2 Samuel 22:1-51Sdílet

2 Samuel 22:1-51 Bible Kralická 1613 (BKR)

Mluvil pak David Hospodinu slova písně této v ten den, když ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho, i z ruky Saulovy. A řekl: Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj se mnou. Bůh skála má, doufati budu v něho; štít můj a roh spasení mého, vyvýšení mé a útočiště mé, spasitel můj, kterýž od násilí vysvobozuje mne. Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých vysvobozen jsem. Nebo obklíčily mne byly úzkosti smrti, a proudové bezbožných předěsili mne. Bolesti smrtelné obstoupily mne, a osídla smrti zachvátila mne. V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a křik můj přišel v uši jeho. Tedy pohnula se a zatřásla země, základové nebes pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho. Dým vycházel z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí roznítilo. Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho. I vsedl na cherubín a letěl, a spatřín jest na peří větrovém. Položil temnosti vůkol sebe jako stany, shrnutí vod, oblaky husté. Od blesku oblíčeje jeho rozpálilo se uhlí řeřavé. Hřímal s nebes Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj. Vystřelil i střely, kterýmiž je rozptýlil, a blýskání, jímž je porazil. I ukázaly se hlubiny mořské, a odkryti jsou základové okršlku, pro zůřivé kárání Hospodinovo, pro dmýchání větru chřípí jeho. Poslav s výsosti, přijal mne, vytáhl mne z vod velikých. Vysvobodil mne od nepřítele mého silného, od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli. Předstihli mne v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora. Kterýž vyvedl mne na prostranství, vysvobodil mne, nebo sobě oblíbil mne. Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých odplatil mi. Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého. Všickni zajisté soudové jeho jsou před oblíčejem mým, aniž jsem od kterých ustanovení jeho odstoupil. A tak byv dokonalý před ním, šetřil jsem, abych se nedopustil nepravosti. Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, vedlé čistoty mé před očima jeho. Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k upřímému upřímě se máš. K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš. Lid pak ssoužený vysvobozuješ, ale před vysokomyslnými oči své sklopuješ. Ty zajisté jsi svíce má, ó Hospodine. Hospodin jistě osvěcuje temnosti mé. Nebo v tobě proběhl jsem vojska, v Bohu svém přeskočil jsem zed. Toho Boha silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy přečištěné; onť jest štít všech, kteříž doufají v něho. Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina? A kdo jest skalou kromě Boha našeho? Bůh jest síla má i vojska mého, onť působí volnou cestu mou. Èiní nohy mé jako laní, a na vysokých místech mých postavuje mne. Cvičí ruce mé k boji, tak že lámi lučiště ocelivá rukama svýma. Nebo dal mi štít spasení svého, a dobrotivost jeho zvelebila mne. Rozšířil kroky mé pode mnou, aby se nepodvrtly nohy mé. Honil jsem nepřátely své a zahladil jsem je, aniž jsem se navrátil, dokudž jsem jich nevyplénil. Docela jsem je vyhubil a sprobodal jsem je, tak že nepovstanou; i padli pod nohy mé. Ty zajisté, Bože, přepásals mne udatností k boji, porazils pode mne ty, kteříž povstávají proti mně. Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, těch, kteříž v nenávisti měli mne, a vyplénil jsem je. Ohlédali se, ale nebyl, kdo by vysvobodil, k Hospodinu, ale nevyslyšel jich. I potřel jsem je jako prach země, jako bláto na ulicích potlačil a rozptýlil jsem je. Ty jsi mne vytrhl z různic lidu mého, zachovals mne, abych byl za hlavu národům; lid neznámý mně sloužil. Cizozemci lhali mi, a jakž zaslechli, uposlechli mne. Cizozemci svadli, a třásli se i v ohradách svých. Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož ať jest vyvyšován Bůh, skála spasení mého, Bůh silný, kterýž dává mi pomsty a podmaňuje mi lidi. Vyvodíš mne z prostřed nepřátel mých, a nad povstávajícími proti mně vyvyšuješ mne, člověka nepravého mne zbavuješ. Protož chváliti tě budu, Hospodine, mezi národy, a jménu tvému žalmy zpívati budu. Onť jest hrad jistého spasení krále svého, a ten, kterýž činí milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.

2 Samuel 22:1-51 Bible 21 (B21)

V den, kdy Hospodin Davida vysvobodil ze spárů všech jeho nepřátel i z ruky Saulovy, zpíval David Hospodinu tuto píseň: Hospodin je má skála, má tvrz a záchrana! Můj Bůh je má skála, v něm úkryt nalézám, můj štít, roh vítězství, můj hrad, má skrýš, mé vítězství – před násilím mě ochráníš! Vzýval jsem Hospodina – je hoden chvály – od mých nepřátel mě zachránil! Smrtelné vlny mě obklopily, svým proudem mě strhla záhuba, provazy hrobu mě ovinuly, osidla smrti mě dostihla. Vzýval jsem Hospodina ve své úzkosti, ke svému Bohu křičel jsem – on ve svém chrámu slyšel mé volání, až k jeho uším dolehl můj křik. Zem se třásla, zem se chvěla, základy nebe se pohnuly, před jeho hněvem se roztřásly. Dým se valil z jeho chřípí, stravující oheň z jeho úst, plamenné blesky z něj vyšlehly. Nebe rozťal, sestupuje, pod nohama černý mrak! Cheruba zapřáhl, rozletěl se, vznesl se na křídlech větrných. Závojem tmy obklopil se, mrak plný deště byl jeho stan. Od žáru jeho obličeje roznítily se blesky plamenné, Hospodin v nebi zaburácel, hlas Nejvyššího zněl! Deštěm šípů rozehnal je, bleskem svým je rozdrtil! Koryta moří byla obnažena, základy světa odkryty před řevem Hospodina, před jeho dechem zuřivým! Sehnul se z výšin, uchopil mě, z mohutných vod mě vyprostil, vyrval mě mocnému nepříteli, odpůrcům silnějším, než jsem byl. Přepadli mě v den mé bídy, Hospodin mě však podpíral, vyvedl mě na svobodu, uhájil mě, vždyť má mě rád! Hospodin odplatil mi za moji spravedlnost, za čistotu mých rukou mě odměnil. Hospodinových cest jsem se pevně držel, svého Boha jsem nezradil! Před sebou mám všechny jeho soudy, od jeho nařízení jsem se nevzdálil, zůstal jsem před ním bez úhony, varoval jsem se hříchů svých. Hospodin odměnil mě za moji spravedlnost, za moji čistotu před jeho očima. Ty, Pane, s věrným nakládáš věrně, k oddanému se chováš oddaně, s čistým člověkem čistě naložíš, od zvráceného se však odvracíš. Ty sám zachraňuješ ubožáky, povýšené však hledíš ponížit. Ty, Hospodine, jsi přece mou svící, sám Hospodin mi září v tmách. S tebou vyrazím proti vojsku, ve svém Bohu hradby překonám! Jak dokonalá je cesta Boží, jak ryzí je, co praví Hospodin – on je štít všech, kdo v něho doufají! Kdo by byl Bohem kromě Hospodina? Kdo by byl skalou, ne-li náš Bůh? Tento Bůh mě vyzbrojuje silou, otvírá dokonale cestu mou, Mým nohám udílí hbitost laní, staví mě na mé výšiny. Mé paže učí, jak obstát v boji, mé ruce napínají i luk bronzový. Podal jsi mi štít své spásy, sklonil ses, abys mě povýšil! Daroval jsi mým krokům volnost, mé nohy nesklouznou. Stíhal jsem nepřátele, dostihl je, nepřestal jsem, než jsem je porazil. Udeřil jsem je, nevstanou znovu, skáceli se mi pod nohy! Ty jsi mě vyzbrojil silou k boji, na kolena srážíš mé soky přede mnou. Šíji mých nepřátel nastavil jsi mi, se svými protivníky jsem skoncoval. Volali o pomoc, nikdo je nezachránil, volali k Hospodinu – žádná odpověď. Jako prach na zemi rozdrtil jsem je, jak bláto na ulici jsem je rozdupal! Z různic v lidu zachránils mě, jako vůdce národů jsi mě ochránil, lid, jejž jsem ani neznal, slouží mi! Cizáci přede mnou už se krčí, jen co mě uslyší, musí poslechnout. Cizáci přede mnou už se hroutí, vrávorají ven ze svých nor! Živ buď Hospodin, má skála buď požehnána, Bůh buď vyvýšen, má záchrana! Bůh mi dopřává zadostiučinění, podmaňuje mi národy. Zprostřed nepřátel mě vyvádíš, pozvedáš mě nad soky, před násilníkem zachráníš. Proto tě budu chválit mezi národy, tvé jméno, Hospodine, písní oslavím! Svému králi dává mocná vítězství, svému pomazanému je milostiv – Davidovi a jeho semeni až navěky!

2 Samuel 22:1-51 Český studijní překlad (CSP)

David pověděl Hospodinu slova této písně v den, kdy jej Hospodin vysvobodil z ruky všech jeho nepřátel i z ruky Saulovy. Řekl: Hospodin je má skála a má tvrz, můj vysvoboditel. Bůh je má skála, v něm mám útočiště; je můj štít a roh mé záchrany, můj nedobytný hrad a mé útočiště. Můj zachránce, zachraňuješ mě před násilím. Volal jsem k Hospodinu, jenž je chvályhodný, a byl jsem zachráněn od svých nepřátel. Příboje smrti mě obstoupily, poděsily mě proudy ničemníka. Ovinuly mě provazy podsvětí, potkaly mě léčky smrti. Ve své tísni jsem volal k Hospodinu, volal jsem ke svému Bohu. Ze svého chrámu uslyšel můj hlas, mé volání o pomoc proniklo k jeho uším. Země se zakymácela a zatřásla, zachvěly se základy nebes, zakymácely se, neboť vzplanul hněvem. Z chřípí mu vystupoval dým, z úst stravující oheň, řeřavé uhlí od něj vzplálo. Roztáhl nebesa a sestupoval, pod nohama hustou temnotu. Vsedl na cheruba a letěl, vznášel se na křídlech větru. Stánkem kolem sebe učinil temnotu, spoustu vody, hustá oblaka. Od záře před ním vzplálo řeřavé uhlí. Hospodin zahřměl z nebes, Nejvyšší vydal svůj hlas. Poslal šípy a rozptýlil je, blesky a přivedl je do zmatku. Ukázaly se mořské toky, byly odhaleny základy světa, Hospodinovou hrozbou, dýchnutím dechu jeho chřípí. Vztáhl ruku z výšiny, uchopil mě a vytrhl mě z mocných vod. Vysvobodil mě od mého mocného nepřítele, od těch, kdo mě nenáviděli, kdo byli silnější než já. Vyšli proti mně v den mé pohromy, Hospodin mi však byl oporou. Vyvedl mě do volnosti, vytrhl mě, neboť si mě oblíbil. Hospodin mi odplatil podle mé spravedlnosti, odměnil mi podle čistoty mých rukou. Vždyť jsem dbal na Hospodinovy cesty, nejednal jsem vůči svému Bohu ničemně. Všechna jeho nařízení jsou přede mnou, od jeho ustanovení jsem se neodvrátil. Byl jsem před ním bezúhonný, měl jsem se na pozoru, abych se neprovinil. Hospodin mi odplatil podle mé spravedlnosti, podle mé čistoty před jeho zrakem. S věrným jednáš věrně, s bezúhonným člověkem bezúhonně, s čistým jednáš čistě, se zvráceným se pouštíš do boje. Nuzný lid zachraňuješ, tvoje oči jsou proti povýšeným, snižuješ je. Ty jsi, Hospodine, mé světlo, Hospodin prozařuje mou temnotu. S tebou doženu loupežnou hordu, se svým Bohem přeskočím zeď. Bůh -- jeho cesta je bezúhonná, Hospodinova řeč je přečištěná, on je štítem všem, kteří v něm mají útočiště. Kdo je Bůh kromě Hospodina? Kdo je skálou kromě našeho Boha? Bůh je má mocná pevnost, mou cestu činí bezúhonnou. Činí mé nohy podobné laním, staví mě na má návrší. Učí mé ruce boji, aby moje paže napjaly bronzový luk. Dal jsi mi štít své záchrany, tvá pokora mě činí velkým. Činíš pode mnou prostor pro mé kroky, kotníky se mi nepodvrtnou. Pronásledoval jsem své nepřátele, vyhladil jsem je, nepřestal jsem, dokud jsem s nimi neskoncoval. Skoncoval jsem s nimi, udolal jsem je, nepovstanou, padli mi pod nohy. Přepásal jsi mě udatností k boji, mé protivníky srazíš pode mne. Dals mi vidět záda mých nepřátel, těch, kdo mě nenávidí, zničil jsem je. Vyhlíželi pomoc, ale zachránce nebyl, volali k Hospodinu, ale neodpověděl jim. Rozdrtil jsem je jako prach země, rozmačkal jsem je a podupal jako bláto na ulicích. Vytrhl jsi mě ze sporů mého lidu, zachoval jsi mě jako vůdce národů, lid, který jsem neznal, mi sloužil. Podlézali mi cizinci, jakmile uslyšeli, uposlechli mě. Cizinci zvadli, s třesením přišli ze svých pevností. Živ je Hospodin, požehnaná je má skála, vyvýšený je Bůh, skála mé záchrany, Bůh, který mi dává pomstu, národy přivádí pode mě, vyvádí mě od mých nepřátel. Nad mé protivníky jsi mě vyvýšil, od násilníka jsi mě vysvobodil. Proto ti, Hospodine, vzdám chválu mezi národy a budu opěvovat tvé jméno. On je záchrannou věží svému králi, prokazuje milosrdenství svému pomazanému Davidovi a jeho potomstvu až navěky.