Exodus 33:12-23
Exodus 33:12-23 Bible 21 (B21)
Mojžíš Hospodinu namítl: „Pohleď, říkáš mi: ‚Veď tento lid dál,‘ ale neukázal jsi mi, koho se mnou pošleš. Řekl jsi: ‚Znám tě osobně a našel jsem v tobě zalíbení.‘ Máš-li ve mně zalíbení, dej mi prosím poznat své cesty, abych tě znal a nacházel u tebe milost. Pohleď, vždyť tento národ je tvůj lid!“ Ten odpověděl: „Má přítomnost půjde s tebou a dám ti odpočinout.“ Mojžíš mu řekl: „Nemá-li s námi jít tvá přítomnost, nikam nás odsud nevoď! Jak by se jinak poznalo, že máš ve mně a v mém lidu zalíbení, než když půjdeš s námi? Právě to mě i tvůj lid odliší od každého lidu na povrchu země.“ Hospodin Mojžíšovi odpověděl: „Splním i tuto tvou prosbu, neboť jsem v tobě našel zalíbení a znám tě osobně.“ Mojžíš řekl: „Ukaž mi prosím svou slávu!“ Odpověděl: „Nechám před tebou projít všechnu svou dobrotu a vyslovím před tebou jméno Hospodin. Smiluji se, nad kým se smiluji, a slituji se, nad kým se slituji.“ Potom dodal: „Nebudeš moci spatřit mou tvář. Žádný člověk mě nemůže spatřit a zůstat naživu.“ Hospodin ještě řekl: „Hle, u mne je místo, kde staneš na skále. Až tudy půjde má sláva, postavím tě do skalní rozsedliny a přikryji tě svou dlaní, dokud nepřejdu. Až potom dlaň odtáhnu, spatříš má záda; mou tvář však nikdo nespatří.“
Exodus 33:12-23 Bible Kralická 1613 (BKR)
I řekl Mojžíš Hospodinu: Pohleď, ty velíš mi, abych vedl lid tento, a neoznámils mi, koho pošleš se mnou, ještos pravil: Znám tě ze jména, k tomu také nalezl jsi milost přede mnou. Již tedy, jestliže jsem jen nalezl milost před tebou, oznam mi, prosím, cestu svou, abych tě poznal, a abych nalezl milost před tebou; a pohleď, že národ tento jest lid tvůj. I odpověděl: Tvář má předcházeti vás bude, a dámť odpočinutí. I řekl: Nemá-liť předcházeti nás tvář tvá, nevyvozuj nás odsud. Nebo po čem poznáno bude zde, že jsem nalezl milost před tebou, já i lid tvůj? Zdali ne po tom, když půjdeš s námi, a když odděleni budeme, já a lid tvůj, ode všeho lidu, kterýž jest na tváři země? I řekl Hospodin Mojžíšovi: I tu také věc, kterouž jsi pravil, učiním; nebo jsi nalezl milost přede mnou, a znám tě ze jména. Řekl opět: Okažiž mi, prosím, slávu svou. Kterýž odpověděl: Já způsobím to, aby šlo mimo tebe před tváří tvou všecko dobré mé, a zavolám ze jména: Hospodin před tváří tvou. Smiluji se, nad kýmž se smiluji, a slituji se, nad kýmž se slituji. Řekl také: Nebudeš moci viděti tváři mé; neboť neuzří mne člověk, aby živ zůstal. I to řekl Hospodin: Aj, místo u mne, a staneš na skále. A když tudy půjde sláva má, postavím tě v rozsedlině skály, a přikryji tě rukou svou, dokudž nepřejdu. Potom odejmu ruku svou, i uzříš hřbet můj, ale tvář má nebude spatřína.
Exodus 33:12-23 Bible 21 (B21)
Mojžíš Hospodinu namítl: „Pohleď, říkáš mi: ‚Veď tento lid dál,‘ ale neukázal jsi mi, koho se mnou pošleš. Řekl jsi: ‚Znám tě osobně a našel jsem v tobě zalíbení.‘ Máš-li ve mně zalíbení, dej mi prosím poznat své cesty, abych tě znal a nacházel u tebe milost. Pohleď, vždyť tento národ je tvůj lid!“ Ten odpověděl: „Má přítomnost půjde s tebou a dám ti odpočinout.“ Mojžíš mu řekl: „Nemá-li s námi jít tvá přítomnost, nikam nás odsud nevoď! Jak by se jinak poznalo, že máš ve mně a v mém lidu zalíbení, než když půjdeš s námi? Právě to mě i tvůj lid odliší od každého lidu na povrchu země.“ Hospodin Mojžíšovi odpověděl: „Splním i tuto tvou prosbu, neboť jsem v tobě našel zalíbení a znám tě osobně.“ Mojžíš řekl: „Ukaž mi prosím svou slávu!“ Odpověděl: „Nechám před tebou projít všechnu svou dobrotu a vyslovím před tebou jméno Hospodin. Smiluji se, nad kým se smiluji, a slituji se, nad kým se slituji.“ Potom dodal: „Nebudeš moci spatřit mou tvář. Žádný člověk mě nemůže spatřit a zůstat naživu.“ Hospodin ještě řekl: „Hle, u mne je místo, kde staneš na skále. Až tudy půjde má sláva, postavím tě do skalní rozsedliny a přikryji tě svou dlaní, dokud nepřejdu. Až potom dlaň odtáhnu, spatříš má záda; mou tvář však nikdo nespatří.“
Exodus 33:12-23 Český studijní překlad (CSP)
Mojžíš řekl Hospodinu: Pohleď, ty mi říkáš: Vyveď tento lid, ale nedal jsi mi poznat, koho se mnou pošleš. Také jsi řekl: Znám tě jménem, ano nalezl jsi milost v mých očích. Nuže, jestliže jsem opravdu nalezl milost ve tvých očích, dej mi poznat svou cestu, abych tě poznal a abych nalezl milost ve tvých očích a pohleď, že tento národ je tvým lidem. Odpověděl: Moje přítomnost půjde s tebou a dám ti odpočinek. I řekl mu: Jestliže tvá přítomnost nepůjde s námi, nevyváděj nás odsud. Podle čeho se přece pozná, že jsem nalezl milost ve tvých očích, já i tvůj lid? Cožpak ne podle toho, že půjdeš s námi, takže budeme odlišeni, já a tvůj lid, od všech národů, které jsou na povrchu země? Hospodin řekl Mojžíšovi: I to, o čem jsi promluvil, učiním, neboť jsi nalezl milost v mých očích a znám tě jménem. On řekl: Ukaž mi svou slávu! Odpověděl: Nechám projít kolem tebe všechnu svou dobrotu a zavolám před tebou jméno Hospodin. Smiluji se, nad kým se smiluji, a slituji se, nad kým se slituji. Řekl: Nemůžeš vidět mou tvář, neboť člověk mě nemůže vidět a zůstat naživu. A Hospodin řekl: Zde je místo u mě; zůstaň stát na skále. I stane se, až bude přecházet má sláva, postavím tě do skalní dutiny a položím na tebe svou dlaň, dokud nepřejdu. Pak sejmu svou dlaň a uvidíš má záda, ale má tvář nebude vidět.