Marek 11:4-21
Marek 11:4-21 Slovo na cestu (SNC)
Učedníci šli a skutečně našli u jednoho domu přivázané oslátko. Když ho odvazovali, někteří z kolemjdoucích se ptali, proč to dělají. Odpověděli tak, jak jim poradil Ježíš, a lidé je nechali zvíře odvést. Přivedli oslátko k Ježíšovi, přehodili přes ně své pláště, Ježíš se na ně posadil a vydali se na cestu. Lidé ze zástupu, který ho provázel, se začali předhánět v pozornostech; prostírali před ním své pláště, jiní lámali větve a zdobili jimi cestu. Za ním i před ním se utvořil průvod a všichni volali: „Ať žije král! Sláva! Jde v Božím jménu! Ať žije Davidovo království! Nebe jásá s námi!“ Tak vstoupil Ježíš do Jeruzaléma a vešel do chrámu. Všechno si tam pozorně prohlédl, a protože byl již večer, odešel se svými dvanácti na noc do Betanie. Druhý den cestou z Betanie dostal Ježíš hlad. Z dálky uviděl fíkovník obalený listím a šel se podívat, zda nemá nějaké ovoce. Když pak přišel až ke stromu, zjistil, že kromě listí na něm nic neroste; první úroda byla pryč a na novou strom ještě nenasadil. Učedníci slyšeli, jak říká stromu: „Nikdo už z tebe nebude jíst ovoce!“ Vrátili se do Jeruzaléma a Ježíš šel do chrámu. Když na nádvoří chrámu uviděl stánky s obětními zvířaty a pulty směnárníků, zpřevracel je a obchodníky vyhnal. Nedovolil ani, aby si někdo tamtudy krátil cestu s vodou od studny. „Cožpak nevíte,“ horlil, „že je napsáno v Písmu: ‚Můj chrám je určen k tomu, aby se v něm všechny národy modlily?‘ Vy jste však z něho udělali lupičské doupě.“ Slyšeli to i velekněží a učitelé zákona a přemýšleli, jak by se Ježíše zbavili. Měli z něho strach, protože lid byl jeho učením nadšen. Večer Ježíš s učedníky opustil město. Když šli ráno zase kolem toho fíkovníku, viděli, že je úplně suchý. Petr si vzpomněl na včerejší příhodu. „Mistře, ten fíkovník, který jsi odsoudil, uschl!“
Marek 11:4-21 Bible Kralická 1613 (BKR)
I odešli, a nalezli oslátko přivázané vně u dveří na rozcestí. I odvázali je. Tedy někteří z těch, kteříž tu stáli, řekli jim: Co činíte, odvazujíce oslátko? Oni pak řekli jim, jakož byl přikázal Ježíš. I nechali jich. Protož přivedli oslátko k Ježíšovi, a vložili na ně roucha svá. I vsedl na ně. Mnozí pak stlali roucha svá na cestě, a jiní ratolesti sekali z stromů, a metali na cestu. A kteříž napřed šli, i ti, kteříž za ním šli, volali, řkouce: Spas nás. Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně. Požehnané, kteréž jest přišlo ve jménu Páně, království otce našeho Davida! Spas nás na výsostech. I všel do Jeruzaléma Ježíš, i do chrámu. A spatřiv tu všecko, když již byla večerní hodina, vyšel do Betany se dvanácti. A druhého dne, když vycházel z Betany, zlačněl. A uzřev zdaleka fík, an má listí, šel, zda by co nalezl na něm. A když přišel k němu, nic nenalezl kromě listí; nebo nebyl čas fíků. Tedy odpověděv Ježíš, řekl jemu: Již více na věky nižádný z tebe ovoce nejez. A slyšeli to učedlníci jeho. I přišli do Jeruzaléma. A všed Ježíš do chrámu, počal vymítati ty, jenž prodávali a kupovali v chrámě, a stoly penězoměnců a stolice prodávajících holuby převracel. A nedopustil, aby kdo jakou nádobu nesl skrze chrám. I učil je, řka jim: Zdaliž není psáno, že dům můj dům modlitby slouti bude u všech národů? Vy pak učinili jste jej peleší lotrů. Slyšeli pak to zákoníci i přední kněží, a hledali, kterak by jej zahubili; nebo se ho báli, protože všecken zástup divil se učení jeho. A když byl večer, vyšel Ježíš z města. A učedlníci ráno jdouce, uzřeli fík, an usechl hned z kořene. Tedy zpomenuv Petr, řekl jemu: Mistře, aj fík, kterémuž jsi zlořečil, usechl.
Marek 11:4-21 Bible 21 (B21)
Odešli tedy, a když našli oslátko přivázané u dveří venku na ulici, odvázali je. Někteří z kolemstojících jim řekli: „Co to děláte? Jak to, že odvazujete oslátko?“ Když jim ale odpověděli, jak jim Ježíš řekl, nechali je. Potom to oslátko přivedli k Ježíši, přikryli je svými plášti a on si na ně sedl. Mnozí prostírali na cestě své pláště, jiní pak ratolesti, které nařezali v polích. Ti, kdo šli napřed, i ti, kdo šli za ním, volali: „Hosana!“ „Požehnaný, jenž přichází v Hospodinově jménu!“ „Požehnané království našeho otce Davida!“ „Hosana na výsostech!“ Tak dorazil do Jeruzaléma a do chrámu. Když si všechno prohlédl, byl už večer, a tak se Dvanácti odešel do Betanie. Když druhého dne vycházeli z Betanie, Ježíš dostal hlad. Zdálky uviděl fíkovník s listím, a tak šel k němu, zda by snad na něm něco nenalezl. Když přišel, nenašel na něm nic než listí, protože nebyl čas fíků. Řekl mu: „Ať už z tebe nikdy nikdo nejí ovoce!“ A jeho učedníci to slyšeli. Tak přišli do Jeruzaléma. Když vešel do chrámu, začal vyhánět ty, kdo v chrámě prodávali i kupovali. Zpřevracel stoly směnárníků i sedačky prodavačů holubic a nikomu nedovoloval ani přenášet zboží přes chrámové nádvoří. Potom je vyučoval: „Není snad psáno, že ‚Můj dům bude nazýván domem modlitby pro všechny národy‘? Vy jste z něj ale udělali ‚doupě lupičů‘!“ Když to uslyšeli vrchní kněží a znalci Písma, začali hledat způsob, jak ho zničit, protože se ho báli. Všechen zástup totiž žasl nad jeho učením. Večer pak znovu odešli z města. Když pak šli ráno zase kolem toho fíkovníku, uviděli, že od kořenů uschl. Petr se tehdy rozpomněl a zvolal: „Mistře, podívej se, ten fíkovník, který jsi proklel, uschl!“
Marek 11:4-21 Český studijní překlad (CSP)
Odešli a nalezli oslátko uvázané venku na ulici u dveří a odvázali je. A někteří z těch, kteří tam stáli, jim říkali: “Co to děláte, že odvazujete to oslátko?” Oni jim řekli, jak řekl Ježíš, a ti je nechali. A přivedli oslátko k Ježíšovi, hodili na ně svá roucha a on se na ně posadil. A mnozí rozprostřeli na cestu svá roucha, jiní pak ratolesti, které nařezali na polích. Ti, kteří šli vpředu, i ti, kteří šli za ním, křičeli: “Hosana! Požehnaný, který přichází ve jménu Pána! Požehnané přicházející království našeho otce Davida! Hosana na výsostech!” A vstoupil do Jeruzaléma do chrámu a rozhlédl se po všem. Protože již bylo pozdě, vyšel s Dvanácti do Betanie. Když následujícího dne vyšli z Betanie, dostal hlad. A z dálky uviděl fíkovník, který měl listí, a přišel, zdali na něm něco nenalezne. Když k němu přišel, nenalezl nic, jen listí; nebylo totiž období fíků. I řekl mu: “Ať již navěky z tebe nikdo ovoce nejí!” A jeho učedníci to slyšeli. A přišli do Jeruzaléma. Vešel do chrámu a začal vyhánět ty, kteří v chrámu prodávali a kupovali, a zpřevracel stoly směnárníků a sedadla prodavačů holubů. A nedovoloval, aby někdo skrze chrám pronesl nějaké zboží. Učil a říkal jim: “Což není napsáno: "Můj dům bude nazván domem modlitby pro všechny národy"? Vy jste jej však učinili jeskyní lupičů.” Uslyšeli to velekněží a učitelé Zákona a hledali, jak by ho zahubili, neboť se ho báli; celý ten zástup byl totiž nad jeho učením ohromen. Když nastal večer, vycházeli ven z města. A když šli ráno kolem, uviděli ten fíkovník uschlý od kořenů. Petr se rozpomenul a řekl mu: “Rabbi, hleď, ten fíkovník, který jsi proklel, je uschlý.”