Matouš 27:1-31

Sdílet

Matouš 27:1-31 Bible 21 (B21)

Ráno se všichni vrchní kněží a starší lidu usnesli, že Ježíš musí zemřít. Spoutali ho, odvedli a vydali ho římskému prokurátoru Pilátovi. Když jeho zrádce Jidáš uviděl, že Ježíš byl odsouzen, vyčítal si to a vrátil těch třicet stříbrných vrchním kněžím a starším. „Zhřešil jsem!“ zvolal. „Zradil jsem nevinnou krev!“ „Co je nám do toho?“ odpověděli. „To je tvoje věc!“ On pak ty peníze zahodil v chrámě, vyběhl ven a šel se oběsit. Vrchní kněží mince posbírali, ale potom si řekli: „Nemůžeme je dát do pokladny, jsou to přece krvavé peníze.“ Dohodli se tedy, že za ně koupí Hrnčířské pole, aby sloužilo k pohřbívání cizinců. Proto se mu až dodnes říká Krvavé pole. Tehdy se naplnilo slovo proroka Jeremiáše: „Vzali třicet stříbrných, cenu za Převzácného, na kterou ho ocenili synové Izraele, a dali je za hrnčířovo pole, jak mi uložil Hospodin.“ Ježíš zatím stanul před prokurátorem. Ten se ho zeptal: „Tak ty jsi židovský král?“ „Sám to říkáš,“ odpověděl mu Ježíš. Na žaloby vrchních kněží a starších pak ale vůbec neodpovídal. „Neslyšíš, z čeho všeho tě obviňují?“ zeptal se ho Pilát. Ježíš ale k prokurátorovu velikému překvapení vůbec na nic neodpovídal. Prokurátor měl ve zvyku propouštět o svátcích na přání lidu jednoho vězně. Tehdy tam měli významného vězně jménem Barabáš. Když se sešly zástupy, Pilát se jich zeptal: „Koho chcete, abych vám propustil? Barabáše, nebo Ježíše zvaného Mesiáš?“ (Věděl totiž, že mu ho vydali z pouhé zášti.) Zatímco Pilát předsedal soudu, jeho žena mu poslala vzkaz: „Neměj nic do činění s tím spravedlivým! Dnes jsem kvůli němu měla hrozné sny.“ Vrchní kněží a starší ale navedli dav, aby si vyžádali Barabáše, a Ježíše aby nechali zemřít. Prokurátor se jich zeptal: „Kterého z těch dvou vám mám propustit?“ „Barabáše!“ zvolali. „A co mám udělat s Ježíšem zvaným Mesiáš?“ ptal se Pilát. „Ukřižovat!“ zvolali všichni. „Co udělal zlého?“ ptal se dál. Oni však křičeli ještě víc: „Ukřižovat!“ Když tedy Pilát viděl, že nic nezmůže a že je stále jen větší a větší rozruch, vzal vodu a před zástupem si umyl ruce. „Nejsem vinen krví tohoto muže,“ řekl. „Je to vaše věc!“ A všechen lid zvolal: „Jeho krev na nás a na naše děti!“ Tak jim tedy propustil Barabáše, ale Ježíše nechal zbičovat a vydal ho k ukřižování. Prokurátorovi vojáci vzali Ježíše do paláce, kde se k němu sešla celá posádka. Svlékli ho a přehodili mu rudý plášť. Upletli trnovou korunu, nasadili mu ji na hlavu a do pravé ruky mu dali hůl. Pak před ním klekali a posmívali se mu: „Ať žije židovský král!“ Plivali na něj a vzali tu hůl a bili ho do hlavy. Když se mu dost naposmívali, svlékli mu ten plášť a oblékli mu jeho šaty. Potom ho odvedli k ukřižování.

Matouš 27:1-31 Slovo na cestu (SNC)

Ráno se opět sešli členové židovské velerady a domlouvali se, jak by přiměli Římany, aby potvrdili rozsudek smrti. Potom poslali spoutaného Ježíše k římskému místodržiteli Pilátovi. Když Jidáš viděl, že Ježíše odsoudili k smrti, hnulo se v něm svědomí, že ho zradil. Vzal třicet stříbrných, které dostal za zradu, a chtěl je vrátit představitelům velerady: „Zhřešil jsem, zradil jsem nevinného člověka!“ Oni však lhostejně odpověděli: „Do toho nám nic není, to je tvoje věc!“ Jidáš odhodil peníze v chrámu, vyběhl ven a oběsil se. Velekněží dali peníze sebrat a řekli si: „Co s nimi? Pro chrámovou pokladnu se nehodí. Lpí na nich krev!“ Dohodli se tedy, že za ně koupí pozemek, kde si dříve hrnčíři kopali hlínu, a že tam budou pohřbívat cizince, kteří zemřou v Jeruzalémě. A tak se tomu místu až dodnes říká „Krvavé pole“. Tím se splnilo staré proroctví: „Vzali třicet stříbrňáků – náhradu za život otroka, na kterou ho Izrael ocenil, a dali je podle Božího rozkazu za hrnčířovo pole.“ Ježíš byl předveden před římského místodržitele Piláta. Ten se ho zeptal: „Tak ty jsi židovský král?“ „Když tomu tak říkáš, budiž,“ odpověděl mu Ježíš. K dalším žalobám židovské velerady se však nevyjádřil. „Neslyšíš, z čeho tě obviňují?“ ptal se Pilát. Ale k jeho velkému údivu Ježíš mlčel, nehájil se. Bývalo zvykem, že místodržitel o velikonočních svátcích propouštěl jednoho vězně podle přání lidu. Tehdy právě Římané měli ve vězení zvlášť pověstného zločince jménem Barabáš. Když se lid toho jitra shromáždil před Pilátovým domem, zeptal se jich místodržitel: „Koho vám mám propustit – Barabáše, nebo Ježíše Krista?“ Věděl, že Ježíše udali velekněží, protože mu záviděli jeho popularitu. V té chvíli dostal Pilát na soudcovském křesle vzkaz od své ženy: „Ruce pryč od toho nevinného člověka! Kvůli němu mne v noci pronásledovaly strašné sny.“ Zástupci velerady zatím přesvědčovali lid, aby žádal svobodu pro Barabáše a pro Ježíše smrt. Když se Pilát znovu zeptal, koho z těch dvou má propustit, ozval se pokřik: „Barabáše!“ „A co mám udělat s Ježíšem Kristem?“ zeptal se Pilát. Dav křičel: „Ukřižuj ho!“ Pilát ještě namítl: „Vždyť se ničeho zlého nedopustil.“ Ale křik davu se stupňoval: „Na kříž! Na kříž!“ Pilát viděl, že jeho snaha zachránit Ježíše je marná a že napětí davu roste, umyl si přede všemi ruce a řekl: „Jsem čistý od krve toho člověka. Je nevinný, odpovědnost je na vás!“ Nato dav volal: „Jeho krev na nás i na naše děti!“ Barabáše jim tedy propustil, Ježíše nechal zbičovat a svolil, aby byl ukřižován. Římští vojáci jej nejprve odvedli do vládní budovy a svolali k němu celou četu. Svlékli ho a přes ramena mu přehodili rudý plášť. Z trní upletli korunu, narazili mu ji na hlavu a do pravé ruky mu dali prut místo žezla. Pak před ním klekali a posměšně volali: „Ať žije židovský král!“ Plivali na něj a tím prutem ho bili po hlavě. Když se dost pobavili, vyměnili mu zase plášť za jeho šaty a vedli ho na popraviště.

Matouš 27:1-31 Bible Kralická 1613 (BKR)

A když bylo ráno, vešli v radu všickni přední kněží a starší lidu proti Ježíšovi, aby jej na smrt vydali. I svázavše jej, vedli, a vydali ho Pontskému Pilátovi hejtmanu. Tedy vida Jidáš, zrádce jeho, že by odsouzen byl, želeje toho, navrátil zase třidceti stříbrných předním kněžím a starším, Řka: Zhřešil jsem, zradiv krev nevinnou. Oni pak řekli: Co nám do toho? Ty viz. A on povrh ty stříbrné v chrámě, odšel pryč, a odšed, oběsil se. A přední kněží vzavše peníze, řekli: Neslušíť jich vložiti do pokladnice, nebo mzda krve jest. A poradivše se, koupili za ně pole to hrnčířovo, ku pohřebu poutníků. Protož nazváno jest pole to pole krve, až do dnešního dne. A tehdy naplnilo se povědění skrze Jeremiáše proroka řkoucího: A vzali třidceti stříbrných, mzdu ceněného, kterýž šacován byl od synů Izraelských, A dali je za pole hrnčířovo, jakož mi ustanovil Pán. Ježíš pak stál před vladařem. A otázal se ho vladař, řka: Ty-li jsi ten král Židovský? Řekl jemu Ježíš: Ty pravíš. A když na něj přední kněží a starší žalovali, nic neodpověděl. Tedy dí mu Pilát: Neslyšíš-li, kteraké věci proti tobě svědčí? Ale on neodpověděl jemu k žádnému slovu, takže se vladař tomu velmi divil. Měl pak obyčej vladař v svátek propustiti lidu vězně jednoho, kteréhož by chtěli. I měli v ten čas vězně jednoho znamenitého, kterýž sloul Barabbáš. Protož když se lidé sešli, řekl: Kterého chcete, ať vám propustím? Barabbáše-li, čili Ježíše, jenž slove Kristus? Neboť věděl, že jej z závisti vydali. A když seděl na soudné stolici, poslala k němu žena jeho, řkuci: Nic neměj činiti s spravedlivým tímto, nebo jsem mnoho trpěla dnes ve snách pro něho. Ale přední kněží a starší navedli lid, aby prosili za Barabbáše, Ježíše pak aby zahubili. I odpověděv vladař, řekl jim: Kterého chcete ze dvou, ať vám propustím? A oni řekli: Barabbáše. Dí jim Pilát: Co pak učiním s Ježíšem, jenž slove Kristus? Řekli mu všickni: Ukřižován buď. Vladař pak řekl: I což jest zlého učinil? Oni pak více volali, řkouce: Ukřižován buď. A vida Pilát, že by nic neprospěl, ale že by větší rozbroj byl, vzav vodu, umyl ruce před lidem, řka: Èist jsem já od krve spravedlivého tohoto. Vy vizte. A odpověděv všecken lid, řekl: Krev jeho na nás i na naše syny. Tedy propustil jim Barabbáše, ale Ježíše zbičovav, vydal, aby byl ukřižován. Tedy žoldnéři hejtmanovi, vzavše Ježíše do radného domu, shromáždili k němu všecku svou rotu. A svlékše jej, přiodíli ho pláštěm brunátným. A spletše korunu z trní, vstavili na hlavu jeho, a dali třtinu v pravou ruku jeho, a klekajíce před ním, posmívali se jemu, řkouce: Zdráv buď, ó králi Židovský. A plijíce na něho, brali třtinu a bili jej v hlavu. A když se mu naposmívali, svlékli s něho plášť, a oblékli jej v roucho jeho. I vedli ho, aby byl ukřižován.

Matouš 27:1-31 Český studijní překlad (CSP)

Když nastalo ráno, uradili se všichni velekněží a starší lidu proti Ježíšovi, že ho usmrtí. Spoutali ho, odvedli a vydali vladaři [Pontiu] Pilátovi. Když jeho zrádce Juda uviděl, že byl Ježíš odsouzen, pocítil lítost a vrátil třicet stříbrných velekněžím a starším, říkaje: “Zhřešil jsem, zradil jsem nevinnou krev!” Oni však řekli: “Co je nám po tom? To je tvoje věc!” Tu pohodil ty stříbrné do svatyně a vzdálil se; pak odešel a oběsil se. Velekněží vzali ty stříbrné a řekli: “Není dovoleno vhodit je do chrámové pokladny, protože je to cena za krev.” Uradili se a koupili za ně hrnčířovo pole k pohřbívání cizinců. Proto je ono pole až dodnes nazýváno Polem krve. Tehdy se naplnilo, co bylo řečeno skrze proroka Jeremjáše: "I vzali třicet stříbrných, cenu Oceněného, který byl oceněn od synů Izraele; a dali je za hrnčířovo pole, jak mi nařídil Pán." Ježíš byl postaven před vladaře. Vladař se ho otázal: “Ty jsi král Židů?” Ježíš [mu] řekl: “Ty to říkáš.” A když ho velekněží a starší obviňovali, nic neodpověděl. Tu mu Pilát řekl: “Neslyšíš, co všechno proti tobě vypovídají?” Ale on mu neodpověděl ani na jedno obvinění, takže se vladař velmi divil. O svátcích měl vladař ve zvyku propouštět zástupu jednoho vězně, kterého chtěli. Tehdy tam měli významného vězně, který se jmenoval Barabáš. Když se tedy lidé shromáždili, řekl jim Pilát: “Koho chcete, abych vám propustil, Barabáše, nebo Ježíše, zvaného Kristus?” Věděl totiž, že ho vydali ze závisti. Když seděl na soudní stolici, vzkázala mu jeho žena: “Neměj nic s tím spravedlivým, neboť jsem dnes kvůli němu ve snu mnoho vytrpěla.” Velekněží a starší přesvědčili zástupy, aby si vyžádaly Barabáše, ale Ježíše aby daly zahubit. Vladař jim tedy řekl: “Kterého z těch dvou chcete, abych vám propustil?” Oni řekli: “Barabáše!” Pilát jim řekl: “Co tedy mám udělat s Ježíšem, zvaným Kristus?” Všichni [mu] řekli: “Ať je ukřižován!” A [vládce] řekl: “Co tedy udělal zlého?” Oni však ještě víc křičeli: “Ať je ukřižován!” Když Pilát uviděl, že to ničemu neprospívá, ale že pozdvižení je čím dál větší, vzal vodu, umyl si před zástupem ruce a řekl: “Jsem nevinen touto krví. Je to vaše věc.” A všechen lid na to řekl: “Jeho krev na nás a na naše děti!” Pak jim propustil Barabáše. Ježíše dal zbičovat a vydal ho, aby byl ukřižován. Tehdy vladařovi vojáci vzali Ježíše do vládního paláce a shromáždili k němu celý oddíl vojska. Svlékli ho a oblékli mu šarlatový plášť, upletli věnec z trní a vložili jej na jeho hlavu a do pravé ruky mu dali rákosovou hůl. Padali před ním na kolena a posmívali se mu: “Buď zdráv, králi Židů!” A když ho poplivali, vzali tu hůl a začali ho bít po hlavě. Když se mu naposmívali, svlékli mu plášť a oblékli mu jeho šaty. A odvedli ho, aby ho ukřižovali.