Job 30:20-26
Job 30:20-26 Bible 21 (B21)
Křičím k tobě, a ty neodpovídáš; stojím tu, a ty jen přihlížíš. Proměnil ses mi v ukrutníka, veškerou silou na mě útočíš. Vysoko ve větru mě unášíš, smýkáš mnou v hrozné vichřici. Vedeš mě na smrt, to jistě vím – do domu určeného všem živým. Na zhrouceného přece nikdo ruku nevztáhne, když volá o pomoc ve své pohromě. Copak jsem nad ubožákem neplakal? Neměl jsem soucit pro chudáka? Když jsem však čekal dobro, přišlo zlo, namísto světla mě temno přepadlo.
Job 30:20-26 Bible Kralická 1613 (BKR)
Volám k tobě, ó Bože, a neslyšíš mne; postavuji se, ale nehledíš na mne. Obrátils mi se v ukrutného nepřítele, silou ruky své mi odporuješ. Vznášíš mne u vítr, sázíš mne na něj, a k rozplynutí mi přivodíš zdravý soud. Nebo vím, že mne k smrti odkážeš, a do domu, do něhož se shromažďuje všeliký živý. Jistě žeť nevztáhne Bůh do hrobu ruky, by pak, když je stírá, i volali. Zdaliž jsem neplakal nad tím, kdož okoušel zlých dnů? Duše má kormoutila se nad nuzným. Když jsem dobrého čekal, přišlo mi zlé; nadál jsem se světla, ale přišla mrákota.
Job 30:20-26 Český studijní překlad (CSP)
Křičím k tobě o pomoc, a neodpovídáš mi. Když jsem se dříve postavil k modlitbě, měl jsi pro mě pochopení. Změnil ses mi v krutého nepřítele, strojíš mi úklady silou své ruky. Zvedneš mě, posadíš mě na vítr, necháš mě zmítat v bouři. Vždyť vím, že mě přivedeš k smrti, do domu setkání pro všechno živé. On jistě nevztáhne ruku do sutin, když při své zkáze někdo volá o pomoc. Zdalipak jsem neplakal nad tím, kdo prožíval těžké dny? Nestarala se má duše o nuzného? Vždyť jsem čekal dobro, a přišlo zlo, očekával jsem světlo, a přišlo setmění.