Jozue 2:1-21

Sdílet

Jozue 2:1-21 Bible 21 (B21)

Jozue, syn Nunův, pak ze Šitimu tajně vyslal dva muže na výzvědy se slovy: „Jděte prohlédnout tu zem, a zvláště Jericho.“ Šli tedy a vstoupili do domu jedné nevěstky jménem Rachab, kde přespali. Králi Jericha se doneslo: „Dnes večer sem přišli nějací Izraelci, aby proslídili zem.“ Jerišský král proto vzkázal Rachab: „Vydej ty muže, co k tobě přišli, ty, co vstoupili k tobě do domu! Přišli proslídit celou zem!“ Ta žena ale oba muže odvedla a ukryla. Proto odpověděla: „Ano, ti muži ke mně přišli, ale nevím odkud. Odešli, když se za soumraku měla zavírat brána. Kam se vydali, nevím. Běžte rychle za nimi, ať je doženete!“ (Rachab ale špehy odvedla na střechu a schovala je pod snopky lnu, které tam měla rozložené.) Pronásledovatelé tedy vyrazili za nimi směrem k Jordánu, kde jsou brody. Jakmile opustili město, brána se ihned zavřela. Zvědové ještě ani neulehli, když k nim na střechu vystoupila Rachab. „Vím, že Hospodin vám dal tuto zem,“ řekla jim. „Vždyť jsme kvůli vám strachy bez sebe! Všichni obyvatelé země se před vámi třesou! Slyšeli jsme, jak Hospodin před vámi vysušil vody Rudého moře, když jste vycházeli z Egypta, i co jste provedli oběma emorejským králům v Zajordání, Sichonovi a Ogovi, které jste vyhladili jako proklaté. Jak jsme to uslyšeli, vyrazilo nám to dech a všichni jsme před vámi ztratili odvahu. Hospodin, váš Bůh, je přece Bohem nahoře na nebi i dole na zemi! Proto mi, prosím vás, přísahejte při Hospodinu, že za milosrdenství, které jsem vám prokázala, i vy prokážete milosrdenství rodině mého otce. Dejte mi prosím záruku, že necháte naživu mého otce a matku, mé bratry a sestry i všechny, kdo k nim patří. Zachraňte nás před smrtí!“ „Položíme za vás život!“ odpověděli jí ti muži. „Nesmíte ale naši úmluvu vyzradit. Až nám Hospodin dá tuto zem, zachováme se k tobě milosrdně a věrně.“ Spustila je tedy oknem po provaze; její dům byl totiž v hradební zdi, takže bydlela na hradbách. „Běžte do hor,“ řekla jim, „ať vás pronásledovatelé nenajdou. Skrývejte se tam tři dny, dokud se nevrátí, a pak se vraťte svou cestou.“ Muži jí řekli: „Budeme zproštěni přísahy, kterou jsi nás zavázala, jestliže po našem vstupu do země neuvážeš tuto šňůru z karmínových provázků do okna, kterým jsi nás spustila, a neshromáždíš k sobě domů svého otce, matku, sourozence a celou rodinu svého otce. Kdyby někdo vyšel ze dveří tvého domu, jeho krev padne na jeho hlavu, a my budeme bez viny. Kdyby se ale někdo dotkl kohokoli u tebe doma, jeho krev padne na naši hlavu. Kdybys ale naši úmluvu vyzradila, budeme tvé přísahy zproštěni.“ „Ať se stane, jak jste řekli,“ odpověděla jim. Potom se s nimi rozloučila a když odešli, uvázala do okna karmínovou šňůru.

Jozue 2:1-21 Bible Kralická 1613 (BKR)

Poslal pak byl Jozue, syn Nun, z Setim dva muže špehéře tajně, řka: Jděte, shlédněte zemi, zvlášť Jericho. I šli a vešli do domu ženy nevěstky, jejíž jméno bylo Raab, a odpočinuli tu. Ale jakž oznámeno bylo králi Jericha a povědíno: Aj, muži přišli sem této noci z synů Izraelských, aby shlédli zemi, Tedy poslal král Jericha k Raab, řka: Vyveď muže, kteříž přišli k tobě, a vešli do domu tvého, nebo k vyšpehování vší země přišli. (Pojavši pak žena ty dva muže, skryla je.) Kteráž odpověděla: Pravda jest, přišliť jsou ke mně muži, ale nevěděla jsem, odkud jsou. A když bránu zavírati měli v soumrak, vyšli muži ti, a nevím, kam jsou šli; hoňte je rychle, nebo dostihnete jich. Ale ona rozkázala jim vstoupiti na střechu, a skryla je v pazdeří lněném, kteréž byla skladla na střeše. Muži pak vyslaní honili je cestou Jordánskou až k brodům; a zavřína jest brána, jakž vyšli ti, kteříž je honili. Prvé pak, než usnuli špehéři, vstoupila k nim ona na střechu, A řekla mužům těm: Vím, že Hospodin dal vám zemi tuto, nebo připadl na nás strach váš, tak že oslábli všickni obyvatelé země před tváří vaší. Slyšeli jsme zajisté, jak vysušil Hospodin vody moře Rudého před tváří vaší, když jste vyšli z Egypta, a co jste učinili dvěma králům Amorejským, kteříž byli za Jordánem, Seonovi a Ogovi, kteréž jste zahladili jako proklaté. Což když jsme uslyšeli, osláblo srdce naše, aniž zůstává více v kom duše před tváří vaší, nebo Hospodin Bůh váš jest Bůh na nebi svrchu, i na zemi dole. Nyní tedy, prosím, přisáhněte mi skrze Hospodina, poněvadž jsem učinila vám milosrdenství, že i vy učiníte s domem otce mého milosrdenství, a dáte mi znamení jisté, Že budete živiti otce mého i matku mou, bratří mé i sestry mé a všecko, cožkoli jejich jest, a vysvobodíte duše naše od smrti. I řekli jí muži ti: Duše naše za vás nechť jsou na smrt; jestliže však nepronesete řeči naší této, takť se jistě stane, že když nám dá Hospodin zemi tuto, tehdy učiníme s tebou milosrdenství a pravdu. Protož spustila je oknem po provazu; nebo dům její byl při zdi městské, a na zdi ona bydlila. I řekla jim: Jděte k této hoře, aby se nepotkali s vámi, kteříž vás honí, a krejte se tam za tři dni, až se oni zase navrátí, a potom půjdete cestou svou. Tedy řekli muži k ní: Prosti budeme od této přísahy tvé, kterouž jsi zavázala nás, Jestliže, když vejdeme do země, neuvážeš provázku tohoto z nití hedbáví červeného dvakrát barveného v tomto okně, jímž jsi nás spustila, také otce svého a matky své, i bratří svých, a všeho domu otce svého neshromáždíš-li k sobě do domu. Také kdo by vyšel ven ze dveří domu tvého, krev jeho bude na hlavu jeho, ale my budeme bez viny; a každého toho, kdož bude s tebou v domě, jestliže by se kdo rukou dotekl, krev jeho na hlavy naše připadni. Jestliže pak proneseš tuto řeč naši, budeme prosti od přísahy tvé, kterouž jsi nás zavázala. Odpověděla ona: Nechť jest tak, jakž jste řekli. I propustila je a odešli; i uvázala provázek z hedbáví červeného dvakrát barveného v tom okně.

Jozue 2:1-21 Český studijní překlad (CSP)

I poslal Jozue, syn Núnův, ze Šitímu tajně dva zvědy se slovy: Jděte, prohlédněte si tu zemi i Jericho. Šli tedy, přišli do domu prostitutky jménem Rachab a ulehli tam. Tu bylo řečeno králi Jericha: Hle, teď v noci sem přišli muži ze synů Izraele, aby proslídili zemi. Jerišský král tedy poslal k Rachabě se slovy: Vyveď ty příchozí, kteří vstoupili do tvého domu, protože přišli, aby proslídili celou zemi. Ta žena však oba muže vzala a skryla je. Řekla: Ti muži ke mně opravdu přišli, ale nevěděla jsem, odkud jsou. Za tmy, když nastal čas zavřít bránu, ti muži odešli. Nevím, kam šli. Rychle je pronásledujte; však je dostihnete. Ona je pak vyvedla na střechu a ukryla je mezi snopky lnu, které měla na střeše rozprostřené. A ti muži je pronásledovali jordánskou cestou k brodům. Potom, jakmile za nimi pronásledovatelé vyšli, zavřeli bránu. Oni ještě ani neulehli, a ona k nim vystoupila na střechu. A řekla těm mužům: Poznala jsem, že vám Hospodin dal zemi, že na nás padla hrůza z vás a že kvůli vám všichni obyvatelé země propadli malomyslnosti. Vždyť jsme slyšeli, jak před vámi Hospodin nechal vyschnout vody Rákosového moře, když jste vycházeli z Egypta, a co jste udělali dvěma emorejským králům, kteří sídlili na druhé straně Jordánu, Síchonovi a Ógovi; jak jste je zasvětili zkáze. Když jsme to slyšeli, naše srdce se rozplynulo a nikdo už strachem z vás ani nedýchal, protože Hospodin, váš Bůh, je Bůh nahoře na nebesích i dole na zemi. Nuže, přísahejte mi, prosím, při Hospodinu, že když jsem vám prokázala milosrdenství, prokážete také vy milosrdenství domu mého otce a dáte mi spolehlivé znamení. A necháte žít mého otce i matku, mé bratry i sestry a všechno, co jim patří, a vysvobodíte naše duše od smrti. Nato jí ti muži odpověděli: Nechť naše duše zemře namísto vás. Pokud nevyzradíte tuto naši úmluvu a stane se, že nám Hospodin dá zemi, prokážeme ti milosrdenství a věrnost. Potom je nechala sestoupit po provaze z okna, protože její dům byl v hradební zdi. Bydlela na hradbách. A řekla jim: Na to pohoří jděte, ať na vás nenarazí pronásledovatelé. Ukryjete se tam na tři dny, dokud se pronásledovatelé nevrátí, a potom půjdete svou cestou. Muži jí řekli: Budeme zproštěni této tvé přísahy, kterou jsi nás zapřisáhla, za této podmínky: Hle, přicházíme do země. Přivážeš provázek z těchto karmínových šňůr do okna, z něhož jsi nás nechala sestoupit, a shromáždíš svého otce, matku, bratry a celý dům svého otce k sobě do domu. A krev každého, kdo vyjde ze dveří tvého domu na ulici, spočine na jeho hlavě a my budeme nevinní, ale krev každého, kdo bude s tebou v domě, spočine na naší hlavě, jestliže na něho dopadne něčí ruka. Jestliže však vyzradíš tuto naši úmluvu, budeme zproštěni tvé přísahy, jíž jsi nás zapřisáhla. Nato řekla: Tak to bude, podle vašich slov. Propustila je a oni šli. Potom přivázala do okna karmínový provázek.