Exodus 1:1-21
Exodus 1:1-21 Bible 21 (B21)
Toto jsou jména Izraelitů, kteří s Jákobem přišli do Egypta, každý se svou rodinou: Ruben, Šimeon, Levi a Juda, Isachar, Zabulon a Benjamín, Dan a Neftalí, Gád a Ašer. Celkem vyšlo z Jákobových beder sedmdesát osob. Josef už byl v Egyptě. Josef pak zemřel a také všichni jeho bratři a celé to pokolení. Synové Izraele však byli plodní a nesmírně se rozrůstali, množili a rozmáhali, takže se jimi naplnila země. Později ale v Egyptě nastoupil nový král, který nezažil Josefa. Ten řekl svému lidu: „Izraelský lid je pro nás příliš veliký a mocný! Pojďme si rozmyslet, co s nimi, aby se nerozmnožili ještě více! Kdyby vypukla válka, mohli by se přidat k našim nepřátelům a odejít ze země!“ Ustanovili tedy nad nimi dozorce, aby je utiskovali robotou, a izraelský lid pro faraona vystavěl zásobovací města Pitom a Rameses. Čím více jej však utiskovali, tím více rostl a tím více se rozmáhal. Egypťany jímala z Izraelitů hrůza, a tak je začali nemilosrdně zotročovat. Ztrpčovali jim život těžkou dřinou s hliněnými cihlami i všemožnou dřinou na poli. Do vší té dřiny je nemilosrdně nutili. Egyptský král tehdy řekl hebrejským porodním bábám (z nichž jedna se jmenovala Šifra a druhá Pua): „Až budete Hebrejkám pomáhat při porodu, dávejte pozor, jakého jsou pohlaví: když to bude syn, zabijte ho, když to bude dcera, nechte ji žít.“ Ty porodní báby se ale bály Boha, a tak nejednaly, jak jim řekl egyptský král, a nechávaly chlapce naživu. Egyptský král si ty porodní báby dal předvolat. „Co to provádíte?“ láteřil. „Necháváte chlapce naživu!“ Porodní báby faraonovi odpověděly: „Hebrejky nejsou jako egyptské ženy – kypí životem! Než k nim porodní bába dorazí, už mají po porodu.“ Bůh pak ty porodní báby odměnil a lid se množil a velmi se rozmáhal. A že se ty porodní báby bály Boha, dal jim rodiny.
Exodus 1:1-21 Bible Kralická 1613 (BKR)
Tato jsou pak jména synů Izraelských, kteříž vešli do Egypta s Jákobem; každý s čeledí svou přišel: Ruben, Simeon, Léví a Juda; Izachar, Zabulon a Beniamin; Dan a Neftalím, Gád a Asser. A bylo všech osob pošlých z bedr Jákobových sedmdesáte duší; Jozef pak byl v Egyptě. I umřel Jozef a všickni bratří jeho, a všecken ten rod. Synové pak Izraelští rozmnožili se a rodili se v hojnosti; a rozhojňovali se, i zsilili se náramně velmi, a naplněna jest jimi země. V tom povstal král nový v Egyptě, kterýž neznal Jozefa. Ten řekl lidu svému: Aj, lid synů Izraelských jest mnohý a silnější nad nás. Nuže, opatrně sobě počínejme před ním, aby se nerozmohl; a když by přišla válka, aby se nepřipojil i on k nepřátelům našim, a nebojoval proti nám, a nevyšel z země. Protož ustanovili nad ním úředníky, kteříž by plat vybírali, aby je trápili břemeny svými. I vystavěl lid Izraelský Faraonovi města skladů, Fiton a Ramesses. Ale čím více trápili jej, tím více rostl a tím se více rozmáhal. I vzali sobě syny Izraelské v ošklivost. A tak podrobovali Egyptští syny Izraelské v službu těžkou. A k hořkosti přivodili život jejich robotami těžkými, v hlině a cihlách a ve všelijakém díle na poli, mimo všelikou potřebu svou, k níž práce jejich užívali nenáležitě a bez lítosti. I poručil král Egyptský babám Hebrejským, z nichž jedna sloula Sefora a druhá Fua, A řekl: Když budete pomáhati ženám Hebrejským při porodu, a uzříte, že již rodí, byl-li by syn, zabíte ho, pakli dcera, tedy ať jest živa. Bály se pak ty baby Boha, a nečinily tak, jakž jim poručil král Egyptský, ale živých nechávaly pacholíků. Povolav tedy bab král Egyptský, mluvil jim: Proč jste to učinily, že jste živé zachovaly pacholíky? I odpověděly baby Faraonovi: Nejsou ženy Hebrejské jako ženy Egyptské; nebo ony jsou silnějšího přirození. Dříve než přijde k nim baba, ony porodí. I učinil dobře Bůh těm babám. A rozmnožen jest lid, a zsilili se velmi. Stalo se pak proto, že se bály baby ty Boha, vzdělal jim domy.
Exodus 1:1-21 Český studijní překlad (CSP)
Toto jsou jména Izraelových synů, kteří přišli do Egypta. Přišli s Jákobem, každý se svou rodinou: Rúben, Šimeón, Lévi a Juda, Isachar, Zabulón a Benjamín, Dan a Neftalí, Gád a Ašer. Všech, kdo vyšli z Jákobových beder, bylo sedmdesát. Josef byl už v Egyptě. Pak zemřel Josef a všichni jeho bratři a celá ta generace. Ale synové Izraele se plodili, hemžili a množili, a bylo jich velmi mnoho, takže ta země byla jimi naplněna. V Egyptě pak povstal nový král, který Josefa neznal. A řekl svému lidu: Hle, lid synů Izraele je početnější a mocnější než my. Nuže, jednejme s ním chytře, aby se dále nemnožil, a když by vypukla proti nám válka, aby se i on nepřidal k těm, kdo nás nenávidí, a bojoval by proti nám, a vyšel by ze země. Ustanovili tedy nad ním pracovní dozorce, aby jej utlačovali těžkými robotami. Stavěli faraonovi města skladů Pitom a Rameses. Ale čím víc jej utlačovali, tím víc se množil a rozmáhal. Egypťané se začali synů Izraele děsit. Syny Izraele tedy surově nutili otročit. Ztrpčovali jim život tvrdou otročinou s hlínou a cihlami a všelijakými polními pracemi -- veškerou otročinou, ke které je surově nutili. Pak egyptský král přikázal hebrejským porodním bábám -- jedna se jmenovala Šifra a druhá Púa -- toto: Když pomáháte při porodu Hebrejkám, hleďte na porodní stoličku: Budeli to syn, usmrťte ho, budeli to dcera, ať zůstane naživu. Porodní báby se však bály Boha a nepočínaly si podle toho, co jim řekl egyptský král, ale nechávaly chlapce naživu. Egyptský král si porodní báby zavolal a zeptal se jich: Proč to děláte, že necháváte chlapce naživu? Porodní báby faraonovi odpověděly: Hebrejky nejsou jako egyptské ženy, ale jsou plné života. Dříve než k nim porodní bába přijde, porodí. A Bůh prokázal těm porodním bábám dobro. Lid se dále množil a byl velmi zdatný. A stalo se, protože se ty porodní báby bály Boha, že jim dal rodiny.