Izaiáš 2:1-18
Izaiáš 2:1-18 Bible Kralická 1613 (BKR)
Slovo, kteréž viděl Izaiáš syn Amosův o Judovi a Jeruzalému. I stane se v posledních dnech, že utvrzena bude hora domu Hospodinova na vrchu hor, a vyvýšena nad pahrbky, i pohrnou se k ní všickni národové. A půjdou lidé mnozí, říkajíce: Poďte, a vstupme na horu Hospodinovu, do domu Boha Jákobova, a bude nás vyučovati cestám svým, i budeme choditi po stezkách jeho. Nebo z Siona vyjde zákon, a slovo Hospodinovo z Jeruzaléma. Onť bude souditi mezi národy, a trestati bude lidi mnohé. I zkují meče své v motyky, a oštípy své v srpy. Nepozdvihne národ proti národu meče, a nebudou se více učiti boji. Dome Jákobův, poďtež, a choďme v světle Hospodinově. Ale ty jsi opustil lid svůj, dům Jákobův, proto že jsou naplněni ohavnostmi národů východních, a jsou pověrní jako Filistinští, a smyšlínky cizozemců že sobě libují. K tomu naplněna jest země jejich stříbrem a zlatem, tak že není konce pokladům jejich; naplněna jest země jejich i koňmi, vozům pak jejich počtu není. Naplněna jest také země jejich modlami; klanějí se dílu rukou svých, kteréž učinili prstové jejich. Klaní se obecný člověk, a ponižuje se i přední muž; protož neodpouštěj jim. Vejdi do skály, a skrej se v prachu před hrůzou Hospodinovou, před slávou důstojnosti jeho. Tuť oči vysoké člověka sníženy budou, a skloněna bude vysokost lidská, ale Hospodin sám vyvýšen bude v ten den. Nebo den Hospodina zástupů se blíží na každého pyšného a zpínajícího se, i na každého vyvýšeného, i bude ponížen, I na všecky cedry Libánské vysoké a vyvýšené, i na všecky duby Bázanské, I na všecky hory vysoké, i na všecky pahrbky vyvýšené, I na všelikou věži vysokou, i na všelikou zed pevnou, I na všecky lodí mořské, i na všecka malování slibná. A sehnuta bude pýcha člověka, a snížena bude vysokost lidská, ale vyvýšen bude Hospodin sám v ten den, Modly pak docela vymizejí.
Izaiáš 2:1-18 Bible 21 (B21)
Toto viděl Izaiáš, syn Amosův, o Judovi a Jeruzalémě: V posledních dnech se přihodí, že hora Hospodinova domu bude čnít nad horské vrcholy, vysoko nad všechny výšiny. Pohrnou se k ní všechny národy, zástupy lidí půjdou se slovy: „Pojďme, vystupme na horu Hospodinovu, k Bohu Jákobovu – do jeho domu! Bude nás vyučovat cestám svým a my budeme chodit jeho stezkami.“ Ze Sionu bude znít Hospodinovo učení, z Jeruzaléma se jeho slovo rozšíří. On bude soudit mezi národy, zástupy lidí napraví. Tehdy ze svých mečů ukují pluhy a ze svých kopí srpy. Národ proti národu nepozvedne meč, už nikdy se nebudou chystat do boje. Dome Jákobův, pojďme, choďme v Hospodinově světle! Ty jsi však opustil svůj lid, dům Jákobův, neboť je plný kouzel z Východu a filištínského věštění – tleskají výplodům cizinců! Jejich země je plná stříbra, zlata a nepřeberných pokladů. Jejich země je plná koní a vozů bezpočtu. Jejich země je plná model; vlastnímu dílu se klanějí, tomu, co sami vyrobí. Člověk je sražen, kdekdo se ponižuje – nepozvedej je! Schovej se do skal, člověče, zahrab se do země v hrůze před Hospodinem, před jeho slavným majestátem! Ponížen bude hrdý pohled člověka, lidská pýcha bude sražena; jen Hospodin bude vyvýšen v ten den. Hospodin zástupů totiž chystá den pro všechny pyšné nadutce, pro všechny, kdo se povyšují a budou poníženi – pro všechny ztepilé libanonské cedry, pro všechny statné bášanské duby, pro všechny strmé hory, pro všechny vznešené výšiny, pro všechny hrdé bašty, pro všechny pevné hradby, pro všechny mořské lodi, pro všechny skvělé koráby. Ponížena bude hrdost člověka, lidská pýcha bude sražena; v ten den bude vyvýšen jen Hospodin a modly zcela vymizí.
Izaiáš 2:1-18 Český studijní překlad (CSP)
Slovo, které Izajáš, syn Amósův, viděl o Judsku a Jeruzalému: I stane se v posledních dnech, že hora Hospodinova domu bude pevně stát jako přední z hor a bude vyvýšena nade všechna návrší. Budou k ní proudit všechny národy a mnozí lidé přijdou a řeknou: Pojďte a vystupme na horu Hospodinovu, do domu Boha Jákobova. Bude nás vyučovat podle svých cest a budeme chodit po jeho stezkách. Neboť ze Sijónu vyjde zákon a Hospodinovo slovo z Jeruzaléma. A bude soudit mezi těmi národy a domlouvat mnohým lidem. I překují své meče v radlice a svá kopí ve vinařské nože; národ proti národu nepozdvihne meč a už se nebudou učit boji. Pojďte, dome Jákobův, a choďme v Hospodinově světle! Hospodine, vždyť jsi zavrhl svůj lid, dům Jákobův, protože jsou plni východního věštění a hádání z oblaků jako Pelištejci; s dětmi cizozemců si potřásají rukama. Jeho země je plná stříbra a zlata a jeho pokladům není konce; jeho země je plná koní a jeho válečným vozům není konce. Jeho země je plná nicotností. Klanějí se dílu svých rukou, které učinily jeho prsty. Člověk se hrbí, muž je ponížený. Neodpouštěj jim! Vejdi do skal, skryj se do prachu ze strachu z Hospodina a před nádherou jeho vznešenosti. Domýšlivý pohled člověka bude snížen -- skloní se hrdost lidí. Hospodin sám bude vyvýšen v onen den. Neboť den Hospodina zástupů přichází na všechno pyšné a povýšené, na vše, co se pozvedá, a bude to sníženo: Na všechny vznešené a vyvýšené libanonské cedry a na všechny bášanské duby, na všechny vysoké hory a na všechna vyvýšená návrší, na každou vysokou věž a na každou opevněnou hradbu, na všechny taršíšské lodě a na všechny vzácné jachty. A skloní se domýšlivost člověka, bude snížena hrdost lidí. Hospodin sám bude v ten den vyvýšen a nicotnosti zcela pominou.