Marek 2:5-9
Marek 2:5-9 Slovo na cestu (SNC)
Když viděl, jak ti muži bezvýhradně věří v jeho pomoc, řekl nemocnému: „Synu, tvé hříchy jsou ti odpuštěny.“ Sedělo tam také několik učitelů zákona a ti se mezi sebou začali domlouvat: „Slyšeli jste, co ten člověk řekl? To je přece rouhání! On si snad o sobě myslí, že je Bohem! Vždyť jedině Bůh může odpouštět hříchy.“ Ježíš však četl jejich myšlenky a obrátil se k nim: „Proč vás to tak popudilo, co jsem právě řekl? Co je snadnější? Oznámit ochrnutému, že se mu odpouštějí hříchy, nebo mu rozkázat, aby se zvedl, sebral svoje lehátko a odešel domů?
Marek 2:5-9 Bible Kralická 1613 (BKR)
A vida Ježíš víru jejich, dí šlakem poraženému: Synu, odpouštějí se tobě hříchové tvoji. A byli tu někteří z zákoníků, sedíce a myslíce v srdcích svých: Co tento tak mluví rouhavě? Kdo můž odpustiti hříchy, jediné sám Bůh? To hned poznav Ježíš duchem svým, že by tak přemyšlovali sami v sobě, řekl jim: Proč o tom přemyšlujete v srdcích svých? Co jest snáze říci šlakem poraženému: Odpouštějí se tobě hříchové, čili říci: Vstaň a vezmi lože své a choď?
Marek 2:5-9 Bible 21 (B21)
Když Ježíš uviděl jejich víru, řekl ochrnutému: „Synu, tvé hříchy jsou odpuštěny.“ Byli tu ale někteří ze znalců Písma. Seděli tam a v srdcích si říkali: „Jak to mluví? To je rouhání! Kdo může odpouštět hříchy než samotný Bůh?“ Ježíš v duchu ihned poznal, co si pro sebe říkají, a zeptal se jich: „Jak to přemýšlíte? Co je snadnější? Říci ochrnutému: ‚Tvé hříchy jsou odpuštěny,‘ anebo: ‚Vstaň, vezmi si lehátko a choď?‘
Marek 2:5-9 Český studijní překlad (CSP)
Když Ježíš viděl jejich víru, řekl ochrnutému: “Synu, tvé hříchy jsou odpuštěny.” Seděli tam někteří z učitelů Zákona a uvažovali ve svých srdcích: “Proč takhle mluví? Rouhá se! Kdo je mocen odpouštět hříchy, neli jediný: Bůh.” Ježíš hned svým duchem poznal, že takto uvažují, a řekl jim: “Proč tak uvažujete ve svých srdcích? Co je snadnější? Říci ochrnutému: "Tvé hříchy jsou odpuštěny", nebo říci: "Vstaň, vezmi své lehátko a choď"?