Skutky 16:22-34
Skutky 16:22-34 Slovo na cestu (SNC)
Srocený lid se také připojil k tomu obvinění a úředníci tedy dali Pavla a Silase zmrskat pruty po nahém těle. Po krutém bičování je předali vězeňskému strážci do přísné vazby. Ten je vsadil do nejhlubší kobky a nohy jim sevřel kládou. Pavel a Silas se ještě o půlnoci hlasitě modlili a zpívali Bohu chvalozpěvy, až se to rozléhalo celou věznicí. Tu se zatřásla země, základy vězení byly porušeny, dveře vyvaleny a okovy se uvolnily. Žalářník se probudil a viděl, co se stalo. Tasil svůj meč a chtěl se jím probodnout, protože se domníval, že vězňové utekli, a on za ně ručil svým životem. Pavel na něj zavolal: „Nezabíjej se, vždyť nikdo neutekl!“ Správce žaláře popadl pochodeň, seběhl do jejich kobky a vrhl se před nimi na kolena. Pak je vyvedl ven a ptal se: „Vy jste jistě bohové; co mám dělat, abych byl zachráněn?“ Řekli mu: „Bůh je Ježíš Kristus, v něho uvěř a budeš zachráněn s celou rodinou.“ A vyprávěli jemu a všem obyvatelům jeho domácnosti o Kristu. Žalářník je pečlivě ošetřil a ještě v noci se dal s celou svojí rodinou i otroky pokřtít. Pak zasedli ke stolu a bylo tam veselo, vždyť uvěřili v živého Boha!
Skutky 16:22-34 Bible Kralická 1613 (BKR)
I povstala obec proti nim. A úředníci, roztrhše sukně jejich, kázali je metlami mrskati. A množství ran jim davše, vsadili je do žaláře, přikázavše strážnému žaláře, aby jich pilně ostříhal. Tedy on takové maje přikázání, vsadil je do nejhlubšího žaláře, a nohy jejich sevřel kladou. O půlnoci pak Pavel a Sílas modléce se, zpívali písničky o Bohu, takže je slyšeli i jiní vězňové. A vtom pojednou země třesení stalo se veliké, až se pohnuli gruntové žaláře, a hned se jim všecky dveře otevřely a všech okovové spadli. I procítiv strážný žaláře a vida dveře žaláře otevřené, vytrhl meč, aby se zabil, domnívaje se, že vězňové utekli. I zkřikl naň Pavel hlasem velikým, řka: Nečiň sobě nic zlého, však jsme teď všickni. A požádav světla, vběhl k nim, a třesa se, padl k nohám Pavlovým a Sílovým. I vyved je ven, řekl: Páni, co já mám činiti, abych spasen byl? A oni řekli: Věř v Pána Ježíše a budeš spasen ty i dům tvůj. I mluvili jemu slovo Páně, i všechněm, kteříž byli v domu jeho. A on pojav je v tu hodinu v noci, umyl rány jejich. I pokřtěn jest hned on i všecka čeled jeho. A když je uvedl do domu svého, připravil jim stůl, a veselil se, že jest se vším domem svým uvěřil Bohu.
Skutky 16:22-34 Bible 21 (B21)
A když se proti nim postavil i srocený dav, úředníci jim strhali šaty a nařídili, ať jsou zbiti holemi. Po mnoha ranách je vsadili do vězení a žalářníkovi přikázali, aby je přísně hlídal. Ten je podle rozkazu vsadil do nejhlubší cely a nohy jim sevřel kládou. Kolem půlnoci se Pavel a Silas modlili a zpívali chvály Bohu a vězňové jim naslouchali. Vtom nastalo tak veliké zemětřesení, že se vězení otřáslo v základech. Všechny dveře se hned otevřely a všem spadly okovy. Žalářník se probudil, a když uviděl dveře vězení otevřené, vytáhl meč a chtěl se zabít v domnění, že vězňové utekli. Pavel však hlasitě vykřikl: „Neubližuj si! Všichni jsme tu!“ Žalářník si řekl o světlo, vběhl dovnitř a rozechvěn padl před Pavlem a Silasem na kolena. Pak je vyvedl ven a ptal se: „Pánové, co mám dělat, abych byl spasen?“ Odpověděli: „Věř v Pána Ježíše, a budeš spasen ty i tvůj dům!“ Potom přinesli Pánovo slovo jemu i všem u něj doma. (Ještě v tu noční hodinu je totiž vzal k sobě, aby jim omyl rány.) Hned nato se dal s celou svou domácností pokřtít. Uvedl je do svého domu, prostřel stůl a radoval se, že s celou domácností uvěřil Bohu.
Skutky 16:22-34 Český studijní překlad (CSP)
Také zástup proti nim povstal a velitelé z nich strhli šaty a poroučeli je bít holí. Když jim vysázeli mnoho ran, uvrhli je do vězení a žalářníkovi nařídili, aby je bezpečně hlídal. Když dostal takový příkaz, uvrhl je do vnitřního vězení a pro jistotu jim dal nohy do klády. Kolem půlnoci se Pavel a Silas modlili a zpěvem oslavovali Boha a ostatní vězňové je poslouchali. Náhle nastalo veliké zemětřesení, takže se otřásly základy vězení. Rázem se otevřely všechny dveře a všem se uvolnila pouta. Když se žalářník probudil a uviděl otevřené dveře vězení, vytasil meč a chtěl se zabít, protože myslel, že vězňové uprchli. Ale Pavel zvolal silným hlasem: “Neudělej si nic zlého! Jsme tu všichni.” Žalářník požádal o světlo, vtrhl dovnitř a s třesením padl před Pavla a Silase. Vyvedl je ven a řekl: “Páni, co mám dělat, abych byl zachráněn?” Oni řekli: “Uvěř v Pána Ježíše, a budeš zachráněn ty i tvůj dům.” A promluvili Pánovo slovo k němu i ke všem, kteří byli v jeho domě. I ujal se jich v tu noční hodinu, vymyl jim rány a hned se dal pokřtít on i všichni jeho domácí. Pak je zavedl do domu, prostřel stůl a s celým svým domem se radoval, že uvěřil Bohu.