Skutky 24:17-27
Skutky 24:17-27 Bible 21 (B21)
Po letech jsem se vrátil do Jeruzaléma, abych svému národu přinesl dary pro chudé a oběti. Někteří Židé z Asie mě zastihli v chrámu, když jsem se bez davu a hluku podrobil očistnému obřadu. Pokud proti mně něco mají, měli by tu stát před tebou a žalovat mě. Anebo ať řeknou zde tito, jaký zločin na mě našli, když jsem stál před Veleradou. Snad šlo o to jediné, co jsem mezi nimi zvolal: ‚Dnes jsem před vámi souzen kvůli vzkříšení z mrtvých!‘“ Felix (který o té Cestě leccos věděl) pak případ odročil: „Rozhodnu vaši při, až se dostaví velitel Lysiáš.“ Pak poručil setníkovi, který Pavla střežil, ať mu ulehčí vazbu a nikomu z jeho přátel ať nebrání postarat se o něj. Po několika dnech pak Felix přišel se svou manželkou Drusillou, která byla Židovka. Poslal pro Pavla a vyslechl si ho ohledně víry v Mesiáše. Když ale Pavel mluvil o spravedlnosti, o zdrženlivosti a o nadcházejícím soudu, Felix dostal strach. „Prozatím odejdi,“ řekl mu. „Zavolám si tě, až budu mít čas.“ Přitom ovšem doufal, že mu Pavel nabídne nějaký úplatek. Proto si ho také nechával často zavolat, aby si pohovořili. Po dvou letech Felixe v úřadu vystřídal Porcius Festus. Felix se ovšem chtěl zavděčit Židům, a tak nechal Pavla ve vězení.
Skutky 24:17-27 Slovo na cestu (SNC)
Nyní se po několika letech vracím a nesu chudým svého lidu peněžitou podporu od křesťanů z jiných národů. Když jsem pak v chrámu podstupoval předepsané náboženské očišťování, nařkli mě někteří židé z Malé Asie, že jsem tam přivedl pohany. Nebyla to ovšem pravda a ty židy ani nevidím mezi žalobci. To oni způsobili srocení ve svatyni, ne já. Ani velerada mi nedokázala žádný zločin. Jediné, co jsem tam stačil říci, bylo: ‚Mám být souzen pro víru ve vzkříšení!‘ “ Felix už sice o křesťanství něco věděl, ale přesto líčení odročil s tím, že musí ještě vyslechnout svědectví velitele Lysia. Důstojníkovi pak nařídil, aby Pavla držel jen v lehkém vězení, kde by ho mohli jeho přátelé navštěvovat a posloužit mu. Po několika dnech si dal Felix Pavla předvést v přítomnosti své manželky Drusilly, která byla židovka, a vyptával se ho na učení Ježíše Krista. Pavel ochotně vykládal, ale když začal mluvit o otázkách mravnosti, sebeovládání a Božího soudu, bylo to Felixovi nepříjemné a přerušil ho: „Pro dnešek to stačí, zase si tě pozvu, až budu mít čas.“ Opravdu si pro Pavla často posílal a hovořil s ním, ale hlavně proto, že od něho čekal nějaký úplatek. Aby si usmířil židy, nechával Pavla i nadále ve vězení. Tak to trvalo po celé dva roky, až byl Felix v úřadě vystřídán Porciem Festem.
Skutky 24:17-27 Bible Kralická 1613 (BKR)
Po mnohých pak letech přišel jsem, almužny nesa národu svému a oběti. Při čemž mne nalezli v chrámě očištěného, ne s zástupem, ani s bouřkou, někteří Židé z Azie, Kteříž by měli tuto také před tebou státi a žalovati, měli-li by co proti mně. Anebo nechať tito sami povědí, nalezli-li jsou na mně jakou nepravost, když jsem stál v radě, Leč to jedno promluvení, že jsem zavolal, stoje mezi nimi: Pro vzkříšení z mrtvých já k soudu potažen jsem dnes od vás. A vyslyšav to Felix, odložil jim, až by o té cestě něco místnějšího vyzvěděl, řka: Až hejtman Lyziáš sem přijede, posoudím té pře vaší. I poručil setníkovi, aby Pavla ostříhal a polehčil mu vězení a nebránil žádnému z přátel jeho posluhovati jemu anebo navštěvovati ho. Po několika pak dnech přišed Felix s Druzillou, manželkou svou, kteráž byla Židovka, zavolal Pavla, a slyšel od něho o víře v Krista. A když on vypravoval o spravedlnosti a o zdrželivosti a o budoucím soudu, ulekl se Felix, a odpověděl: Nyní odejdi, a v čas příhodný zavolám tě. Nadál se pak, že jemu Pavel dá nějaké peníze, aby jej propustil, pročež i tím častěji, povolávaje ho, mluvíval s ním. Po dvou pak letech měl po sobě náměstka Felix, Festa Porcia, a chtěje se zalíbiti Židům Felix, nechal Pavla v vězení.
Skutky 24:17-27 Český studijní překlad (CSP)
Po několika letech jsem přišel, abych odevzdal svému národu almužny a přinesl oběti. A při nich mě našli očištěného v chrámě, ne se zástupem ani s hlukem. Ale někteří Židé z Asie by tu měli být před tebou a žalovat, majíli něco proti mně. Nebo tito sami ať řeknou, jaký zločin [na mně] našli, když jsem stál před veleradou, kromě tohoto jediného výkřiku, který jsem zvolal, když jsem stál mezi nimi: "Pro vzkříšení mrtvých mě dnes soudíte."” Avšak Félix, který byl podrobněji obeznámen s tou Cestou, je odkázal na pozdější dobu. Řekl: “Až přijde velitel Lysias, rozhodnu vaši při.” Nařídil setníkovi, aby byl Pavel střežen, měl mírnou vazbu a aby nikomu z jeho přátel nebylo bráněno mu sloužit. Po několika dnech přišel Félix se svou ženou Drusillou, která byla Židovka. Poslal si pro Pavla a poslechl si od něho o víře v Krista [Ježíše]. Když však mluvil o spravedlnosti, sebeovládání a budoucím soudu, Félix se ulekl a řekl: “Pro dnešek můžeš jít, až budu mít čas, zavolám si tě.” Zároveň doufal, že mu Pavel dá peníze. Proto si ho také k sobě volal častěji a rozmlouval s ním. Po uplynutí dvou let se stal Félixovým nástupcem Porcius Festus. A protože se Félix chtěl zavděčit Židům, ponechal Pavla ve vězení.