Leviticus 13:9-46
Leviticus 13:9-46 Bible Kralická 1613 (BKR)
Rána malomocenství když bude na člověku, přiveden bude k knězi. I pohledí na něj kněz, a bude-li oteklina bílá na kůži, až by učinila chlupy bílé, byť pak i zdravé maso bylo na té oteklině: Malomocenství zastaralé jest na kůži těla jeho. Protož za nečistého vyhlásí jej kněz, a nedá ho zavříti, nebo zjevně nečistý jest. Jestliže by se pak vylilo malomocenství po kůži, a přikrylo by malomocenství všecku kůži nemocného, od hlavy jeho až do noh jeho, všudy kdež by kněz očima viděti mohl: I pohledí na něj kněz, a přikrylo-li by malomocenství všecko tělo jeho, tedy za čistého vyhlásí nemocného. Nebo všecka ta rána v bělost se změnila, protož čistý jest. Ale kdykoli ukáže se na ní živé maso, nečistý bude. I pohledí kněz na to živé maso a vyhlásí jej za nečistého, nebo to maso živé nečisté jest, malomocenství jest. Když by pak odešlo zase maso živé a změnilo by se v bělost, tedy přijde k knězi. A vida kněz, že obrátila se rána ta v bělost, za čistou vyhlásí ji; čistá jest. Když by pak byl na kůži těla vřed, a byl by zhojen, Byla-li by na místě vředu toho oteklina bílá, aneb poškvrna pobělavá a náryšavá, tedy ukázána bude knězi. A vida kněz, že na pohledění to místo jest nižší nežli jiná kůže, a chlupové na něm by zběleli, za nečistého vyhlásí jej kněz. Rána malomocenství jest, kteráž na vředu vyrostla. Pakli, když pohledí na ni kněz, uzří, že chlupové nezběleli na něm, a není nižší nežli jiná kůže, ale že jest pozčernalé místo, tedy zavře ho kněz za sedm dní. Pakliť by šíře se rozmáhala po kůži, za nečistého vyhlásí jej kněz; rána malomocenství jest. Pakli by ta poškvrna pobělavá zůstávala na místě svém, a nerozmáhala by se, znamení toho vředu jest; protož za čistého vyhlásí jej kněz. Tělo, na jehož kůži byla by spálenina od ohně, a po zhojení té spáleniny zůstala by poškvrna pobělavá a náryšavá, anebo bílá toliko: Pohledí na ni kněz, a jestliže chlupové na ní zběleli, a lsknou se, způsob také její jest hlubší nežli jiné kůže vůkol: malomocenství jest, kteréž zrostlo na spálenině; protož za nečistého vyhlásí jej kněz, nebo rána malomocenství jest. Pakli uzří kněz, an na poškvrně pobělavé není žádného chlupu bílého, a že nižší není nežli jiná kůže, ale že jest pozčernalá, poručí ho zavříti kněz za sedm dní. I pohledí na ni kněz dne sedmého. Jestliže se více rozmohla po kůži, tedy za nečistého vyhlásí jej; nebo rána malomocenství jest. Pakli bělost lsknutá na svém místě zůstávati bude, a nerozmůže se po kůži, ale bude pozčernalá: zprýštění od spáleniny jest; za čistého vyhlásí jej kněz, nebo šrám spáleniny jest. Byla-li by pak rána na hlavě aneb na bradě muže neb ženy, Tedy pohledí kněz na tu ránu, a jestliže způsob její bude hlubší nežli jiná kůže, a bude na ní vlas prožlutlý a tenký: tedy za nečistého vyhlásí jej kněz, nebo poškvrna černá jest; malomocenství na hlavě aneb na bradě jest. Když pak pohledí kněz na ránu poškvrny černé a uzří, že způsob její není hlubší nežli jiná kůže, a že není vlasu černého na ní: zavříti dá kněz majícího ránu poškvrny černé za sedm dní. I pohledí kněz na tu ránu dne sedmého, a aj, nerozmohla se ta poškvrna černá, a není vlasu žlutého na ní, a způsob té poškvrny černé není hlubší nežli kůže: Tedy oholen bude člověk ten, ale poškvrny té černé nedá holiti. I dá zavříti kněz majícího tu poškvrnu za sedm dní po druhé. I pohledí kněz na poškvrnu černou dne sedmého, a jestliže se nerozmohla poškvrna černá dále po kůži, a místo její není-li hlubší nežli jiná kůže: za čistého vyhlásí ho kněz, i zpéře roucha svá a čistý bude. Pakli by se dále rozmohla poškvrna ta černá po kůži, již po očištění jeho, Tedy pohledí na ni kněz, a uzří-li, že se dále rozmohla ta poškvrna černá po kůži, nebude více šetřiti vlasu žlutého; nečistý jest. Pakli poškvrna černá tak zůstává před očima jeho, a černý vlas vzrostl by na ní, tedy zhojena jest ta poškvrna černá; čistý jest, a za čistého vyhlásí jej kněz. Když by na kůži těla muže aneb ženy byly poškvrny, totiž poškvrny pobělavé, I pohledí kněz, a jestliže budou na kůži těla jejich poškvrny bílé, pozčernalé, tedy poškvrna bílá jest, kteráž na kůži zrostla; čistý jest. Muž, z jehož by hlavy vlasové slezli, lysý jest a čistý jest. Jestliže pak po jedné straně obleze hlava jeho, nálysý jest a čistý jest. Pakli na té lysině, aneb na tom oblysení byla by rána bílá a ryšavá, tedy malomocenství zrostlo na lysině jeho, aneb na oblysení jeho. I pohledí na něj kněz, a uzří-li oteklinu rány bílou a ryšavou na lysině jeho, aneb na oblysení jeho, jako způsob malomocenství na kůži těla: Èlověk malomocný jest a nečistý jest. Bez meškání za nečistého vyhlásí jej kněz, nebo na hlavě jeho jest malomocenství jeho. Malomocný pak, na němž by ta rána byla, bude míti roucho roztržené a hlavu odkrytou a ústa zastřená, a Nečistý, nečistý jsem! volati bude. Po všecky dny, v nichž ta rána bude na něm, za nečistého jmín bude; nebo nečistý jest. Sám bydliti bude, vně za stany bude přebývání jeho.
Leviticus 13:9-46 Bible 21 (B21)
Když se na člověku objeví rána malomocenství, ať je přiveden ke knězi. Kněz ho prohlédne: Je-li na kůži bílý otok, od něhož zbělelo ochlupení, a na otoku je jizva živého masa, je to pokročilé malomocenství kůže – kněz jej prohlásí za nečistého. Neodloučí ho, neboť je zjevně nečistý. Jestliže však malomocenství na kůži propukne tak, že pokryje celou kůži postiženého od hlavy až k patě, kamkoli padne knězův zrak, kněz ho prohlédne: Pokrylo-li malomocenství celé jeho tělo, prohlásí postiženého za čistého – jestliže všechno zbělelo, je čistý. Kdykoli by se však na něm ukázalo živé maso, bude nečistý. Jakmile kněz spatří živé maso, prohlásí jej za nečistého. Živé maso je nečisté – je to malomocenství. Jakmile živé maso zmizí a místo zbělá, přijde postižený ke knězi. Kněz ho prohlédne: Pokud postižené místo zbělelo, prohlásí jej za čistého – je čistý. Když bude na kůži vřed, který se zhojil, a na místě toho vředu vznikne bílý otok nebo bělavě narudlá skvrna, musí být ukázán knězi. Kněz místo prohlédne: Je-li napohled hlubší než okolní kůže a ochlupení na něm zbělelo, kněz jej prohlásí za nečistého – je to rána malomocenství, vypukla na vředu. Jestliže však kněz místo prohlédne a uvidí, že ochlupení na něm není bílé, že není hlubší než okolní kůže a je matné, odloučí ho kněz na sedm dní. Pokud se po kůži rozšíří, prohlásí jej kněz za nečistého – je to rána malomocenství. Pokud skvrna zůstane na místě a nerozšíří se, je to jizva po vředu – kněz jej prohlásí za čistého. Když bude na kůži spálenina od ohně a na jizvě po ní vznikne bělavě narudlá nebo bílá skvrna, kněz ji prohlédne: Pokud ochlupení na skvrně zbělelo a je napohled hlubší než okolní kůže, je to malomocenství, vypuklo na spálenině. Kněz jej prohlásí za nečistého – je to rána malomocenství. Jestliže však kněz skvrnu prohlédne a uvidí, že její ochlupení není bílé, není hlubší než okolní kůže a je matné, odloučí ho kněz na sedm dní. Sedmého dne jej kněz prohlédne: Pokud se skvrna po kůži rozšíří, prohlásí jej kněz za nečistého – je to rána malomocenství. Pokud ale skvrna zůstane na místě, nerozšíří se po kůži a bude matná, je to otok po spálenině – kněz jej prohlásí za čistého, neboť je to jizva po spálenině. Když bude nějaký muž nebo žena postižen na hlavě nebo na bradě, kněz ránu prohlédne: Bude-li napohled hlubší než okolní kůže a bude-li její ochlupení nažloutlé a tenké, prohlásí jej kněz za nečistého – je to prašivina, druh malomocenství na hlavě nebo na bradě. Když ale kněz ránu prašiviny prohlédne a ta nebude napohled hlubší než okolní kůže a nebude na ní žádné černé ochlupení, odloučí kněz postiženého prašivinou na sedm dní. Sedmého dne kněz ránu prohlédne znovu: Pokud se prašivina nešíří, její ochlupení není zažloutlé a není napohled hlubší než okolní kůže, pak ať se postižený oholí; ať však neholí místo zasažené prašivinou. Kněz potom člověka s prašivinou odloučí na dalších sedm dní. Sedmého dne kněz prašivinu prohlédne znovu: Pokud se prašivina po kůži nešíří a není napohled hlubší než okolní kůže, prohlásí jej kněz za čistého. Vypere svůj oděv a bude čistý. Rozšíří-li se prašivina poté, co byl prohlášen za čistého, musí ho prohlédnout kněz: Šíří-li se prašivina po kůži, ať kněz již nehledá zažloutlé ochlupení – postižený je nečistý. Shledá-li však, že se prašivina zastavila a že na ní vyrostlo černé ochlupení, prašivina se zhojila – je čistý a kněz jej prohlásí za čistého. Když bude mít muž nebo žena na kůži bílé skvrny, kněz je prohlédne: Jsou-li skvrny na kůži matně bělavé, je to lišej, který vypukl na kůži – je čistý. Když někomu vypadají vlasy na temeni, takže má pleš, je čistý. Vypadají-li mu vlasy na skráních, takže má holé čelo, je čistý. Když ale na holém čele nebo na pleši vznikne bělavě narudlá rána, je to malomocenství bující na holém čele nebo na pleši. Kněz ho prohlédne: Je-li na jeho holém čele nebo na pleši rána s bělavě narudlým otokem, podobná kožnímu malomocenství, je ten člověk malomocný. Je nečistý – kněz jej musí prohlásit za nečistého, neboť je postižen na hlavě. Člověk postižený malomocenstvím bude mít roztržený oděv, rozpuštěné vlasy a s rouškou na ústech bude volat: ‚Nečistý! Nečistý!‘ Po celou dobu svého postižení zůstane nečistý. Jako nečistý musí bydlet o samotě, ve zvláštním příbytku venku za táborem.“
Leviticus 13:9-46 Český studijní překlad (CSP)
Když bude na někom rána malomocenství, ať je přiveden ke knězi. Kněz ho prohlédne, a když je na kůži bílý otok, který zbělel chlupy a na otoku je živé maso, je to chronické malomocenství na kůži jeho těla. Kněz ho prohlásí za nečistého; neuzavře ho, protože je nečistý. Jestliže se malomocenství rozbují dále po kůži, malomocenství pokryje celou kůži člověka postiženého ranou od hlavy až k chodidlům, všude, kam kněz dohlédne, a kněz vidí, že malomocenství pokrylo celé jeho tělo, prohlásí člověka postiženého ranou za čistého; celý zbělel, je čistý. V den, kdy by se na něm ukázalo živé maso, bude nečistý. Když kněz uvidí živé maso, prohlásí jej za nečistého. Živé maso je nečisté; je to malomocenství. Nebo když živé maso zase zbělí, přijde ke knězi, kněz ho prohlédne, a jestliže rána zbělí, kněz prohlásí člověka postiženého ranou za čistého; je čistý. Když se stane, že tělo, na jehož kůži byl vřed, se uzdraví, ale potom se na místě vředu objeví bílý otok nebo červenobílá světlá skvrna, ukáže se knězi. Kněz ho prohlédne, a jestliže to vypadá nižší než kůže a chlupy zbělely, kněz ho prohlásí za nečistého. Je to rána malomocenství rozbujelá na vředu. Když kněz uvidí, že chlupy na něm nejsou bílé, není to nižší než kůže a je to vybledlé, uzavře ho kněz na sedm dní. Jestliže se dále rozšíří po kůži, prohlásí ho kněz za nečistého; je to rána. Jestliže však zůstane světlá skvrna na svém místě, nerozšíří se, je to jizva vředu. Kněz ho prohlásí za čistého. Nebo když bude mít nějaké tělo na kůži spáleninu a na spálenině se objeví červenobílá či bílá světlá skvrna, kněz ji prohlédne. Jestliže chlupy na světlé skvrně zbělely a vypadá to hlubší než kůže, je to malomocenství rozbujelé na spálenině. Kněz ho prohlásí za nečistého; je to rána malomocenství. Jestliže kněz uvidí, že chlupy na světlé skvrně nejsou bílé, není to nižší než kůže a je to vybledlé, uzavře ho kněz na sedm dní. Sedmého dne jej kněz prohlédne, a jestliže se to dále rozšíří po kůži, prohlásí ho kněz za nečistého; je to rána malomocenství. Jestliže zůstane světlá skvrna na svém místě, nerozšíří se po kůži a je to vybledlé, je to otok na spálenině. Kněz ho prohlásí za čistého; neboť je to jizva na spálenině. Když bude mít muž či žena ránu na hlavě nebo na bradě, kněz ránu prohlédne. Jestliže to vypadá hlubší než kůže, jsou na tom chlupy nažloutlé a jemné, prohlásí ho kněz za nečistého. Je to ekzém, je to malomocenství na hlavě či bradě. Když kněz uvidí ránu ekzému, že nevypadá hlubší než kůže a chlupy na ní nejsou černé, uzavře kněz postiženého ranou ekzému na sedm dní. Sedmého dne kněz ránu prohlédne. Jestliže se ekzém nerozšířil, nejsou na něm nažloutlé chlupy a ekzém nevypadá hlubší než kůže, dotyčný se oholí, ale ekzém si neoholí. Kněz uzavře člověka postiženého ekzémem na dalších sedm dní. Sedmého dne kněz ekzém prohlédne. Jestliže se ekzém nerozšíří po kůži, nevypadá hlubší než kůže, kněz ho prohlásí za čistého. On si vypere šaty a bude čistý. Jestliže se však ekzém po jeho očištění rozšíří dále po kůži, kněz ho prohlédne. Jestliže se ekzém po kůži rozšířil, kněz si nebude všímat nažloutlých chlupů, je nečistý. Jestliže mu ale ekzém bude připadat stejný, vyrostly na něm černé chlupy, ekzém se uzdravil, je čistý. Kněz ho prohlásí za čistého. Když bude mít muž či žena na kůži svého těla světlé skvrny, bílé světlé skvrny, kněz to prohlédne. Jestliže jsou na kůži jeho těla světlé skvrny vybledlé, bílé, je to vyrážka rozbujelá na kůži; postižený je čistý. Když muž na hlavě olysá a je plešatý, je čistý. Jestliže na skráních vepředu olysá a je plešatý na čele, je čistý. Když se však objeví na lysém místě vzadu či na pleši vepředu červenobílá rána, je to malomocenství, které vyrazilo na lysém místě vzadu či na pleši vepředu. Kněz ho prohlédne. Jestliže má červenobílou ránu otoku na lysém místě vzadu či na pleši vepředu a vypadá to jako malomocenství na kůži těla, je člověkem postiženým malomocenstvím; je nečistý. Kněz ho jistě prohlásí za nečistého; na hlavě má ránu. Co se týče toho, kdo je postižen ranou malomocenství, jeho šaty budou roztržené, vlasy na jeho hlavě budou rozpuštěné, bude si zakrývat vous a bude volat: Nečistý, nečistý. Nečistý bude po všechny dny, kdy na něm bude rána. Je nečistý, bude bydlet o samotě, jeho místo k bydlení bude venku za táborem.