Genesis 24:9-35

Sdílet

Genesis 24:9-35 Bible Kralická 1613 (BKR)

Tedy vložil služebník ten ruku svou pod bedro Abrahama, pána svého, a přisáhl jemu na tu řeč. A vzal služebník ten deset velbloudů z velbloudů pána svého, aby se bral; (nebo měl všecken statek pána svého v rukou svých.) I vstav, bral se k Aram Naharaim do města Náchor. A zastavil se s velbloudy před městem, u studnice vody k večerou, času toho, když vycházejí vážiti vody. A řekl: Hospodine, Bože pána mého Abrahama, dejž, prosím, ať se potká se mnou dnes to, čehož hledám; a učiň milosrdenství se pánem mým Abrahamem. Aj, já stojím u studnice vody, a dcery mužů města tohoto vycházejí, aby vážily vodu. Děvečka tedy, kteréž bych řekl: Nachyl medle věderce svého, ať se napiji, a ona by řekla: Pí, také i velbloudy tvé napojím, ta aby byla, kterouž jsi způsobil služebníku svému Izákovi; a po tomť poznám, že jsi milosrdenství učinil se pánem mým. I stalo se prvé, než on přestal mluviti, aj, Rebeka, kteráž se narodila Bathuelovi, synu Melchy, manželky Náchora bratra Abrahamova, vycházela, a věderce její bylo na rameni jejím. A byla děvečka na pohledění velmi krásná, panna, a muž nepoznal jí; kterážto sešla k studnici té, a naplnivši věderce své, šla vzhůru. Tedy běžel služebník ten proti ní, a řekl: Dej mi píti, prosím, maličko vody z věderce svého. I řekla: Napí se, pane můj. A rychle složila věderce své na ruku svou a dala mu píti. A davši mu píti, řekla: Také velbloudům tvým navážím, dokudž se nenapijí. Tedy rychle vylila z věderce svého do koryta, a běžela ještě k studnici, aby vážila vodu; a vážila všechněm velbloudům jeho. Muž pak ten s užasnutím divil se jí mlče, rozjímaje, aby zvěděl, zdařil-li Hospodin cestu jeho, čili nic. I stalo se, když přestali píti velbloudové, vyňav muž náušnici zlatou, ztíží půl lotu, a dvě náramnice, dal na ruce její, kteréž vážily deset lotů zlata. A řekl: Èí jsi dcera? Pověz mi, prosím, jest-li v domě otce tvého nám místo, kdež bychom přes noc zůstali? Jemužto odpověděla: Dcera jsem Bathuele, syna Melchy, kteréhož porodila Náchorovi. Řekla ještě k němu: Slámy také a potravy hojně u nás jest, ano i místo, kdež byste přes noc zůstali. Tedy skloniv hlavu, poklonu učinil Hospodinu. A řekl: Požehnaný Hospodin, Bůh pána mého Abrahama, kterýž neodjal milosrdenství svého a pravdy své od pána mého, mne také na cestě vedl Hospodin k domu bratří pána mého. I běžela děvečka, a oznámila v domě matky své tak, jakž se stalo. A měla Rebeka bratra, jménem Lábana; ten běžel k muži tomu ven k studnici. Nebo uzřev náušnici a náramnice na rukou sestry své, a slyšev slova Rebeky sestry své, ana praví: Tak mluvil ke mně člověk ten, přišel k muži, a on stál při velbloudích u studnice. Jemuž řekl: Vejdi, požehnaný Hospodinův. Proč bys stál vně, kdyžť jsem připravil dům a místo velbloudům? Tedy všel muž ten do domu, a odsedlal velbloudy, a dal Lában slámy a potravy velbloudům, i vody k umytí noh jeho a noh mužů těch, kteří s ním byli. A položil předeň chléb, aby jedl. Ale on řekl: Nebudu jísti, dokudž nevypravím řečí svých. I řekl Lában: Mluv. Tedy řekl: Služebník Abrahamův jsem já. A Hospodin požehnal pánu mému velice, tak že veliký učiněn jest; nebo dal mu ovce a voly, stříbro a zlato, služebníky a děvky, velbloudy a osly.

Genesis 24:9-35 Bible 21 (B21)

Služebník tedy vložil ruku do klína svého pána Abrahama a odpřisáhl to. Potom vzal ze stáda svého pána deset velbloudů (neboť ho jeho pán na cestu vypravil všelijakými cennostmi) a vyrazil do mezopotamského Aramu k Náchorovu městu. Před městem zastavil velbloudy u studny s vodou (bylo to navečer, v době, kdy ženy chodívají pro vodu) a řekl: „Hospodine, Bože mého pána Abrahama, prosím, dopřej mi dnes to setkání a prokaž mému pánu Abrahamovi své milosrdenství. Hle, stojím u vodního pramene a dcery zdejších měšťanů vycházejí pro vodu. Když jedné z těch dívek řeknu: ‚Nahni prosím svůj džbán, abych se napil,‘ a ona odpoví: ‚Jen se napij; já zatím napojím tvé velbloudy,‘ pak ať je to ta, kterou jsi určil pro svého služebníka Izáka. Takto poznám, že jsi mému pánovi prokázal milosrdenství.“ Vtom, ještě než to dořekl, vyšla z města Rebeka se džbánem na rameni. Ta dívka se narodila Betuelovi, synu Milky a Abrahamova bratra Náchora. Byla to překrásná mladá dívka, která ještě nepoznala muže. Sestoupila k prameni, naplnila si džbán a vydala se zpět. Služebník jí přispěchal naproti a řekl: „Dej mi prosím trochu napít ze svého džbánu.“ „Jen se napij, pane,“ odpověděla, rychle spustila džbán na ruku a dala mu napít. Potom mu řekla: „Načerpám vodu také pro tvé velbloudy, ať se pořádně napijí.“ Rychle vylila svůj džbán do žlabu, znovu odběhla ke studni pro vodu a čerpala pro všechny jeho velbloudy. Ten muž ji zatím mlčky pozoroval, aby poznal, zda Hospodin dává jeho cestě zdar, nebo ne. Když velbloudi dopili, vzal ten muž zlatý nosní kroužek vážící půl šekelu a dva zlaté náramky pro její ruce, každý o váze deseti šekelů, a řekl: „Pověz mi prosím, čí jsi dcera. Bylo by pro nás v domě tvého otce místo k přenocování?“ „Jsem dcera Betuele, syna Milky a Náchora,“ odpověděla mu. Potom dodala: „Slámy a obroku máme dost, i místo k přenocování.“ Tehdy padl na kolena a klaněl se Hospodinu se slovy: „Požehnán buď Hospodin, Bůh mého pána Abrahama, že od mého pána neodňal své milosrdenství a věrnost a že mě vedl po této cestě až k domu příbuzných mého pána!“ Dívka pak odběhla a vyprávěla to rodině své matky. Rebeka měla bratra jménem Lában a ten se rozběhl ven k onomu muži u pramene. Uviděl totiž ten nosní kroužek i náramky na rukou své sestry Rebeky a slyšel její slova, když říkala: „Takto se mnou ten muž mluvil.“ Přišel tedy k onomu muži a hle, ten dosud stál s velbloudy poblíž pramene. Lában mu řekl: „Pojď, Hospodinův požehnaný! Proč bys stál venku? Už jsem připravil dům i místo pro velbloudy.“ Ten muž tedy vešel do domu a odsedlal velbloudy. Lában dal velbloudům slámu a obrok a přinesl vodu, aby si on i muži, kteří ho doprovázeli, umyli nohy. Když mu ale nabídli jídlo, řekl: „Nebudu jíst, dokud nevypovím svou věc.“ „Mluv,“ vybídl ho Lában. „Jsem Abrahamův služebník,“ řekl. „Hospodin mému pánu velice požehnal, takže se rozmohl – dal mu brav a skot, stříbro a zlato, otroky a otrokyně i velbloudy a osly.

Genesis 24:9-35 Český studijní překlad (CSP)

Ten otrok tedy vložil ruku pod bedra svého pána Abrahama a tu věc mu odpřisáhl. Pak ten otrok vzal z velbloudů svého pána deset kusů a odešel, s sebou měl všelijaké vzácné dary svého pána. Vydal se do Aramského Dvojříčí, do města Náchorova. Navečer, v době, kdy ženy vycházely čerpat vodu, nechal odpočinout velbloudy venku za městem u studny s vodou a řekl: Hospodine, Bože mého pána Abrahama, způsob to dnes prosím při mně a prokaž milosrdenství mému pánu Abrahamovi: Stojím zde u pramene vody a dcery mužů toho města vycházejí čerpat vodu. Ať dívka, jíž řeknu: Nakloň prosím džbán, abych se napil, a ona odpoví: Napij se a také tvé velbloudy napojím, je ta, kterou jsi určil pro svého otroka Izáka. Podle toho poznám, že jsi mému pánu prokázal milosrdenství. Ještě nedomluvil, když tu vycházela Rebeka, která se narodila Betúelovi, synu Milky, ženy Abrahamova bratra Náchora, a na rameni měla džbán. Ta dívka byla velmi hezkého vzhledu, panna, muž ji dosud nepoznal. Sestoupila k prameni, naplnila džbán a vystoupila. Otrok jí vyběhl naproti a řekl: Dej mi prosím napít trochu vody ze džbánu. Odpověděla: Napij se, můj pane. A rychle sundala džbán na ruku a dala mu napít. Když se napil, řekla: Načerpám i tvým velbloudům, dokud se nenapijí. A rychle vylila džbán do žlabu a běhala stále znovu ke studni čerpat, dokud nenačerpala pro všechny jeho velbloudy. Muž na ni mlčky pozorně hleděl, aby poznal, zda Hospodin dopřeje jeho cestě úspěch, či nikoli. Když přestali velbloudi pít, vzal muž zlatý nosní kroužek o váze půl šekelu a pro její ruce dva náramky o váze deseti šekelů zlata a zeptal se: Čí jsi dcera? Pověz mi prosím, jeli v domě tvého otce pro nás místo k přenocování. Odpověděla mu: Jsem dcera Betúela, syna Milky, kterého porodila Náchorovi. A pokračovala: Slámy i krmiva je u nás mnoho a také místo k přenocování. Muž poklekl, klaněl se Hospodinu a řekl: Požehnán buď Hospodin, Bůh mého pána Abrahama, který od mého pána neodňal své milosrdenství a věrnost. Vždyť mě Hospodin na cestě vedl přímo do domu bratrů mého pána. A dívka běžela a oznámila tyto věci v domě své matky. Rebeka měla bratra jménem Lában. Lában běžel ven k prameni za tím mužem. Když totiž viděl nosní kroužek a náramky na rukou své sestry a slyšel slova své sestry Rebeky: Toto mi ten muž říkal …, tedy šel za tím mužem. A hle, on stál při velbloudech u pramene. Řekl mu: Pojď, požehnaný Hospodinův! Proč bys stál venku? Připravil jsem dům i místo pro velbloudy. Muž vešel do domu a odstrojil velbloudy. Pak dal Lában velbloudům slámu a krmivo a dal také vodu k umytí nohou jeho i nohou mužů, kteří byli s ním. Když před něj prostřeli, aby pojedl, řekl: Nebudu jíst, dokud nepromluvím o svých záležitostech. Řekl: Mluv. Řekl tedy: Jsem Abrahamův otrok. Hospodin mému pánu velmi požehnal, takže je bohatý. Dal mu brav a skot, stříbro a zlato, otroky a otrokyně, velbloudy a osly.