Logo YouVersion
Ikona vyhledávání

Ezechiel 1:1-14

Ezechiel 1:1-14 Bible 21 (B21)

Ve třiceti letech jsem byl mezi vyhnanci u průplavu Kebar. Pátého dne čtvrtého měsíce se otevřela nebesa a já jsem spatřil vidění Boží. Ano, čtvrtého dne pátého měsíce toho roku (totiž pátého roku vyhnanství krále Joakina) dostal Ezechiel, syn kněze Buziho, u průplavu Kebar v babylonské zemi slovo Hospodinovo. Tam na něm spočinula ruka Hospodinova. Hle – spatřil jsem, jak se od severu žene větrná bouře: obrovitý mrak šlehající blesky, obklopený jasnou září a zprostřed toho žáru jakoby třpyt žhnoucího vzácného kovu. Zprostřed vystupovaly jakoby čtyři bytosti. Napohled se podobaly člověku, ale každá z nich měla čtyři tváře a čtyři křídla. Nohy měly rovné, ale chodidla měly jako býčí kopyta, třpytící se jako vyleštěný bronz. Ze všech čtyř stran měly pod křídly lidské ruce. Měly čtveřice tváří i křídel a těmi křídly se dotýkaly navzájem. Všechny se pohybovaly přímo vpřed, cestou se neotáčely. Jejich tváře vypadaly takto: Každá z té čtveřice měla zepředu tvář lidskou, zprava tvář lví, zleva tvář býka a zezadu tvář orla. Takové měly tváře. Křídla měly rozpjatá vzhůru; dvěma se všechny dotýkaly navzájem a dvěma si přikrývaly tělo. Každá se pohybovala přímo vpřed. Kamkoli zamířil Duch, tam šly, cestou se neotáčely. Napohled se ty bytosti podobaly žhavému uhlí nebo pochodním. Mezi bytostmi planul jasně zářivý plamen, z něhož se blýskalo a ty bytosti se míhaly sem tam jako blesky.

Ezechiel 1:1-14 Bible Kralická 1613 (BKR)

Stalo se pak třidcátého léta, čtvrtého měsíce, dne pátého, když jsem byl mezi zajatými u řeky Chebar, že otevřína byla nebesa, a viděl jsem vidění Boží. Pátého dne téhož měsíce, pátého léta zajetí krále Joachina, V pravdě stalo se slovo Hospodinovo k Ezechielovi knězi, synu Buzi, v zemi Kaldejské u řeky Chebar, a byla nad ním ruka Hospodinova. I viděl jsem, a aj, vítr tuhý přicházel od půlnoci, a oblak veliký, a oheň plápolající, a okolo něho byl blesk, a z prostředku jeho jako nějaká velmi prudká světlost, z prostředku toho ohně. Z prostředku jeho také ukázalo se podobenství čtyř zvířat, jejichž takový byl způsob: Podobenství člověka měli. A po čtyřech tvářích jedno každé, a po čtyřech křídlích jedno každé mělo. Jejichž nohy nohy přímé, ale zpodek noh jejich jako zpodek nohy telecí, a blyštěly se podobně jako ocel pulerovaná. Ruce pak lidské pod křídly jejich, po čtyřech stranách jejich, a tváři jejich i křídla jejich na čtyřech těch stranách. Spojena byla křídla jejich jednoho s druhým. Neobracela se, když šla; jedno každé přímo na svou stranu šlo. Podobenství pak tváří jejich s předu tvář lidská, a tvář lvová po pravé straně každého z nich; tvář pak volovou po levé straně všech čtvero, též tvář orličí s zadu mělo všech čtvero z nich. A tváři jejich i křídla jejich pozdvižena byla zhůru. Každé zvíře dvě křídla pojilo s křídly dvěma druhého, dvěma pak přikrývala těla svá. A každé přímo na svou stranu šlo. Kamkoli ukazoval duch, aby šla, tam šla, neuchylovala se, když chodila. Podobnost také těch zvířat na pohledění byla jako uhlí řeřavého, na pohledění jako pochodně. Kterýžto oheň ustavičně chodil mezi zvířaty, a ten oheň měl blesk, a z téhož ohně vycházelo blýskání. Také ta zvířata běhala, a navracovala se jako prudké blýskání.

Ezechiel 1:1-14 Český studijní překlad (CSP)

I stalo se ve třicátém roce ve čtvrtém měsíci, pátého dne toho měsíce, když jsem byl mezi vyhnanci u řeky Kebaru, že se otevřela nebesa a spatřil jsem Boží vidění. Pátého dne v měsíci -- byl to pátý rok vyhnanství krále Jójakína -- se opravdu stalo Hospodinovo slovo ke knězi Ezechielovi, synu Buzího, v chaldejské zemi u řeky Kebaru. Spočinula tam na něm Hospodinova ruka. A hle, viděl jsem toto: Od severu přichází bouřlivý vichr, velký oblak, okolo něj planoucí oheň a zář a zprostřed ní něco jako třpyt jantaru zprostřed ohně. A zprostřed ní jakoby čtyři bytosti a mají vzhled podobný člověku: Každá má čtyři tváře a čtyři křídla. Jejich nohy jsou rovné a jejich chodidla jsou jako kopyta telete a jiskří jako třpyt leštěného bronzu. Zpod jejich křídel vycházejí lidské ruce na čtyřech jejich stranách. Ty čtyři mají své tváře a svá křídla. Svými křídly se jedna druhé dotýkají. Když se dají do pohybu, neotáčejí žádná při chůzi svými tvářemi na stranu. Jejich tváře jsou podobné lidským tvářím, napravo mají všechny čtyři tváře lva, zleva mají všechny čtyři tváře býka, i tváře orla mají všechny čtyři. Jejich tváře a jejich křídla jsou k sobě nahoře rozepjata, každou spojují dvě křídla s druhou a dvě zakrývají jejich těla. A všechny se pohybují na stranu svých tváří, pohybují se, kam bude chtít jít duch; neotáčejí se při své chůzi. Podoba těch bytostí, jejich vzhled je jako žhavé uhlíky, planoucí oheň, jako vzhled pochodní. Chodí mezi těmi bytostmi a oheň má zář a z toho ohně vychází blesk. A ty bytosti běhají tam a zpět, na pohled jako blýskání.