Job 38:19-30
Job 38:19-30 Bible Kralická 1613 (BKR)
Která jest cesta k obydlí světla, a které místo temností, Že bys je pojal v meze jeho, poněvadž bys srozumíval stezkám domu jeho? Věděl-lis tehdáž, že jsi měl se naroditi, a počet dnů tvých jak veliký býti má? Přišel-lis až ku pokladům sněhu? A poklady krupobití viděl-lis, Kteréž chovám k času ssoužení, ke dni bitvy a boje? Kterými se cestami rozděluje světlo, kteréž rozhání východní vítr po zemi? Kdo rozdělil povodní tok, a cestu blýskání hromovému, Tak aby pršel déšť i na tu zemi, kdež není lidí, na poušť, kdež není člověka, Aby zapájel místa planá a pustá, a k zrůstu přivodil trávu mladistvou? Má-liž déšť otce? A kdo plodí krůpěje rosy? Z čího života vychází mráz? A jíní nebeské kdo plodí? Až i vody jako v kámen se proměňují, a svrchek propasti zamrzá.
Job 38:19-30 Bible 21 (B21)
Kudy vede cesta k příbytku světla? A kde přebývá temnota? Umíš je dovést na jejich místa? Znáš stezku do jejich domova? Dávno ses narodil, jistě to znáš, délka tvého života je nesmírná! Dostal ses do sněžných skladišť, viděl jsi, kde se kroupy skladují, které uchovávám pro čas soužení, pro dny bojů a válčení? Kudy vede cesta, kterou se štěpí blesky? Odkud se východní vítr žene na zemi? Kdo vyryl koryto vodní průtrži a dráhu pro mrak bouřkový, aby zaléval liduprázdnou zemi i poušť, kde nikdo nebydlí, aby zavlažil opuštěné trosky a novou trávu nechal vyrašit? Má snad déšť otce? Kdo počal rosné krůpěje? Z kterého lůna vyšel led? Kdo rodí jíní nebeské, když voda ztvrdne na kámen, povrch propasti když zamrzne?
Job 38:19-30 Český studijní překlad (CSP)
Kudy vede ta cesta, na níž sídlí světlo, a temnota, kde má to své místo, že bys je vzal na jejich území, že bys rozpoznal stezky k jejich domu? Věděl jsi, že se jednou narodíš a jak velký bude počet tvých dnů? Přišel jsi snad ke skladům sněhu? Uvidíš snad sklady krup, které jsem ušetřil pro čas soužení, pro den bitvy a boje? Kudy vede ta cesta, kde se rozděluje světlo, odkud se rozptyluje po východní zemi vítr? Kdo vymezil koryto povodni a cestu pro hromobití, aby seslal déšť na zemi bez lidí, na pustinu, v níž člověka není, aby napojil místo zkázy a zpustošení a dal vzrůst výhonku trávy? Má snad déšť otce či kdo zplodil krůpěje rosy? Z čího lůna vyšel led a kdo porodil nebeské jíní? Voda tuhne jako kámen a povrch hlubiny se uzavírá.