Lukáš 18:18-43
Lukáš 18:18-43 Slovo na cestu (SNC)
Jeden vznešený muž se Ježíše zeptal: „Svatý učiteli, co musím dělat, abych získal věčný život?“ Ježíš mu řekl: „Co tě vede k tomu, že mě nazýváš svatým? Vždyť svatý je pouze Bůh! Znáš jeho přikázání: Nezcizoložíš, nezabiješ, nikoho neokradeš, nepomluvíš a nenařkneš nikoho křivě, budeš si vážit svých rodičů.“ Muž odpověděl: „Tato přikázání se snažím dodržovat už od svého mládí.“ Ježíš mu řekl: „A přece ti ještě něco chybí. Prodej všechno, co máš, rozdej to chudým, a budeš mít poklad v nebi. Pak přijď a následuj mne.“ Jak to muž uslyšel, zesmutněl a odešel, protože byl velice bohatý. Když to Ježíš uviděl, řekl: „Jak nesnadno přicházejí lidé k Bohu. To spíš projde velbloud uchem jehly než boháč do Božího království.“ Lidé, kteří to slyšeli, se ptali: „Kdo tedy vůbec může být spasen?“ On odpověděl: „Na co člověk nestačí, to může učinit Bůh.“ Na to řekl Petr: „Ty víš, že jsme pro tebe opustili všechno a šli za tebou.“ Ježíš odpověděl: „Žádný, kdo se musel pro Boží království něčeho vzdát – domova, manželky, sourozenců, rodičů nebo dětí, nezůstane bez odměny. Již v tomto světě získá mnohem více a v budoucím obdrží život věčný.“ Ježíš si vzal stranou svých dvanáct učedníků a řekl jim: „Jdeme teď do Jeruzaléma a tam se vyplní všechno, co napsali starodávní proroci o Synu člověka. Budu vydán do rukou pohanů, budou se mi vysmívat, budou mne týrat a plivat na mě. Pak mne zbičují a zabijí, ale třetího dne vstanu z mrtvých.“ Učedníci to vůbec nechápali a jeho slova jim byla záhadou. Když se blížili k Jerichu, seděl u cesty slepec a žebral. Slyšel, že kolem proudí davy lidí a ptal se, co to má znamenat. Řekli mu, že tudy jde Ježíš z Nazaretu. Začal volat: „Ježíši, Davidův potomku, slituj se nade mnou.“ Lidé, kteří Ježíše provázeli, slepce okřikovali, ale on volal tím víc: „Králi z Davidova rodu, slituj se nade mnou.“ Ježíš se zastavil a zavolal slepce k sobě. Když ho k němu přivedli, zeptal se Ježíš: „Co pro tebe mám udělat?“ Slepec odpověděl: „Pane, ať vidím!“ Ježíš řekl: „Prohlédni! Tvá víra tě zachránila.“ V tom okamžiku slepec nabyl zrak, děkoval Bohu a šel za Ježíšem. A všichni, kteří toho byli svědky, chválili Boha.
Lukáš 18:18-43 Bible Kralická 1613 (BKR)
I otázalo se ho jedno kníže, řka: Mistře dobrý, co čině, život věčný obdržím? I řekl jemu Ježíš: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než sám toliko Bůh. Však umíš přikázání: Nezcizoložíš, nezabiješ, nepokradeš, nepromluvíš křivého svědectví, cti otce svého i matku svou. On pak řekl: Toho všeho ostříhal jsem od své mladosti. Slyšav to Ježíš, řekl mu: Ještěť se jednoho nedostává. Všecko, což máš, prodej, a rozdej chudým, a budeš míti poklad v nebi, a pojď, následuj mne. On pak uslyšav to, zarmoutil se; byl zajisté bohatý velmi. A viděv jej Ježíš zarmouceného, řekl: Aj, jak nesnadně ti, kdož statky mají, do království Božího vejdou! Snáze jest zajisté velbloudu skrze jehelnou dírku projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího. Tedy řekli ti, kteříž to slyšeli: I kdož může spasen býti? A on dí jim: Což jest nemožného u lidí, možné jest u Boha. I řekl Petr: Aj, my opustili jsme všecko, a šli jsme za tebou. On pak řekl jim: Amen pravím vám, že není žádného, kterýž by opustil dům, neb rodiče, neb bratří, neb manželku, nebo dítky, pro království Boží, Aby nevzal v tomto času mnohem více, v budoucím pak věku míti bude život věčný. Tedy pojav Ježíš dvanácte, řekl jim: Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a naplníť se všecko to, což psáno jest skrze Proroky o Synu člověka. Nebo vydán bude pohanům, a bude posmíván, a zlehčen i uplván. A ubičujíce, zamordují jej, ale on třetího dne z mrtvých vstane. Oni pak tomu nic nerozuměli, a bylo slovo to skryto před nimi, aniž věděli, co se pravilo. I stalo se, když se přibližoval k Jericho, slepý jeden seděl podle cesty, žebře. A slyšev zástup pomíjející, otázal se, co by to bylo? I oznámili jemu, že Ježíš Nazaretský tudy jde. I zvolal, řka: Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou! A ti, kteříž napřed šli, přimlouvali mu, aby mlčal. Ale on mnohem více volal: Synu Davidův, smiluj se nade mnou! Tedy zastaviv se Ježíš, rozkázal ho k sobě přivésti. A když se přibližoval, otázal se ho, Řka: Co chceš, ať tobě učiním? On pak dí: Pane, ať vidím. A Ježíš řekl jemu: Prohlédni. Víra tvá tě uzdravila. A ihned prohlédl, a šel za ním, velebě Boha. A všecken lid viděv to, vzdal chválu Bohu.
Lukáš 18:18-43 Bible 21 (B21)
Tehdy se ho jeden přední muž zeptal: „Dobrý mistře, co mám udělat, abych se stal dědicem věčného života?“ Ježíš mu ale řekl: „Proč mi říkáš dobrý? Nikdo není dobrý – jen jediný, Bůh. Přikázání znáš: ‚Necizolož, nezabíjej, nekraď, nelži, cti svého otce i matku.‘“ On odpověděl: „To všechno jsem dodržoval odmalička.“ „Chybí ti jen jedno,“ řekl mu Ježíš, když to uslyšel. „Prodej všechno, co máš, rozdej to chudým, a budeš mít poklad v nebi. Pojď a následuj mě.“ Jeho však ta slova velice zarmoutila. Byl totiž nesmírně bohatý. Když Ježíš uviděl, jak se velice zarmoutil, řekl: „Jak nesnadno vejdou do Božího království ti, kdo mají bohatství! To spíše projde velbloud uchem jehly než boháč do Božího království.“ „Kdo tedy může být spasen?“ ptali se ti, kdo to slyšeli. „Co je u lidí nemožné, je možné u Boha,“ odpověděl jim. „Pohleď,“ ozval se tehdy Petr, „my jsme všechno opustili a šli jsme za tebou.“ „Amen, říkám vám,“ odpověděl jim Ježíš, „že není nikdo, kdo by opustil dům nebo ženu nebo bratry nebo rodiče nebo děti kvůli Božímu království a nepřijal by v tomto čase mnohem více a v nadcházejícím věku věčný život.“ Tehdy vzal k sobě svých Dvanáct a řekl jim: „Hle, blížíme se k Jeruzalému. Tam se naplní všechno, co je o Synu člověka psáno skrze proroky. Bude vydán pohanům, bude zesměšněn, pohaněn a popliván. Zbičují ho a zabijí, ale třetího dne vstane z mrtvých.“ Oni však nic z toho nepochopili. Smysl toho výroku jim zůstal skryt, takže nerozuměli, o čem mluví. Když přicházel k Jerichu, jeden slepec tam seděl u cesty a žebral. Uslyšel procházející zástup a ptal se, co se to děje. Když mu pověděli, že tudy jde Ježíš Nazaretský, začal křičet: „Ježíši, Synu Davidův, smiluj se nade mnou!“ Ti, kdo šli před Ježíšem, ho napomínali, ať mlčí, ale on křičel tím více: „Synu Davidův, smiluj se nade mnou!“ Ježíš se zastavil a nechal ho k sobě přivést. Když přistoupil, Ježíš se ho zeptal: „Co mám pro tebe udělat?“ „Pane, ať vidím!“ zvolal. „Prohlédni,“ řekl mu Ježíš. „Tvá víra tě uzdravila.“ A on ihned prohlédl. Potom šel za ním, oslavoval Boha a všechen lid, který to viděl, vzdal chválu Bohu.
Lukáš 18:18-43 Český studijní překlad (CSP)
Jeden z předních mužů se ho otázal: “Dobrý učiteli, co mám učinit, abych získal věčný život?” Ježíš mu řekl: “Proč mne nazýváš dobrým? Nikdo není dobrý, než jeden: Bůh. Přikázání znáš: Abys nezcizoložil, nezabil, neukradl, nevydal křivé svědectví; cti svého otce i matku.” On řekl: “To všechno zachovávám od [svého] mládí.” Když to Ježíš uslyšel, řekl mu: “Jedno ti ještě schází: Prodej všechno, co máš, rozdej chudým a budeš mít poklad v nebesích; pak přijď a následuj mne.” Když to uslyšel, velice se zarmoutil, neboť byl velmi bohatý. Když ho Ježíš uviděl, [jak se velice zarmoutil,] řekl: “Jak těžko vcházejí do Božího království ti, kdo mají majetek. Neboť je snadnější, aby velbloud prošel uchem jehly, než aby bohatý vešel do Božího království.” Ti, kdo to slyšeli, řekli: “A kdo může být zachráněn?” On řekl: “Co je nemožné u lidí, je možné u Boha.” Petr řekl: “Hle, my jsme opustili [všechno], co jsme měli, a vydali se za tebou.” On jim řekl: “Amen, pravím vám, že není nikdo, kdo opustil dům nebo ženu nebo bratry nebo rodiče nebo děti pro Boží království, aby v tomto čase nedostal mnohokrát víc a v přicházejícím věku život věčný.” Vzal k sobě těch Dvanáct a řekl jim: “Hle, vystupujeme do Jeruzaléma a naplní se všechno, co je napsáno skrze proroky o Synu člověka. Neboť bude vydán pohanům a vysmějí se mu, bude potupen a popliván, zbičují ho a zabijí; a třetího dne vstane z mrtvých.” Ale oni ničemu z toho neporozuměli a ten výrok byl před nimi skrytý; nechápali, co bylo řečeno. Stalo se, když se přibližoval k Jerichu, že nějaký slepec seděl u cesty a žebral. Když uslyšel, že jde kolem zástup, vyptával se, co se to děje. Oznámili mu, že tudy jde Ježíš Nazaretský. Tu zvolal: “Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou!” Ti, kteří šli vpředu, mu přísně domlouvali, aby zmlkl. On však tím víc křičel: “Synu Davidův, smiluj se nade mnou.” Ježíš se zastavil a rozkázal, aby ho k němu přivedli. Když se přiblížil, Ježíš se ho zeptal: “Co chceš, abych ti učinil?” On řekl: “Pane, ať vidím!” Ježíš mu řekl: “Prohlédni! Tvá víra tě uzdravila.” A hned prohlédl, šel za ním a oslavoval Boha. A všechen lid, který to viděl, vzdal Bohu chválu.