. A byl tam člověk, který měl odumřelou ruku. Pozorně jej sledovali, zda ho v sobotu uzdraví, aby jej obžalovali. A on tomu člověku s odumřelou rukou řekl: “Postav se doprostřed.” A jim řekl: “Je v sobotu dovoleno učinit dobře, nebo zle, duši zachránit, nebo zahubit?” Ale oni mlčeli. Rozhněvaně se po nich rozhlédl a hluboce zarmoucen nad tvrdostí jejich srdce řekl tomu člověku: “Natáhni [svou] ruku.” Natáhl ji, a jeho ruka byla uzdravena. Když farizeové vyšli, hned se s herodiány proti němu radili, jak by ho zahubili. Ježíš se se svými učedníky odebral k moři. A vydalo se za [ním] velké množství lidí z Galileje a z Judska. Také z Jeruzaléma, z Idumeje a Zajordání, z okolí Týru a Sidónu přišlo k němu velké množství lidí, když slyšeli, co všechno činil. Řekl tedy svým učedníkům, aby pro něj měli stále připravenou loďku, aby se na něho zástup netlačil. Neboť mnohé uzdravil, takže všichni, kteří měli trápení, se k němu hrnuli, aby se ho dotkli. A nečistí duchové, kdykoli ho viděli, padali před ním a křičeli: “Ty jsi Syn Boží!” Ostře je káral, aby nezjevili, kdo je. Vystoupil na horu a zavolal k sobě ty, které sám chtěl. I odešli k němu. Ustanovil jich dvanáct, aby byli s ním, aby je posílal hlásat evangelium a aby měli pravomoc vyhánět démony. [Ustanovil těchto Dvanáct:] Šimona, kterému přidal jméno Petr, Jakuba Zebedeova a Jakubova bratra Jana a přidal jim jméno Boanerges, což znamená "synové hromu", Ondřeje, Filipa, Bartoloměje, Matouše, Tomáše, Jakuba, toho Alfeova, Tadeáše, Šimona Kananejského a Judu Iškariotského, který ho pak zradil.