Exodus 5:1-23

Sdílet

Exodus 5:1-23 Bible Kralická 1613 (BKR)

Potom pak přišli Mojžíš s Aronem, a řekli Faraonovi: Takto praví Hospodin, Bůh Izraelský: Propusť lid můj, ať mi slaví svátky na poušti. Odpověděl Farao: Kdo jest Hospodin, abych poslechl hlasu jeho a propustil Izraele? Hospodina neznám, Izraele také nepropustím. I řekli: Bůh Hebrejský potkal se s námi. Nechť medle jdeme cestou tří dní na poušť, a obětujeme Hospodinu Bohu našemu, aby nedopustil na nás moru neb meče. I řekl jim král Egyptský: Proč ty Mojžíši a Arone, odtrhujete lid od prací jejich? Jděte k robotám svým. Řekl také Farao: Hle, již nyní mnoho jest lidu toho v zemi, a vy odvozujete je od robot jejich. I přikázal Farao v ten den úředníkům nad lidem a šafářům jeho, řka: Nedávejte již více slámy lidu k dělání cihel jako prvé; nechať jdou sami a sbírají sobě slámu. Však touž summu cihel, kterouž udělávali prvé, uložte na ně, nic neujímejte z ní; neboť zahálejí, a protož volají, řkouce: Poďme, obětujme Bohu našemu. Nechť se přitíží robot mužům těm; a nechť pracují v nich, aby se neohlédali na slova lživá. Vyšedše tedy úředníci nad lidem a šafáři jeho, mluvili k lidu, řkouce: Takto praví Farao: Já nebudu vám dávati slámy. Sami jděte, beřte sobě slámu, kdekoli naleznete; ale nic nebude ujato díla vašeho. I rozběhl se lid po vší zemi Egyptské, aby trhal strniště místo slámy. A úředníci nutili je, řkouce: Vyplňte díla svá, úkol denní v den jeho, jako když sláma byla. I biti jsou šafáři synů Izraelských, kteréž ustanovili nad nimi úředníci Faraonovi, a mluveno k nim: Proč jste nevyplnili úkolu svého v díle cihel, jako prvé, ani včera ani dnes? I přišli šafáři synů Izraelských, a volali k Faraonovi, řkouce: Proč tak děláš služebníkům svým? Slámy se nedává služebníkům tvým, a říkají nám: Dělejte cihly; a hle, služebníci tvoji biti bývají, a hřeší lid tvůj. I řekl: Zahálíte, zahálíte, a protož mluvíte: Poďme, obětujme Hospodinu. Protož nyní jděte, dělejte; slámy se vám dávati nebude, ale vy summu cihel vyplňujte. Vidouce šafáři synů Izraelských, že zle s nimi, poněvadž řečeno: Neujmete počtu cihel vašich z úkolu denního v den jeho, Potkali se s Mojžíšem a Aronem, kteříž stáli, aby jim vstříc vyšli, když by se vraceli od Faraona. A mluvili jim: Pohlediž Hospodin na vás, a suď; nebo zošklivili jste nás před Faraonem a služebníky jeho, a dali jste meč v ruku jejich, aby nás zamordovali. I navrátil se Mojžíš k Hospodinu a řekl: Pane, proč jsi tyto zlé věci uvedl na lid tento? Proč jsi mne sem poslal? Nebo od té chvíle, jakž jsem všel k Faraonovi, abych mluvil jménem tvým, hůře nakládá s lidem tímto, a ty jsi vždy nevysvobodil lidu svého.

Exodus 5:1-23 Bible 21 (B21)

Mojžíš s Áronem tedy šli k faraonovi a řekli mu: „Takto praví Hospodin, Bůh Izraele: Propusť můj lid, aby mi konali slavnost na poušti!“ Farao odpověděl: „Kdo je to ten Hospodin, že bych ho měl poslechnout a propustit Izrael? Žádného Hospodina neznám a Izrael nepropustím!“ Řekli tedy: „Setkal se s námi Bůh Hebrejů. Prosím, dovol nám vydat se na třídenní cestu do pouště, abychom tam obětovali Hospodinu, našemu Bohu, aby nás snad nepostihl morem nebo mečem.“ Egyptský král ale vykřikl: „Mojžíši a Árone, proč odvádíte lid od práce? Zpátky k vašim robotám!“ Farao pokračoval: „Jen se podívejte, jak se ta cháska v zemi rozmnožila – a vy je chcete zdržovat od roboty?!“ Ještě týž den farao přikázal biřicům a dozorcům lidu: „Nedávejte už jim k výrobě cihel slámu jako dosud. Ať si ji jdou sbírat sami! Požadujte ale od nich stejné množství cihel, jako vyráběli dosud. Nic jim neslevujte, vždyť zahálejí. To proto vykřikují: ‚Pojďme obětovat našemu Bohu!‘ Zavalte ty mužské dřinou, ať mají co dělat a přestanou poslouchat báchorky!“ Biřici a dozorci tedy vyšli a řekli lidu: „Tak praví farao: Nebudu vám dávat slámu. Jděte si ji sbírat, kde chcete, ale z práce, kterou musíte odvést, se nic nesleví!“ A tak se lid rozběhl po celé egyptské zemi, aby na strništích paběrkoval slámu. Biřici je poháněli: „Odveďte svou práci – stejný denní úkol, jako když byla sláma!“ Izraelští předáci, ustanovení faraonovými biřici, byli biti a vyslýcháni: „Proč jste včera ani dnes nevyrobili stanovené množství cihel jako dříve?!“ Izraelští předáci tedy přišli a úpěli k faraonovi: „Proč takto nakládáš se svými služebníky? Tvoji služebníci nedostávají slámu, a přitom se nám říká: ‚Dělejte cihly!‘ Pohleď, tvoji služebníci jsou biti, ale na vině jsou tví lidé!“ Farao zvolal: „Zahálíte, nemáte co dělat, a tak říkáte: ‚Pojďme obětovat Hospodinu.‘ Hned se vraťte k práci! Sláma se vám dávat nebude, ale odvedete stejný počet cihel!“ Izraelští předáci viděli, že je s nimi zle. Museli totiž říkat: „Ať z vašich denních odvodů nechybí ani cihla!“ Cestou od faraona potkali Mojžíše a Árona, kteří jim tam přišli naproti. Předáci jim řekli: „Ať na vás Hospodin pohlédne a soudí! Zošklivili jste nás faraonovi i jeho dvořanům; dali jste jim do rukou meč, kterým nás zahubí!“ Mojžíš se obrátil na Hospodina. „Pane můj,“ ptal se, „proč tento lid tak trápíš? Proč jsi mě sem vůbec poslal? Od chvíle, kdy jsem přišel, abych tvým jménem mluvil k faraonovi, se lidu vede ještě hůř, a ty svůj lid vůbec nevysvobozuješ!“

Exodus 5:1-23 Český studijní překlad (CSP)

Potom Mojžíš a Áron předstoupili a řekli faraonovi: Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Propusť můj lid, ať mi v pustině slaví svátek. Ale farao odpověděl: Kdo je Hospodin, jejž bych měl uposlechnout a propustit Izrael? Neznám Hospodina a také Izrael nepropustím. Tedy řekli: Setkal se s námi Bůh Hebrejů. Dovol, ať jdeme třídenní cestou do pustiny a obětujeme Hospodinu, svému Bohu, aby nás nezasáhl morem nebo mečem. Ale egyptský král jim odpověděl: Mojžíši a Árone, proč odvádíte lid od jejich díla? Jděte ke svým robotám! Faraon dále řekl: Hle, lidu země je teď mnoho a odradili byste je od jejich robot! Toho dne farao přikázal nadřízeným v lidu a jeho správcům: Už nedávejte lidu slámu k výrobě cihel jako dříve. Ať sami jdou a nasbírají si slámu. A uložte jim stejné množství cihel, jaké dělali dříve. Neubírejte jim, protože jsou líní, proto křičí: Pojďme obětovat svému Bohu! Ať na ty muže těžce dolehne otročina, aby měli co dělat a nezajímali se o klamná slova. Poháněči lidu a jeho správci tedy vyšli a řekli lidu: Toto praví farao: Už vám nebudu dávat slámu. Sami si jděte sbírat slámu, kde ji najdete, avšak z vašeho úkolu se nic neubere. Lid se rozprchl po celé egyptské zemi, aby sbíral na strništích slámu. Poháněči je nutili: Dokončete každý den své denní dílo, tak jako když sláma byla! Izraelští správci, které nad nimi ustanovili faraonovi poháněči, byli biti se slovy: Proč jste včera ani dnes nedokončili své určené množství cihel, tak jako dříve? Izraelští správci tedy přišli a úpěnlivě volali k faraonovi: Proč takto nakládáš se svými otroky? Tvým otrokům nedávají slámu a říkají nám: Dělejte cihly! Hle, tví otroci jsou biti, ale vinen je tvůj vlastní lid. On odpověděl: Jste lenoši líní! Proto říkáte: Pojďme obětovat Hospodinu! A teď běžte pracovat! Sláma vám dávána nebude, ale míru cihel budete dodávat. Izraelští správci viděli, že je s nimi zle, když bylo řečeno: Nesmíte ubírat ze svého každodenního množství cihel. Když vycházeli od faraona, potkali Mojžíše a Árona, kteří na ně čekali. Řekli jim: Ať Hospodin na vás pohlédne a soudí, protože jste nás zošklivili v očích faraona i jeho otroků a dali jste do jejich rukou meč, aby nás zabili. Mojžíš se navrátil k Hospodinu a řekl: Panovníku, proč jsi ublížil tomuto lidu? Proč jenom jsi mě poslal? Od chvíle, kdy jsem přišel k faraonovi, abych mluvil ve tvém jménu, jednal s tímto lidem zle, a vůbec jsi svůj lid nevysvobodil.