Ester 3:1-14
Ester 3:1-14 Bible Kralická 1613 (BKR)
Po těch věcech zvelebil král Asverus Amana syna Hammedatova Agagského, a vyvýšil ho, tak že vyzdvihl stolici jeho nade všecka jiná knížata, kteříž byli při něm. A všickni služebníci královští, kteříž vcházeli do brány královské, klaněli se a padali před Amanem; nebo tak přikázal o něm král. Ale Mardocheus se neklaněl, ani padal. Protož řekli služebníci královští, kteříž byli v bráně královské, Mardocheovi: Proč přestupuješ přikázaní královské? I stalo se, když o to s ním mluvívali každého dne, a neposlechl jich, že to oznámili Amanovi, aby viděli, bude-li stálý v svých slovích Mardocheus; nebo oznámil jim, že jest Žid. Vida pak Aman, že se Mardocheus neklaní, ani padá před ním, naplněn jest Aman prchlivostí. Ale za malou věc sobě položil, vztáhnouti ruku na Mardochea samého, (nebo byli oznámili jemu, z kterého by lidu byl Mardocheus). Protož smýšlel Aman, aby zahubil národ Mardocheův, totiž všecky Židy, kteříž byli ve všem království Asverovu. Takž měsíce prvního, totiž měsíce Nísan, léta dvanáctého kralování Asverova, rozkázal uvrci pur, totiž los, před sebou ode dne ke dni, a od měsíce až do měsíce dvanáctého, jenž jest měsíc Adar. Nebo byl řekl Aman králi Asverovi: Jest lid jakýsi rozptýlený a roztroušený mezi lidem ve všech krajinách království tvého, jejichž práva rozdílná jsou ode všech národů, práv pak královských neostříhají. Protož králi není užitečné, nechati jich. Jestliže se králi za dobré vidí, nechť se napíše, aby je zahladili, a já deset tisíc centnéřů stříbra odvážím do rukou představeným té práci, aby je vnesli do komory královské. Tedy král sňav prsten svůj s ruky své, dal jej Amanovi synu Hammedatovu Agagskému, nepříteli Židovskému. A řekl král Amanovi: Stříbro to daruji tobě i lid ten, abys naložil s ním, jakť se koli líbí. Protož povoláni jsou písaři královští téhož měsíce prvního třináctého dne, a psáno jest všecko tak, jakž přikázal Aman, k knížatům královským i vývodám, kteříž byli v jedné každé krajině, i hejtmanům jednoho každého národu, každé krajině vedlé písma jejího, a každému národu vedlé jazyku jeho; jménem krále Asvera psáno, a zapečetěno prstenem královským. I jsou posláni listové po poslích do všech krajin královských, aby hubili, mordovali a vyhladili všecky Židy, od mladého až do starce, děti i ženy, jednoho dne, totiž třináctého, měsíce dvanáctého, (jenž jest měsíc Adar), a loupeže jejich aby rozbitovali. Summa toho psání byla: Aby vyhlášeno bylo v jedné každé krajině a oznámeno všechněm národům, aby hotovi byli ke dni tomu.
Ester 3:1-14 Bible 21 (B21)
Po nějaké době král Xerxes poctil Hamana, syna Hamedaty Agagovce. Povýšil jej a jeho křeslo vyzvedl nade všechny ostatní velmože. Všichni dvořané v královském paláci před Hamanem klekali a klaněli se, neboť tak znělo královské nařízení. Jen Mordechaj neklekal a neklaněl se. Dvořané z královského paláce Mordechajovi říkali: „Proč porušuješ královské nařízení?“ Říkali mu to den co den, ale když neposlouchal, pověděli to Hamanovi. Chtěli vidět, zda to Mordechajovi projde; řekl jim totiž, že je Žid. Samotný Haman si pak všiml, že Mordechaj před ním nekleká ani se neklaní. Hamana to tak rozlítilo, že mu připadalo málo vztáhnout ruku jen na Mordechaje. Když se dozvěděl Mordechajovu národnost, usmyslel si, že vyhladí všechny Židy v celé Xerxově říši, všechen ten mordechajský národ. Prvního měsíce zvaného nísan, dvanáctého roku krále Xerxe, nechal Haman házet pur (totiž los), aby vybral vhodný den a měsíc. Los připadl na dvanáctý měsíc zvaný adar. Haman potom řekl králi Xerxovi: „Je tu jeden národ mezi národy všech provincií tvé říše, roztroušený, ale oddělený. Jejich zákony jsou od všech národů odlišné a královské zákony nedodržují. Není v králově zájmu nadále je trpět. Kdyby král ráčil, může se napsat, ať jsou vyhlazeni. Osobně vyplatím správcům deset tisíc talentů stříbra, aby je uložili do králových pokladnic.“ Nato si král sňal z ruky pečetní prsten a dal jej tomu židobijci Hamanovi, synu Hamedaty Agagovce. „Stříbro je tvé,“ řekl král Hamanovi, „a stejně tak ten lid. Udělej s ním, co chceš.“ Třináctého dne prvního měsíce byli svoláni královští písaři. Přesně podle Hamanových pokynů se napsalo královým satrapům, místodržícím každé jednotlivé provincie a představitelům jednoho každého národa. Do každé provincie se psalo jejich písmem, jednomu každému národu jejich jazykem. Psalo se jménem krále Xerxe a pečetilo se královým prstenem. Do všech provincií říše byli vysláni poslové s listy: Všechny Židy, mladé i staré, ženy i nemluvňata, je třeba zničit, pobít a vyhladit, a to v jediný den: třináctého dne dvanáctého měsíce zvaného adar. Co kdo po nich ukořistí, ať si nechá. Tento edikt budiž zařazen mezi zákony v každé jednotlivé provincii a vyhlášen ve všech národech, aby se mohli na ten den připravit.
Ester 3:1-14 Český studijní překlad (CSP)
Po těchto událostech povýšil král Achašvéroš Hamana, syna Hamedatova, Agagovce, a povznesl jej. Ustanovil jeho křeslo nade všechna knížata, která byla s ním. Všichni královi otroci, kteří byli v královské bráně, klekali a klaněli se Hamanovi, protože tak o něm král přikázal. Mordokaj však neklekal a neklaněl se. Královi otroci, kteří byli v královské bráně, Mordokajovi říkali: Proč přestupuješ králův příkaz? I stalo se, když mu to říkali den co den a neuposlechl je, že to oznámili Hamanovi, aby viděli, zdali Mordokajova slova obstojí, protože jim oznámil, že je Judejec. Tu Haman uviděl, že Mordokaj nekleká a neklaní se mu. Haman byl naplněn zlobou. Pohrdl však ve svých očích tím, že by vztáhl ruku jen na samotného Mordokaje, protože mu pověděli o Mordokajově národu. Haman chtěl vyhladit všechny Judejce, kteří byli v celém Achašvérošově království, národ Mordokajův. V prvním měsíci, to je v měsíci nísanu, v dvanáctém roce vlády krále Achašvéroše nechali padnout v Hamanově přítomnosti púr, to je los, ode dne ke dni a od měsíce k měsíci, až ke dvanáctému měsíci, to je k měsíci adaru. Nato řekl Haman králi Achašvérošovi: Je tu jeden národ, roztroušený a oddělený mezi národy ve všech provinciích tvého království. Jejich nařízení jsou odlišná od jakéhokoliv národa, královská nařízení neplní a pro krále není vhodné, aby jim dopřával odpočinutí. Pokud by se králi líbilo, nechť je zapsáno, aby je vyhubili. Odvážím deset tisíc talentů stříbra do rukou těm, kteří konají službu, aby je vnesli do královských pokladů. Tu sňal král ze své ruky prsten a podal jej Agagovci Hamanovi, synu Hamedatovu, utiskovateli Judejců. Král řekl Hamanovi: Je ti dáno to stříbro i ten národ, abys s ním naložil, jak je ti libo. Třináctého dne v prvním měsíci byli svoláni královští písaři a bylo sepsáno vše, co Haman přikázal královským satrapům a místodržitelům v každé provincii a knížatům každého národa, každé provincii jejím písmem a každému národu jeho jazykem; napsáno jménem krále Achašvéroše a pečetěno královým prstenem. Dopisy byly poslány prostřednictvím běžců do všech královských provincií, aby vyhladili, zabili a vyhubili všechny Judejce, mládence i starce, malé děti a ženy, v jednom dni, třináctého dne dvanáctého měsíce, to je měsíce adaru, a kořist aby jim uloupili. Opis toho zápisu měl být vydán jako nařízení v každé provincii; byl zveřejněn všem národům, aby byly přichystány na tento den.