Izaiáš 43:20-28
Izaiáš 43:20-28 Bible Kralická 1613 (BKR)
I slaviti mne bude zvěř polní, drakové i sovy, že jsem vyvedl na poušti vody a řeky na pustinách, abych dal nápoj lidu svému, vyvolenému svému. Lid, kterýž nastrojím sobě, chválu mou vypravovati bude, Poněvadž jsi mne nevzýval, ó Jákobe, nýbrž steskloť se se mnou, ó Izraeli. Nepřivedl jsi mi hovádka k zápalům svým, a obětmi svými neuctils mne; nenutil jsem tě, abys mi sloužil obětmi suchými, aniž jsem tě tím obtěžoval, abys mi kadil. Nekoupil jsi mi za peníze vonných věcí, ani tukem obětí svých zavlažil jsi mne, ale zaměstknal jsi mne hříchy svými, a obtížils mne nepravostmi svými. Já, já sám shlazuji přestoupení tvá pro sebe, a na hříchy tvé nezpomínám. Přiveď mi ku paměti, suďme se spolu; oznam ty, podlé čeho bys mohl spravedliv býti. Otec tvůj první zhřešil, a učitelé tvoji přestoupili proti mně. A protož smeci knížata z míst svatých, a vydám v prokletí Jákoba, a Izraele v pohanění.
Izaiáš 43:20-28 Bible 21 (B21)
Divoká zvěř mě bude ctít, pštrosi i šakali, že jsem způsobil vody na poušti a na pustinách potoky, abych napojil svůj vyvolený lid, lid, který jsem si vytvořil, aby mou chválu hlásali. Ty jsi mě ale nevzýval, Jákobe, byl jsem ti, Izraeli, na obtíž! Nepřivedls mi beránky k oběti zápalné, obětními hody jsi mě neuctil. K žádným darům jsem tě nenutil, neobtěžoval jsem tě kadidly. Nekoupil jsi mi vonné koření, tukem svých obětí jsi mě nesvlažil. Zatos mě svými hříchy unavil, obtížil jsi mě svými vinami! Já, já sám kvůli sobě smažu tvé přestupky a nevzpomenu na tvůj hřích. Osvěž mi paměť, ať se spolu soudíme, pověz, čím bys mohl být ospravedlněn. Už tvůj prapředek se prohřešil, tvoji mluvčí mě zradili. Proto jsem potupil hodnostáře svatyně, vydal jsem Jákoba klatbě a Izraele potupě.
Izaiáš 43:20-28 Český studijní překlad (CSP)
Bude mne ctít polní zvěř, šakali a pštrosi, neboť dám vodu v pustině a řeky v pusté krajině, abych dal pít svému lidu, svému vyvolenému. Ten lid jsem utvořil pro sebe: budou vypravovat moji chválu. Ale ty, Jákobe, jsi mne nevzýval, neboť jsi mnou unavený, Izraeli. Nepřivedl jsi mi ovci ke svým zápalným obětem, ani jsi mne nepoctil svými oběťmi. Nenutil jsem tě sloužit mi přídavnou obětí, ani jsem tě neunavoval kadidlem. Nekoupil jsi mi za stříbro vonné koření, ani tukem svých obětí jsi mne neosvěžil. Avšak svými hříchy jsi mne nutil ti sloužit, unavoval jsi mne svými proviněními. Já, já jsem ten, kdo mažu kvůli sobě tvá přestoupení a tvé hříchy připomínat nebudu. Připomeň mi to a suďme se spolu: Ty vypočítej, proč bys měl být ospravedlněn. Tvůj praotec zhřešil a tvoji prostředníci se proti mně vzbouřili. Proto jsem znesvětil knížata svatyně, vydal jsem Jákoba do klatby a Izraele ke zhanobení.