Marek 11:1-14
Marek 11:1-14 Slovo na cestu (SNC)
Když se blížili k Jeruzalému a stoupali na Olivovou horu, uviděli Betfage a Betanii. Ježíš poslal dva ze svých učedníků napřed a řekl jim: „Jděte do vesnice tamhle před námi. Na kraji vesnice uvidíte u plotu uvázané oslátko, na kterém ještě nikdo nejel. To mi přiveďte. A kdyby se vás někdo ptal, co to děláte, odpovězte krátce: Pán ho potřebuje a brzy ho vrátí.“ Učedníci šli a skutečně našli u jednoho domu přivázané oslátko. Když ho odvazovali, někteří z kolemjdoucích se ptali, proč to dělají. Odpověděli tak, jak jim poradil Ježíš, a lidé je nechali zvíře odvést. Přivedli oslátko k Ježíšovi, přehodili přes ně své pláště, Ježíš se na ně posadil a vydali se na cestu. Lidé ze zástupu, který ho provázel, se začali předhánět v pozornostech; prostírali před ním své pláště, jiní lámali větve a zdobili jimi cestu. Za ním i před ním se utvořil průvod a všichni volali: „Ať žije král! Sláva! Jde v Božím jménu! Ať žije Davidovo království! Nebe jásá s námi!“ Tak vstoupil Ježíš do Jeruzaléma a vešel do chrámu. Všechno si tam pozorně prohlédl, a protože byl již večer, odešel se svými dvanácti na noc do Betanie. Druhý den cestou z Betanie dostal Ježíš hlad. Z dálky uviděl fíkovník obalený listím a šel se podívat, zda nemá nějaké ovoce. Když pak přišel až ke stromu, zjistil, že kromě listí na něm nic neroste; první úroda byla pryč a na novou strom ještě nenasadil. Učedníci slyšeli, jak říká stromu: „Nikdo už z tebe nebude jíst ovoce!“
Marek 11:1-14 Bible Kralická 1613 (BKR)
A když se přiblížili k Jeruzalému a Betfagi i Betany při hoře Olivetské, poslal dva z učedlníků svých, A řekl jim: Jděte do hrádku, kterýž proti vám jest, a hned vejdouce tam, naleznete oslátko přivázané, na kterémž ještě nižádný z lidí neseděl. Odvížíce, přiveďte ke mně. A řekl-liť by vám kdo: Co to činíte? rcete: Že ho Pán potřebuje. A hned je propustí sem. I odešli, a nalezli oslátko přivázané vně u dveří na rozcestí. I odvázali je. Tedy někteří z těch, kteříž tu stáli, řekli jim: Co činíte, odvazujíce oslátko? Oni pak řekli jim, jakož byl přikázal Ježíš. I nechali jich. Protož přivedli oslátko k Ježíšovi, a vložili na ně roucha svá. I vsedl na ně. Mnozí pak stlali roucha svá na cestě, a jiní ratolesti sekali z stromů, a metali na cestu. A kteříž napřed šli, i ti, kteříž za ním šli, volali, řkouce: Spas nás. Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně. Požehnané, kteréž jest přišlo ve jménu Páně, království otce našeho Davida! Spas nás na výsostech. I všel do Jeruzaléma Ježíš, i do chrámu. A spatřiv tu všecko, když již byla večerní hodina, vyšel do Betany se dvanácti. A druhého dne, když vycházel z Betany, zlačněl. A uzřev zdaleka fík, an má listí, šel, zda by co nalezl na něm. A když přišel k němu, nic nenalezl kromě listí; nebo nebyl čas fíků. Tedy odpověděv Ježíš, řekl jemu: Již více na věky nižádný z tebe ovoce nejez. A slyšeli to učedlníci jeho.
Marek 11:1-14 Bible 21 (B21)
Když se přiblížili k Jeruzalému – k Betfagé a Betanii u Olivetské hory, poslal dva ze svých učedníků a řekl jim: „Jděte do vesnice před vámi. Hned jak do ní vejdete, najdete přivázané oslátko, na kterém ještě nikdo nikdy neseděl. Odvažte ho a přiveďte. Kdyby se vás někdo ptal: ‚Co to děláte?‘ řekněte: ‚Pán ho potřebuje,‘ a hned ho sem pošle.“ Odešli tedy, a když našli oslátko přivázané u dveří venku na ulici, odvázali je. Někteří z kolemstojících jim řekli: „Co to děláte? Jak to, že odvazujete oslátko?“ Když jim ale odpověděli, jak jim Ježíš řekl, nechali je. Potom to oslátko přivedli k Ježíši, přikryli je svými plášti a on si na ně sedl. Mnozí prostírali na cestě své pláště, jiní pak ratolesti, které nařezali v polích. Ti, kdo šli napřed, i ti, kdo šli za ním, volali: „Hosana!“ „Požehnaný, jenž přichází v Hospodinově jménu!“ „Požehnané království našeho otce Davida!“ „Hosana na výsostech!“ Tak dorazil do Jeruzaléma a do chrámu. Když si všechno prohlédl, byl už večer, a tak se Dvanácti odešel do Betanie. Když druhého dne vycházeli z Betanie, Ježíš dostal hlad. Zdálky uviděl fíkovník s listím, a tak šel k němu, zda by snad na něm něco nenalezl. Když přišel, nenašel na něm nic než listí, protože nebyl čas fíků. Řekl mu: „Ať už z tebe nikdy nikdo nejí ovoce!“ A jeho učedníci to slyšeli.
Marek 11:1-14 Český studijní překlad (CSP)
A když se přiblížili k Jeruzalému, k Betfage a Betanii u Olivové hory, poslal dva ze svých učedníků a řekl jim: “Jděte do protější vesnice, a hned jak do ní vejdete, naleznete uvázané oslátko, na které se ještě nikdo z lidí neposadil. Odvažte je a přiveďte. A jestliže vám někdo řekne: "Co to děláte?" řekněte: "Pán je potřebuje a hned je sem zase pošle."” Odešli a nalezli oslátko uvázané venku na ulici u dveří a odvázali je. A někteří z těch, kteří tam stáli, jim říkali: “Co to děláte, že odvazujete to oslátko?” Oni jim řekli, jak řekl Ježíš, a ti je nechali. A přivedli oslátko k Ježíšovi, hodili na ně svá roucha a on se na ně posadil. A mnozí rozprostřeli na cestu svá roucha, jiní pak ratolesti, které nařezali na polích. Ti, kteří šli vpředu, i ti, kteří šli za ním, křičeli: “Hosana! Požehnaný, který přichází ve jménu Pána! Požehnané přicházející království našeho otce Davida! Hosana na výsostech!” A vstoupil do Jeruzaléma do chrámu a rozhlédl se po všem. Protože již bylo pozdě, vyšel s Dvanácti do Betanie. Když následujícího dne vyšli z Betanie, dostal hlad. A z dálky uviděl fíkovník, který měl listí, a přišel, zdali na něm něco nenalezne. Když k němu přišel, nenalezl nic, jen listí; nebylo totiž období fíků. I řekl mu: “Ať již navěky z tebe nikdo ovoce nejí!” A jeho učedníci to slyšeli.