Ester 9:1-32

Sdílet

Ester 9:1-32 Bible 21 (B21)

Třináctého dne dvanáctého měsíce zvaného adar se mělo naplnit královské nařízení. Nepřátelé čekali, že toho dne Židy přemohou, ale vše se obrátilo: Židé přemohli své protivníky. Ve všech provinciích krále Xerxe se Židé ve svých městech shromáždili, aby bránili své životy proti těm, kdo jim chystali pohromu. Nikdo před nimi neobstál; strach z nich padl na všechny národy. Také všichni představitelé provincií, satrapové, místodržící a královští správci podporovali Židy, neboť na ně padl strach z Mordechaje. Mordechaj měl totiž v královském paláci významné postavení. Jeho pověst se šířila po všech provinciích a Mordechajův vliv rostl stále víc. Židé udeřili na všechny své nepřátele mečem. Při té řeži a zhoubě naložili se svými protivníky, jak se jim zachtělo. V samotném sídelním městě Súsách Židé pobili a zahubili pět set mužů. Mezi nimi byli: Paršandata, Dalfon, Aspata, Porata, Adalia, Aridata, Parmašta, Arisaj, Aridaj, Vajzata, deset synů židobijce Hamana, syna Hamedatova. Pobili je, kořisti se však ani nedotkli. Téhož dne se počet zabitých v sídelním městě Súsách donesl až ke králi. „V samotných Súsách,“ řekl král královně Ester, „Židé pobili a zahubili pět set mužů a deset Hamanových synů. Co asi udělali v ostatních provinciích říše? Tak jaké máš přání? Bude ti splněno. Žádej cokoli dalšího a stane se.“ „Kdyby král ráčil,“ odpověděla Ester, „nechť je Židům dovoleno, aby v Súsách mohli podle zákona pro dnešek jednat ještě zítra. A těch deset Hamanových synů nechť pověsí na kůly.“ Král přikázal, ať se tak stane. V Súsách byl vydán příslušný zákon a deset Hamanových synů bylo pověšeno. Židé v Súsách se shromáždili ještě čtrnáctého dne měsíce adaru. Pobili v Súsách tři sta mužů, kořisti se však ani nedotkli. Také ostatní Židé v říšských provinciích se shromáždili, aby bránili své životy a zjednali si klid od nepřátel. Pobili pětasedmdesát tisíc protivníků, kořisti se však ani nedotkli. To se stalo třináctého dne měsíce adaru. Následujícího čtrnáctého dne už měli klid, a tak toho dne pořádali hody a veselice. Židé v Súsách se ale shromáždili třináctého a ještě čtrnáctého dne téhož měsíce. Klid měli až patnáctého, a tak pořádali hody a veselice teprve toho dne. A proto venkovští Židé, kteří nebydlí v hrazených městech, pořádají veselice, hody a oslavy čtrnáctého dne měsíce adaru a navzájem si posílají výslužku. Mordechaj všechny tyto věci sepsal a všem Židům ve všech provinciích krále Xerxe, blízkým i vzdáleným, rozeslal listy, aby jim uložil každoročně zachovávat čtrnáctý a patnáctý den měsíce adaru. V tyto dny si Židé zjednali klid od svých nepřátel; v tomto měsíci se jejich žal proměnil v radost a smutek ve svátek. Proto mají v tyto dny pořádat hody a veselice, navzájem si posílat výslužku a dávat dárky chudým. Tak Židé přijali svátek, který tehdy začali slavit a o kterém jim napsal Mordechaj: Onen arcižidobijce Haman, syn Hamedaty Agagovce, si usmyslel vyhladit Židy. Hodil si pur (neboli los), kdy je má zničit a vyhladit. Ester ale šla před krále, a ten vydal písemné nařízení, aby se ten zlovolný plán, který Haman zosnoval proti Židům, obrátil zpět na jeho hlavu: on sám i jeho synové skončili na kůlech. Proto se těm dnům říká purim, od toho slova pur. Kvůli všemu, co je zapsáno v této listině, co sami zažili a co se jim vyprávělo, Židé ustanovili tento nepomíjivý svátek pro sebe, pro své potomky a pro všechny, kdo se k nim připojí. Přijali, že budou každoročně zachovávat oba ty dny předepsaným způsobem a ve stanovený čas. Tyto dny se budou připomínat a slavit v každém následujícím pokolení, v každé rodině, každé provincii a každém městě. Tyto dny purim v Židovstvu nepominou a jejich památka mezi jejich potomky nevymizí. Tuto druhou listinu psala spolu s Židem Mordechajem také královna Ester, dcera Abichailova, aby purim potvrdila s veškerou vážností. On pak ty listy rozeslal Židům do sta sedmadvaceti provincií Xerxovy říše. Přál jim pokoj a bezpečí, a ať se dny těchto svátků purim dodržují ve stanovený čas. Tak jim to uložil Žid Mordechaj s královnou Ester a tak to přijali pro sebe i pro své potomstvo na paměť svého půstu a naříkání. Slova ohledně purim stvrdil i rozkaz královny Ester, a tak to bylo zaneseno do knihy.

Ester 9:1-32 Bible Kralická 1613 (BKR)

Potom dvanáctého měsíce, (jenž jest měsíc Adar), třináctého dne téhož měsíce, když přišel čas poručení královského a výpovědi jeho, aby se vyplnila, v ten den, v kterýž se nadáli nepřátelé Židovští, že budou panovati nad nimi, stalo se na odpor, že panovali Židé nad těmi, kteříž je v nenávisti měli. Nebo se byli shromáždili Židé v městech svých, po všech krajinách krále Asvera, aby vztáhli ruku na ty, kteříž hledali jejich zlého. A žádný před nimi neostál, nebo připadl strach jejich na všecky národy. A všickni hejtmané krajin, i knížata a vývodové, i správcové díla královského v poctivosti měli Židy; nebo strach Mardocheův na ně připadl. Byl zajisté Mardocheus veliký v domě královském, a rozcházela se pověst o něm po všech krajinách; nebo muž ten Mardocheus vždy více rostl. A tak zbili Židé všecky nepřátely své, mečem hubíce, mordujíce a vyhlazujíce je, a nakládajíce s těmi, kteříž je v nenávisti měli, podlé líbosti své. Ano i v Susan městě královském zmordovali Židé a vyhladili pět set mužů. A Parsandata, Dalfona i Aspata, A Porata, Adalia i Aridata, I Parimasta, Arisai i Aridai a Vajezata, Deset synů Amana syna Hammedatova, nepřítele Židovského, zmordovali. Ale k loupeži nevztáhli ruky své. Dne toho, když se donesl krále počet zmordovaných v Susan městě královském, Řekl král Esteře královně: V Susan městě královském zmordovali Židé a vyhladili pět set mužů, a deset synů Amanových. Co pak učinili v jiných krajinách královských? Již tedy jaká jest žádost tvá? A dánoť bude. Aneb která prosba tvá ještě? A staneť se. Odpověděla Ester: jestliže se králi za dobré vidí, nechť jest dopuštěno ještě zítra Židům, kteříž jsou v Susan, učiniti podlé výpovědi dnešní, a deset synů Amanových zvěšeti na šibenici. I přikázal král, aby se tak stalo. Tedy vyhlášena jest výpověd v Susan, a tak deset synů Amanových zvěšeli. A shromáždivše se Židé, kteříž byli v Susan, také i čtrnáctého dne měsíce Adar, zmordovali v Susan tři sta mužů. Ale k loupeži nevztáhli ruky své. Jiní také Židé, kteříž byli v krajinách královských, shromáždivše se, a zastávajíce života svého, tak odpočinuli od nepřátel svých. Zmordovali pak těch, jenž je v nenávisti měli, sedmdesáte pět tisíc. Ale k loupeži nevztáhli ruky své. Stalo se to dne třináctého měsíce Adar. I odpočinuli čtrnáctého dne téhož měsíce, a učinili sobě v ten den hody a veselé. Ale Židé, kteříž byli v Susan, shromáždili se třináctého dne téhož měsíce a též čtrnáctého, a odpočinuli patnáctého, a učinili sobě na ten den hody a veselé. Protož Židé, kteříž bydlí ve vsech a v městečkách nehrazených, světí den čtrnáctý měsíce Adar, majíce veselé, hody a dobrou vůli, a posílajíce částky pokrmů jedni druhým. Nebo rozepsal Mardocheus ty věci, a rozeslal listy ke všem Židům, kteříž byli ve všech krajinách krále Asvera, blízkým i dalekým, Ustavuje jim, aby slavili den čtrnáctý měsíce Adar, a den patnáctý téhož měsíce každého roku, Podlé dnů těch, v nichž odpočinuli Židé od nepřátel svých, a měsíce toho, kterýž se jim obrátil z zámutku v radost, a z kvílení v dobrou vůli, aby ty dni slavili, hodujíce a veselíce se, a posílajíce částky pokrmů jeden druhému, i dary chudým. I přijali to všickni Židé, že budou činiti to, což začali, a což jim psal Mardocheus: Jak Aman syn Hammedatův Agagský, protivník všech Židů, ukládal o Židech, aby je vyhubil a uvrhl pur, totiž los, k setření a zahlazení jejich. Ale jak ona vešla před oblíčej krále, poručil král v listech, aby obráceni byli úkladové jeho nešlechetní, kteréž vymyslil proti Židům, na hlavu jeho, a aby ho oběsili i syny jeho na šibenici. I nazvali ty dny Purim, totiž losů, od jména toho pur. A tak z příčiny všech slov listu toho, a což viděli při tom, i což přišlo k nim, Ustavili a přijali Židé na sebe i na símě své, i na všecky připojené k sobě, aby to nepominulo, že budou slaviti ty dva dni podlé vypsání jejich, a podlé určitého času jejich každého roku. A že ti dnové budou pamětní a slavní v každém věku, rodině, krajině a městě; k tomu, že ti dnové Purim nepominou z prostředku Židů, a památka jejich nepřestane u potomků jejich. Psala také Ester královna, dcera Abichailova, i Mardocheus Žid pro větší upevnění psání z strany dnů Purim po druhé. A on rozeslal to psání ke všem Židům, do sta dvadcíti sedmi krajin království Asverova, vzkazuje jim pozdravení, Aby tuze drželi dny ty Purim v určité časy jich, jakž je nařídil jim Mardocheus Žid a Ester královna, a jakž to přijali na sebe a na símě své, na pamět postů a křiku jejich. A tak výpověd Estery potvrdila ustanovení dnů Purim, což zapsáno jest v knize této.

Ester 9:1-32 Český studijní překlad (CSP)

Ve dvanáctém měsíci, to je v měsíci adaru, třináctého dne, kdy mělo nastat uskutečnění králova poselství a jeho nařízení, v den, který nepřátelé Judejců vyhlíželi, aby se jich zmocnili, však nastal zvrat tím, že se Judejci zmocnili těch, kdo je nenáviděli. Judejci se shromáždili ve svých městech ve všech provinciích krále Achašvéroše, aby vztáhli ruku na ty, kdo usilovali způsobit jim trápení. Nikdo před nimi neobstál, protože strach z nich padl na všechny národy. A všechna knížata provincií, satrapové, místodržitelé a ti, kteří konali službu pro krále, podporovali Judejce, protože na ně padl strach z Mordokaje. Mordokaj byl totiž v královském domě vysoko postavený a po všech provinciích o něm šla pověst, neboť ten muž Mordokaj postupoval a vzmáhal se výše. Judejci tedy ranili všechny své nepřátele ranou meče, vraždění a zániku. S těmi, kdo je nenáviděli, naložili, jak se jim zlíbilo. I na hradě Šúšanu Judejci zabíjeli a vyhubili pět set mužů. I Paršandatu, Dalfóna a Aspatu, Póratu, Adalju a Arídatu, Parmaštu a Arísaje, Arídaje a Vajzatu, deset synů Hamana, syna Hamedatova, utiskovatele Judejců, zabili, ale nevztáhli ruku na kořist. Onoho dne se donesl počet pobitých na hradě Šúšanu před krále. Tu řekl král královně Esteře: Na hradě Šúšanu Judejci zabíjeli a vyhubili pět set mužů i deset Hamanových synů. Jak si počínali v ostatních královských provinciích? Jaká je tvá prosba? Bude ti to dáno. Jaká je tvá další žádost? Bude to vykonáno. Ester odpověděla: Pokud by se králi líbilo, ať je také zítra dovoleno Judejcům, kteří jsou v Šúšanu, aby jednali podle dnešního nařízení. A deset synů Hamanových ať pověsí na kůl. Král řekl, aby to bylo vykonáno, a v Šúšanu bylo vydáno nařízení. Deset Hamanových synů pověsili. Judejci, kteří byli v Šúšanu, se pak shromáždili také čtrnáctého dne měsíce adaru a zabili v Šúšanu tři sta mužů, ale nevztáhli svou ruku na kořist. I ostatní Judejci, kteří byli v královských provinciích, se shromáždili, povstali k obraně svého života a měli klid od svých nepřátel. Zabili mezi těmi, kdo je nenáviděli, sedmdesát pět tisíc lidí, ale nevztáhli svou ruku na kořist. Stalo se to třináctého dne měsíce adaru. Čtrnáctého dne měli klid a učinili ho dnem hodování a radosti. Judejci, kteří byli v Šúšanu, se shromáždili třináctého a čtrnáctého dne téhož měsíce. Patnáctého měli klid a učinili ho dnem hodování a radosti. Proto venkovští Judejci, bydlící v neopevněných městech, činí čtrnáctý den měsíce adaru dnem radosti a hostiny a slavnostním dnem, kdy jeden druhému posílají dárky. Mordokaj pak tyto události sepsal. Poslal dopisy veškerým Judejcům, kteří byli ve všech provinciích krále Achašvéroše, blízkým i vzdáleným, aby jim ustanovil zachovávání čtrnáctého dne měsíce adaru i dne patnáctého v každém roce jako dnů, v nichž si Judejci odpočinuli od svých nepřátel, a jako měsíce, který se jim obrátil ze žalu v radost a ze smutku v slavnostní den; aby je zachovávali jako dny hostiny a radosti a aby posílali jeden druhému dárky a dary chudým. A Judejci přijali to, co začali dělat, to, co jim Mordokaj napsal. Vždyť Agagovec Haman, syn Hamedatův, utiskovatel všech Judejců, vymýšlel proti Judejcům, jak by je vyhubil. Nechal padnout púr, to je los, aby je vyděsil a aby je vyhubil. Když ale Ester vešla před krále, ten dopisem přikázal, ať se na Hamanovu hlavu obrátí zlý plán, který zamýšlel proti Judejcům. Jej i jeho syny pověsili na kůl. Proto nazvali tyto dny púrím podle názvu toho púru. Podle všech slov tohoto dopisu a kvůli tomu, co přitom viděli a co je postihlo, Judejci ustanovili a přijali pro sebe a pro své potomstvo i pro všechny, kdo se k nim připojí, že nepomine, aby zachovávali tyto dva dny podle zápisu o nich a podle času pro ně určeného v každém roce. Tyto dny budou připomínány a zachovávány v každé generaci, čeledi, provincii a městě. Tyto dny púrím uprostřed Judejců nepominou a památka na ně u jejich potomstva nezanikne. Pak napsala královna Ester, dcera Abíchajilova, i Judejec Mordokaj se vší naléhavostí, aby to potvrdili, tento druhý dopis o púrím. A poslal dopisy ke všem Judejcům do sto dvaceti sedmi provincií Achašvérošova království, slova pokoje a pravdy, aby dodržovali tyto dny púrím v jejich určených časech, jak to pro ně ustanovil Judejec Mordokaj a královna Ester, jak to ustanovili i pro sebe samé a pro své potomstvo, úmluvy o postech a svém úpěnlivém křiku. Esteřin výrok ustanovil poselství těchto púrím a byl zapsán do knihy.