Ezechiel 6:9-14
Ezechiel 6:9-14 Český studijní překlad (CSP)
Pak si na mě ti z vás, kdo uniknou , vzpomenou mezi národy, kam byli vzati do zajetí, jak jsem byl zdrcen jejich smilnícím srdcem, které se ode mne odvrátilo, a jejich očima smilnícíma s jejich bůžky, a zhnusí se sami sobě pro zlo, které spáchali všemi svými ohavnostmi. A poznají, že já Hospodin jsem nepromluvil bezdůvodně, že jim způsobím toto zlo. Toto řekl Panovník Hospodin: Udeř do své dlaně, dupni nohou a řekni: Ach! kvůli všem zlým ohavnostem domu izraelského, neboť padnou mečem, hladem a morem. Ten, kdo je daleko, zemře na mor, ten, kdo je blízko, padne mečem a ten, kdo zůstane a bude v obležení, zemře hladem, a tak proti nim dovrším svou zlobu. A poznáte, že já jsem Hospodin, až budou jejich pobití mezi jejich bůžky okolo jejich oltářů na každém vyvýšeném návrší, na všech vrcholech hor i pod každým zeleným stromem a pod každým košatým terebintem, na místě, kde předložili příjemnou vůni všem svým bůžkům. Vztáhnu proti nim svou ruku a proměním tu zemi ve spoušť a zpustošenou krajinu, více než je pustina u Dibly, ve všech jejich sídlech. I poznají, že já jsem Hospodin.
Ezechiel 6:9-14 Bible Kralická 1613 (BKR)
I budou se rozpomínati na mne, kteříž z vás zachováni budou mezi národy, mezi něž budou zajati, že jsem kormoucen byl srdcem jejich smilným, kteréž odstoupilo ode mne, a očima jejich, kteréž smilníce, chodily za ukydanými bohy svými, a tak sami se býti hodné ošklivosti seznají pro nešlechetnosti, kteréž páchali ve všech ohavnostech svých. A zvědí, že já jsem Hospodin, a že jsem ne nadarmo mluvil, že na ně uvedu zlé toto. Takto praví Panovník Hospodin: Tleskni rukou svou, a dupni nohou svou, a rci: Nastojte na dům Izraelský, že pro všecky ohavnosti nejhorší mečem, hladem a morem padnouti mají. Ten, kdož daleko bude, morem umře, a kdo blízko, mečem padne, ostatní pak a obležený hladem umře, a tak docela vyleji prchlivost svou na ně. A zvíte, že já jsem Hospodin, když budou zbití jejich u prostřed ukydaných bohů jejich vůkol oltářů jejich, na všelikém pahrbku vysokém, na všech vrších hor, a pod všelikým dřevem zeleným, i pod všelikým dubem hustým, na kterémkoli místě obětovávali vůni libou všelikým ukydaným bohům svým. Nebo vztáhnu ruku svou na ně, a učiním zemi tuto zpustlou, zpustlejší než poušť Diblat, po všech obydlích jejich. I zvědí, že já jsem Hospodin.
Ezechiel 6:9-14 Bible 21 (B21)
Vaši utečenci si pak v zajetí mezi národy vzpomenou na mě – na to, jak jsem se trápil nad jejich smilným srdcem, které se odvrátilo ode mě, a nad jejich očima smilně šilhajícíma po hnusných modlách. Tehdy se kvůli všem svým špatnostem a ohavnostem budou ošklivit sami sobě a poznají, že já jsem Hospodin. Ne nadarmo jsem říkal, že na ně dopustím toto neštěstí! Toto praví Panovník Hospodin: Spráskni ruce, dupni a vykřikni: ‚Běda!‘ kvůli všem hrozným ohavnostem domu Izraele, neboť padnou mečem, hladem a morem. Kdo bude daleko, zemře morem, kdo bude blízko, padne mečem, a kdo přežije a bude ušetřen, zajde hladem. Teprve tehdy se můj hněv vybouří a poznáte, že já jsem Hospodin – až se jejich mrtvoly budou válet mezi hnusnými modlami kolem jejich oltářů na kdejakém vyšším návrší a horském vrcholku, pod kdejakým košatým stromem a rozložitým dubem, kde podkuřovali všem těm svým hnusným modlám. Napřáhnu ruku proti nim a obrátím jejich zemi v pustinu pustější než poušť u Ribly, ať už si bydlí kdekoli. Tak poznají, že já jsem Hospodin!“
Ezechiel 6:9-14 Český studijní překlad (CSP)
Pak si na mě ti z vás, kdo uniknou , vzpomenou mezi národy, kam byli vzati do zajetí, jak jsem byl zdrcen jejich smilnícím srdcem, které se ode mne odvrátilo, a jejich očima smilnícíma s jejich bůžky, a zhnusí se sami sobě pro zlo, které spáchali všemi svými ohavnostmi. A poznají, že já Hospodin jsem nepromluvil bezdůvodně, že jim způsobím toto zlo. Toto řekl Panovník Hospodin: Udeř do své dlaně, dupni nohou a řekni: Ach! kvůli všem zlým ohavnostem domu izraelského, neboť padnou mečem, hladem a morem. Ten, kdo je daleko, zemře na mor, ten, kdo je blízko, padne mečem a ten, kdo zůstane a bude v obležení, zemře hladem, a tak proti nim dovrším svou zlobu. A poznáte, že já jsem Hospodin, až budou jejich pobití mezi jejich bůžky okolo jejich oltářů na každém vyvýšeném návrší, na všech vrcholech hor i pod každým zeleným stromem a pod každým košatým terebintem, na místě, kde předložili příjemnou vůni všem svým bůžkům. Vztáhnu proti nim svou ruku a proměním tu zemi ve spoušť a zpustošenou krajinu, více než je pustina u Dibly, ve všech jejich sídlech. I poznají, že já jsem Hospodin.