Židům 7:7-22
Židům 7:7-22 Bible 21 (B21)
Je nesporné, že požehnání přijímá menší od většího. Zde tedy přijímají desátky smrtelní lidé, ale tam někdo, o kom se tvrdí, že žije. Dalo by se dokonce říci, že skrze Abrahama dal desátek i Levi, který desátky přijímá, neboť byl ještě v otcových bedrech, když mu Melchisedech vyšel vstříc. Kdyby levitské kněžství vedlo k dokonalosti (kvůli níž byl lidu dán Zákon), proč by ještě bylo potřeba, aby povstal jiný kněz podle Melchisedechova řádu, a nebyl jmenován podle Áronova řádu? Se změnou kněžství ovšem nutně nastává i změna Zákona. Ten, o kom se tu mluví, přece patří k jinému pokolení, z něhož nikdy nikdo u oltáře nesloužil. Jak známo, náš Pán pochází z Judy, a ohledně toho pokolení se Mojžíš o kněžích vůbec nezmínil. Je tedy nade vši pochybnost zřejmé, že nastupuje jiný kněz, podobný Melchisedechovi, ne podle tělesných pravidel Zákona, ale podle moci nesmrtelného života. Jak dosvědčuje Písmo: „Jsi knězem navěky podle řádu Melchisedechova.“ Tím se ruší to staré přikázání jako nedostatečné a neúčinné (Zákon přece nikoho k dokonalosti nepřivedl) a zároveň se zavádí něco lepšího: naděje, která nás přibližuje k Bohu. A navíc, nestalo se to bez přísahy. Oni se totiž stávali kněžími bez přísahy, on však skrze přísahu. Bylo mu přece řečeno: „Hospodin přísahal a nebude litovat: Jsi knězem navěky.“ A tak se Ježíš stal ručitelem mnohem lepší smlouvy.
Židům 7:3-22 Slovo na cestu (SNC)
Neznáme jeho rodiče ani rodokmen, nevíme, kdy se narodil, ani kdy zemřel. Abraham mu odevzdal desátky z kořisti a přijal od něho požehnání jako potvrzení slibů, kterých se mu od Boha dostalo. V Abrahamovi se před Malkísedekem sklonil a desátky mu odevzdal i praotec kněžského rodu Lévi, jehož potomci později podle ustanovení zákona konali kněžskou službu a vybírali desátek. Lévijská služba nebyla s to přivést Boží lid k dokonalosti. Proto bylo třeba jiné služby a jiného kněze – a to podle řádu Malkísedekova. Je zřejmé, že přenesením kněžství zaniká zákonité oprávnění pro trvání lévijské služby. Náš Pán, jak všichni víme, pochází z Judova pokolení, jehož členy Mojžíš nikdy nepověřil kněžskou službou a žádný člen jeho rodu ji také nikdy nekonal. Je proto zřejmé, že v něm povstává nový kněz podle řádu Malkísedekova, který svou hodnost nedědí na základě lévijského zákona, ale ujímá se jí mocí své nesmrtelnosti. To dosvědčuje žalmista, když říká: „Ty jsi kněz na věky podle řádu Malkísedekova.“ Předchozí zákonné ustanovení o kněžské službě bylo zrušeno, protože se ukázalo jako slabé a neužitečné. Vždyť samo o sobě nikoho nepřivedlo k dokonalosti. Vystřídala je lepší naděje, jejímž prostřednictvím se přibližujeme k Bohu. Toto přenesení kněžství se nestalo bez přísahy. Kněží bývali jmenováni bez přísahy, ale Ježíš byl ustanoven s přísahou, poněvadž mu bylo řečeno: „Pán přísahal a nebude toho litovat: Ty jsi kněz na věky podle řádu Malkísedekova.“ Proto se Ježíš stal ručitelem lepší smlouvy.
Židům 7:7-22 Bible Kralická 1613 (BKR)
A jistě beze všeho odporu menší od většího požehnání béře. A tuto desátky berou smrtelní lidé, ale tamto ten, o němž se vysvědčuje, že jest živ. A ať tak dím, i sám Léví, kterýž desátky béře, v Abrahamovi desátky dal. Nebo ještě v bedrách otce byl, když vyšel proti němu Melchisedech. A protož byla-liť dokonalost spasení skrze Levítské kněžství, (nebo za toho kněžství vydán jest lidu Zákon,) jakáž toho byla potřeba, aby jiný kněz podle řádu Melchisedechova povstal, a nebyl již více podle řádu Aronova jmenován? A poněvadž jest kněžství přeneseno, musiloť také i Zákona přenesení býti. Nebo ten, o kterémž se to praví, jiného jest pokolení, z kteréhožto žádný při oltáři v službě nebyl. Zjevné jest zajisté, že z pokolení Judova pošel Pán náš, o kterémžto pokolení nic z strany kněžství nemluvil Mojžíš. Nýbrž hojněji to zjevné jest i z toho, že povstal jiný kněz podle řádu Melchisedechova, Kterýžto učiněn jest knězem ne podle zákona přikázaní tělesného, ale podle moci života neporušitelného. Nebo svědčí Písmo, řka: Ty jsi kněz na věky podle řádu Melchisedechova. Stalo se zajisté složení onoho předešlého přikázaní, protože bylo mdlé a neužitečné. Nebo ničehož k dokonalosti nepřivedl Zákon, ale na místo jeho uvedena lepší naděje, skrze niž přibližujeme se k Bohu. A to tím lepší, že ne bez přísahy. Nebo onino bez přísahy kněžími učiněni bývali, tento pak s přísahou, skrze toho, kterýž řekl k němu: Přisáhl Pán, a nebudeť toho litovati: Ty jsi kněz na věky podle řádu Melchisedechova. Takť lepší smlouvy prostředníkem učiněn jest Ježíš.
Židům 7:7-22 Bible 21 (B21)
Je nesporné, že požehnání přijímá menší od většího. Zde tedy přijímají desátky smrtelní lidé, ale tam někdo, o kom se tvrdí, že žije. Dalo by se dokonce říci, že skrze Abrahama dal desátek i Levi, který desátky přijímá, neboť byl ještě v otcových bedrech, když mu Melchisedech vyšel vstříc. Kdyby levitské kněžství vedlo k dokonalosti (kvůli níž byl lidu dán Zákon), proč by ještě bylo potřeba, aby povstal jiný kněz podle Melchisedechova řádu, a nebyl jmenován podle Áronova řádu? Se změnou kněžství ovšem nutně nastává i změna Zákona. Ten, o kom se tu mluví, přece patří k jinému pokolení, z něhož nikdy nikdo u oltáře nesloužil. Jak známo, náš Pán pochází z Judy, a ohledně toho pokolení se Mojžíš o kněžích vůbec nezmínil. Je tedy nade vši pochybnost zřejmé, že nastupuje jiný kněz, podobný Melchisedechovi, ne podle tělesných pravidel Zákona, ale podle moci nesmrtelného života. Jak dosvědčuje Písmo: „Jsi knězem navěky podle řádu Melchisedechova.“ Tím se ruší to staré přikázání jako nedostatečné a neúčinné (Zákon přece nikoho k dokonalosti nepřivedl) a zároveň se zavádí něco lepšího: naděje, která nás přibližuje k Bohu. A navíc, nestalo se to bez přísahy. Oni se totiž stávali kněžími bez přísahy, on však skrze přísahu. Bylo mu přece řečeno: „Hospodin přísahal a nebude litovat: Jsi knězem navěky.“ A tak se Ježíš stal ručitelem mnohem lepší smlouvy.
Židům 7:7-22 Český studijní překlad (CSP)
Není sporu, že nižší přijímá požehnání od vyššího. A zde přijímají desátek smrtelní lidé, tam však někdo, o němž se svědčí, že žije. Lze také říci, že skrze Abrahama dal desátek i Lévi, který přijímá desátky. Vždyť byl ještě v bedrech otcových, když mu Melchisedech vyšel vstříc. Kdyby tedy byla dokonalost skrze levitské kněžství -- neboť na jeho základě lid dostal Zákon -- proč by ještě bylo potřeba, aby povstával jiný kněz podle řádu Melchisedechova a nebyl jmenován podle řádu Áronova? Neboť měníli se kněžství, nutně nastává i změna zákona. A ten, o němž se toto říká, patří k jinému kmeni, z něhož nikdo nesloužil u oltáře. Je přece dobře známo, že náš Pán pochází z Judy, a vzhledem k tomuto kmeni Mojžíš nic neřekl o kněžích. A je to ještě mnohem zřejmější, povstáváli podle podobnosti Melchisedechovy jiný kněz, který není podle zákona tělesného nařízení, nýbrž podle moci neporušitelného života. Neboť [se o něm] svědčí: "Ty jsi kněz na věčnost podle řádu Melchisedechova." Tím se sice ruší předchozí nařízení pro jeho slabost a neužitečnost -- vždyť Zákon nic nepřivedl k dokonalosti -- uvádí se však lepší naděje, skrze niž se přibližujeme k Bohu. A tím více, že se to nestalo bez přísahy -- neboť oni vskutku jsou kněžími bez přísahy, kdežto on s přísahou od toho, který mu řekl: "Přísahal Pán a nebude toho litovat: Ty jsi kněz na věčnost [podle řádu Melchisedechova]." -- tím spíše se stal Ježíš [také] ručitelem lepší smlouvy.