Matouš 8:17-34
Matouš 8:17-34 Bible 21 (B21)
Tak se naplnilo slovo proroka Izaiáše: „Naše neduhy sňal a naše nemoci nesl.“ Když Ježíš viděl, kolik je kolem něj lidí, přikázal učedníkům, ať se přeplaví na druhý břeh. Tehdy k němu přistoupil jeden znalec Písma se slovy: „Mistře, budu tě následovat, kamkoli půjdeš.“ Ježíš mu odpověděl: „Lišky mají doupata a ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu složil.“ Jiný z jeho učedníků mu řekl: „Pane, dovol mi nejdřív odejít a pochovat svého otce.“ Ježíš mu odpověděl: „Pojď za mnou a nech mrtvé pochovávat své mrtvé.“ Potom nastoupil na loď a jeho učedníci za ním. Na jezeře se náhle strhla veliká bouře, takže se vlny valily přes loď. On ale spal. Přistoupili tedy a vzbudili ho: „Pane, zachraň nás, vždyť umíráme!“ „Proč se bojíte, malověrní?“ řekl jim Ježíš. Potom vstal, okřikl vítr i vlny, a nastal naprostý klid. Učedníci byli ohromeni. „Kdo to vůbec je?“ ptali se. „Vždyť ho poslouchá i vítr a vlny!“ Když se pak přeplavil na druhou stranu do gadarenského kraje, střetli se s ním dva posedlí, kteří vyšli z hrobů. Byli tak nebezpeční, že tou cestou ani nemohl nikdo chodit. Začali křičet: „Co je ti po nás, Boží Synu? Přišel jsi nás předčasně trýznit?“ Opodál se páslo veliké stádo prasat. Démoni ho tedy prosili: „Když nás vymítáš, pošli nás do toho stáda prasat.“ „Jděte!“ řekl jim, a tak vyšli, vstoupili do toho stáda prasat a celé to stádo se rozeběhlo ze srázu dolů do jezera, kde utonulo. Pasáci prasat tehdy utekli, a když přišli do města, všechno to o těch posedlých vyprávěli. Celé město hned vyšlo Ježíšovi naproti, a jakmile ho uviděli, žádali ho, ať opustí jejich kraj.
Matouš 8:17-34 Slovo na cestu (SNC)
Tím se naplnilo, co předpověděl prorok Izajáš: „On na sebe vzal naše slabosti a nesl naše nemoci.“ Když Ježíš viděl, jak se kolem něj kupí množství lidí, chtěl se na loďce přeplavit na druhou stranu jezera; zadržel ho však ještě jeden učitel zákona: „Mistře, chci být stále s tebou.“ Ježíš mu odpověděl: „Každá liška má svou noru, pták hnízdo, ale já často nemám kde spát.“ Jeden z jeho žáků mu zase řekl: „Pane, než půjdu s tebou, dovol mi ještě pohřbít mého otce.“ Ale Ježíš mu odpověděl: „Ty pojď se mnou! Poslední službu mrtvému může poskytnout za tebe i ten, kdo se ještě duchovně neprobudil.“ Pak vyplul spolu se svými učedníky. Nad jezerem se strhla prudká bouře, takže člunu hrozilo potopení ve vlnách. Ježíš však klidně spal. Probudili ho: „Pane, zachraň nás. Jde o život!“ Ale on jim řekl: „Proč se bojíte? Kde je vaše víra?“ Vstal, okřikl vítr i vlny, a nastal klid. Kteří to viděli, byli naplněni údivem a říkali si: „Kdo to vlastně je, že ho poslouchají vítr i moře?“ Když přistáli na druhém břehu jezera poblíž Gadary, narazili na dva muže posedlé démony. Ti žili ve skalních hrobech a byli tak nebezpeční, že se nikdo neodvážil tudy chodit. Na Ježíše začali křičet: „Co je ti do nás, Boží Synu? Ještě na nás nemáš právo!“ Opodál se páslo velké stádo vepřů. „Když nám bereš moc nad lidmi, nech nám ji aspoň nad těmi vepři,“ prosili démoni. On jim řekl: „Zmizte!“ Démoni opustili muže a zmocnili se zvířat. V tom okamžiku se celé stádo splašilo a hnalo se dolů k jezeru, kde se utopilo. Pasáci vepřů utekli do města a všude roznesli, co se stalo. Celé město se šlo na Ježíše podívat, ale žádali ho, aby z jejich kraje odešel.
Matouš 8:17-34 Bible Kralická 1613 (BKR)
Aby se naplnilo povědění skrze Izaiáše proroka, řkoucího: Onť jest vzal na se mdloby naše, a neduhy naše nesl. Vida pak Ježíš zástupy mnohé okolo sebe, kázal přeplaviti se na druhou stranu. A přistoupiv jeden zákoník, řekl jemu: Mistře, půjdu za tebou, kamžkoli půjdeš. I dí mu Ježíš: Lišky doupata mají, a ptactvo nebeské hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu sklonil. Jiný pak z učedlníků jeho řekl jemu: Pane, dopusť mi prve odjíti a pochovati otce mého. Ale Ježíš řekl jemu: Pojď za mnou, a nech, ať tam mrtví pochovávají mrtvé své. A když vstoupil na lodí, vstoupili za ním i učedlníci jeho. A aj, bouře veliká stala se jest na moři, takže vlny přikrývaly lodí. On pak spal. A přistoupivše učedlníci jeho, zbudili jej, řkouce: Pane, zachovej nás, hynemeť. I dí jim: Proč se bojíte, ó malé víry? Tedy vstav, přimluvil větrům a moři, i stalo se utišení veliké. Lidé pak divili se, řkouce: Kteraký jest tento, že ho i větrové i moře poslouchají? A když se přeplavil na druhou stranu do krajiny Gergezenských, potkali se s ním dva ďábelníci z hrobu vyšlí, ukrutní náramně, takže pro ně žádný nemohl tou cestou choditi. A aj, zkřikli, řkouce: Co je nám po tobě, Ježíši, Synu Boží? Přišel jsi sem před časem trápiti nás. A bylo opodál od nich stádo veliké vepřů, pasoucích se. Ïáblové pak prosili ho, řkouce: Poněvadž nás vymítáš, dopustiž nám vjíti do toho stáda vepřů. I řekl jim: Jděte. A oni vyšedše, vešli do stáda těch vepřů. A aj, hnalo se všecko stádo těch vepřů s vrchu dolů do moře, i ztonuli v vodách. Pastýři pak utekli. A přišedše do města, vypravovali to všecko, i o těch ďábelnících. A aj, všecko město vyšlo v cestu Ježíšovi, a uzřevše ho, prosili, aby šel z končin jejich.
Matouš 8:17-34 Český studijní překlad (CSP)
aby se naplnilo, co bylo řečeno skrze proroka Izaiáše: "On sám naše slabosti vzal a nemoci nesl." Když Ježíš kolem sebe uviděl zástup, rozkázal přeplavit se na druhou stranu. Tu přišel jeden učitel Zákona a řekl mu: “Učiteli, budu tě následovat, kamkoli půjdeš.” A Ježíš mu řekl: “Lišky mají doupata a nebeští ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu složil.” Jiný z [jeho] učedníků mu řekl: “Pane, dovol mi nejprve odejít a pohřbít svého otce.” Ježíš mu však řekl: “Následuj mě a nech mrtvé, ať pohřbí své mrtvé.” Pak vstoupil do lodi a jeho učedníci ho následovali. A hle, na moři se strhla veliká bouře, takže vlny zakrývaly loď; on však spal. I přišli [jeho učedníci], vzbudili ho a řekli: “Pane, zachraň [nás], hyneme!” Řekl jim: “Proč jste ustrašení, vy malověrní?” Pak vstal, pohrozil větrům i moři; a nastal úplný klid. Lidé užasli a říkali: “Kdo to asi je, že ho i větry a moře poslouchají?” A když se dostal na druhou stranu do krajiny Gadarenských, setkali se s ním dva démonizovaní, kteří vyšli z hrobů. Byli velmi nebezpeční, takže tou cestou nemohl nikdo projít. A hle, zakřičeli: “Co je ti po nás, [Ježíši,] Synu Boží? Přišel jsi sem, abys nás trýznil před ustanoveným časem?” Daleko od nich se páslo stádo mnoha vepřů. Démoni ho prosili: “Jestliže nás vyháníš, pošli nás do toho stáda vepřů!” Řekl jim: “Jděte!” Oni vyšli a odešli do vepřů; a hle, celé stádo [vepřů] se zřítilo po svahu do moře a zahynulo ve vodách. Pasáci utekli, a když přišli do města, vyprávěli všechno, i to o těch démonizovaných. A hle, celé město vyšlo naproti Ježíšovi; a když ho spatřili, poprosili ho, aby odešel z jejich území.