Skutky 9:26-43Sdílet

Skutky 9:26-43 Slovo na cestu (SNC)

Saul přišel zpět do Jeruzaléma a pokoušel se připojit k Ježíšovým následovníkům, ale všichni se ho báli; nevěřili, že by se mohl tak změnit. Tu se ho ujal Barnabáš, přivedl ho k apoštolům a všechno jim vyprávěl: Jak se Pán na cestě ukázal Saulovi a mluvil s ním a jak potom Saul v Damašku bez bázně hlásal Ježíše. A tak ho věřící v Jeruzalémě přijali mezi sebe a také zde směle mluvil o Pánu Ježíši. Zvláště rád diskutoval s řecky mluvícími židy. Ti mu nakonec také ukládali o život. Když se to dozvěděli bratři, odvedli ho tajně do Césareje a odtud ho poslali do rodného Tarsu. Saulovým obrácením nastala pro sbory v Judsku, Galileji i v Samařsku pokojná doba vnitřního budování a života v oddanosti Bohu. Duch svatý mezi nimi působil, takže rostly i počtem. Petr podnikl okružní cestu po všech sborech a přišel tak i k věřícím v Lyddě. Navštívil tam jakéhosi Eneáše, který byl už osm let ochrnutý upoután na lůžko. Petr mu řekl: „Eneáši, Ježíš Kristus tě uzdravuje. Vstaň a skliď si své lůžko!“ A on hned vstal. Když to viděli obyvatelé Lyddy a Sáronu, uvěřili v Pána Ježíše. Nedaleko Lyddy, v Joppe, žila věřící žena jménem Tabita, řecky Dorkas. Byla známá tím, jak z lásky podporovala chudé. Právě v těch dnech však onemocněla a zemřela. Připravili ji k pohřbu a zatím uložili do místnosti v patře. Věřící se doslechli, že Petr je v Lyddě, a poslali k němu s prosbou, aby k nim hned přišel. Petr šel s posly a ti ho vedli přímo nahoru do domu. Tam byl zástup plačících vdov, ty ho obklopily a ukazovaly mu šaty, které jim ušila jejich milá Dorkas. Petr požádal, aby všichni odešli, poklekl a modlil se. Po chvíli se obrátil k mrtvému tělu a řekl: „Tabito, vstaň!“ Ona otevřela oči, uviděla Petra a posadila se. Petr jí podal ruku a pomohl jí vstát. Pak zase zavolal všechny nahoru a odevzdal jim Tabitu živou. To se rychle rozkřiklo po celém Joppe a mnoho lidí uvěřilo v Pána Ježíše. Petr pak bydlel dlouho v Joppe v domě koželuha Šimona.

Skutky 9:26-43 Bible Kralická 1613 (BKR)

Přišed pak Saul do Jeruzaléma, pokoušel se přitovaryšiti k učedlníkům, ale báli se ho všickni, nevěříce, by byl učedlníkem. Barnabáš pak přijav jej, vedl ho k apoštolům, a vypravoval jim, kterak na cestě viděl Pána, a že mluvil s ním, a kterak v Damašku svobodně mluvil ve jménu Ježíše. I byl s nimi přebývaje v Jeruzalémě, A směle mluvě ve jménu Pána Ježíše, a hádal se s Řeky; oni pak usilovali ho zabíti. To zvěděvše bratří, dovedli ho do Cesaree, a poslali jej do Tarsu. A tak sborové po všem Judstvu a Galilei i Samaří měli pokoj, vzdělávajíce se, a chodíce v bázni Páně, a rozhojňovali se potěšením Ducha svatého. Stalo se pak, že Petr, když procházel všecky sbory, přišel také k svatým, kteříž byli v Lyddě. I nalezl tu člověka jednoho, jménem Eneáše, již od osmi let na loži ležícího, kterýž byl šlakem poražený. I řekl mu Petr: Eneáši, uzdravujeť tebe Ježíš Kristus; vstaň a ustel sobě. A hned vstal. I viděli jej všickni, kteříž bydlili v Lyddě a v Sároně, kteříž se obrátili ku Pánu. Byla pak jedna učedlnice v Joppen, jménem Tabita, což se vykládá Dorkas. Ta byla plná skutků dobrých a almužen, kteréž činila. I stalo se v těch dnech, že roznemohši se, umřela. Kteroužto umyvše, položili na síň vrchní. A že byla blízko Lydda od Joppen, uslyšavše učedlníci, že by tam byl Petr, poslali k němu dva muže, prosíce ho, aby sobě neobtěžoval přijíti až k nim. Tedy vstav Petr, šel s nimi. A když přišel, vedli jej na síň. I obstoupily ho všecky vdovy, plačíce a ukazujíce sukně a pláště, kteréž jim dělala, dokudž s nimi byla, Dorkas. I rozkázav všechněm vyjíti ven Petr, poklek na kolena, modlil se, a obrátiv se k tomu tělu, řekl: Tabito, vstaň. A ona otevřela oči své, a uzřevši Petra, posadila se. A podav jí ruky Petr, pozdvihl jí; a povolav svatých a vdov, ukázal jim ji živou. I rozhlášeno jest to po všem městě Joppen, a uvěřili mnozí v Pána. I stalo se, že za mnohé dni pozůstal Petr v Joppen u nějakého Šimona koželuha.

Skutky 9:26-43 Bible 21 (B21)

Saul se tedy vrátil do Jeruzaléma. Pokoušel se připojit k učedníkům, ale všichni se ho báli. Nevěřili totiž, že je učedník. Barnabáš se ho však ujal. Přivedl ho k apoštolům a vyprávěl jim, jak Saul uviděl na cestě Pána a mluvil s ním a také jak v Damašku směle mluvil v Ježíšově jménu. A tak s nimi zůstal v Jeruzalémě. Hovořil a přel se také s pořečtěnými Židy a ti mu začali ukládat o život. Když se to dozvěděli bratři, odvedli ho do Cesareje a poslali do Tarsu. Církve po celém Judsku, Galileji i Samaří pak zakoušely klid a sílily; žily v Hospodinově bázni a povzbuzovány Duchem svatým se rozrůstaly. Petr obcházel všechny církve a cestou přišel také ke svatým v Lyddě. Tam nalezl člověka jménem Eneáš, který byl ochrnutý a už osm let byl upoután na lůžko. Petr mu řekl: „Eneáši, Ježíš Kristus tě uzdravuje. Vstaň a ustel si!“ On hned vstal a všichni obyvatelé Lyddy a Šáronu, kteří ho viděli, se obrátili k Pánu. V Joppě pak žila jedna učednice jménem Tabita (což je v překladu Dorkas), která oplývala dobrými skutky a almužnami. V těch dnech však onemocněla a zemřela. Omyli ji a položili do horní místnosti. Lydda je blízko Joppy, a když se učedníci doslechli, že Petr je v Lyddě, poslali k němu dva muže s prosbou, aby k nim bez meškání přišel. Petr vstal a šel s nimi. Když přišel, zavedli ho do horní místnosti, kde ho s pláčem obstoupily všechny vdovy a ukazovaly košile a pláště, které jim Dorkas dělala, dokud byla s nimi. Petr poslal všechny ven, poklekl a modlil se. Potom se obrátil k jejímu tělu a řekl: „Tabito, vstaň!“ Otevřela oči, a když uviděla Petra, posadila se. On jí podal ruku a pomohl jí vstát. Potom zavolal svaté i vdovy a ukázal jim ji živou. Rozneslo se to po celé Joppě a mnozí uvěřili v Pána. Petr pak v Joppě bydlel delší čas u jistého Šimona koželuha.

Skutky 9:26-43 Český studijní překlad (CSP)

Když přišel do Jeruzaléma, pokoušel se připojit k učedníkům; ale všichni se ho báli, protože nevěřili, že je učedníkem. Barnabáš se ho ujal, přivedl ho k apoštolům a vypravoval jim, jak na cestě uviděl Pána a že k němu mluvil a jak v Damašku otevřeně mluvil v Ježíšově jménu. A byl s nimi, volně chodil po Jeruzalémě a otevřeně mluvil v Pánově jménu. Mluvil také s Helénisty a přel se s nimi, ale oni se ho pokoušeli zabít. Když se to bratři dozvěděli, odvedli jej dolů do Cesareje a vyslali do Tarsu. A shromáždění v celém Judsku, Galileji a Samaří měla pokoj a budovala se; chodila v Pánově bázni a v povzbuzování Ducha Svatého, a tak vzrůstal jejich počet. I stalo se, když Petr procházel všechna ta místa, že sestoupil také ke svatým, kteří bydleli v Lyddě. Tam nalezl jednoho člověka, jménem Eneáš, který byl ochrnutý a byl již osm let upoutaný na lůžko. Petr mu řekl: “Eneáši, Ježíš Kristus tě uzdravuje! Vstaň a ustel si!” A on hned vstal. Viděli ho všichni obyvatelé Lyddy a Sáronu a obrátili se k Pánu. V Joppe byla nějaká učednice jménem Tabita, což v překladu zní Dorkas. Ta oplývala dobrými skutky a dáváním almužen. Stalo se, že v těch dnech onemocněla a zemřela. Umyli [ji] a položili do horního pokoje. Protože Lydda je blízko Joppe, učedníci uslyšeli, že je tam Petr, a poslali k němu [dva muže] s prosbou: “Rychle přijď k nám!” Petr vstal a šel s nimi. Když tam přišel, zavedli ho do horního pokoje. I přistoupily k němu s pláčem všechny vdovy a ukazovaly mu košile a pláště, které Dorkas dělala, dokud byla s nimi. Petr poslal všechny ven, klekl si a pomodlil se. Potom se obrátil k mrtvé a řekl: “Tabito, vstaň!” Ona otevřela oči, a když uviděla Petra, posadila se. Podal jí ruku a pozdvihl ji. Pak zavolal svaté a vdovy a ukázal jim ji živou. To se stalo známým v celém Joppe, a mnozí uvěřili v Pána. A stalo se, že Petr zůstal v Joppe více dní u nějakého Šimona koželuha.