2 Samuel 22:1-15
2 Samuel 22:1-15 Bible Kralická 1613 (BKR)
Mluvil pak David Hospodinu slova písně této v ten den, když ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho, i z ruky Saulovy. A řekl: Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj se mnou. Bůh skála má, doufati budu v něho; štít můj a roh spasení mého, vyvýšení mé a útočiště mé, spasitel můj, kterýž od násilí vysvobozuje mne. Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých vysvobozen jsem. Nebo obklíčily mne byly úzkosti smrti, a proudové bezbožných předěsili mne. Bolesti smrtelné obstoupily mne, a osídla smrti zachvátila mne. V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a křik můj přišel v uši jeho. Tedy pohnula se a zatřásla země, základové nebes pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho. Dým vycházel z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí roznítilo. Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho. I vsedl na cherubín a letěl, a spatřín jest na peří větrovém. Položil temnosti vůkol sebe jako stany, shrnutí vod, oblaky husté. Od blesku oblíčeje jeho rozpálilo se uhlí řeřavé. Hřímal s nebes Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj. Vystřelil i střely, kterýmiž je rozptýlil, a blýskání, jímž je porazil.
2 Samuel 22:1-15 Bible 21 (B21)
V den, kdy Hospodin Davida vysvobodil ze spárů všech jeho nepřátel i z ruky Saulovy, zpíval David Hospodinu tuto píseň: Hospodin je má skála, má tvrz a záchrana! Můj Bůh je má skála, v něm úkryt nalézám, můj štít, roh vítězství, můj hrad, má skrýš, mé vítězství – před násilím mě ochráníš! Vzýval jsem Hospodina – je hoden chvály – od mých nepřátel mě zachránil! Smrtelné vlny mě obklopily, svým proudem mě strhla záhuba, provazy hrobu mě ovinuly, osidla smrti mě dostihla. Vzýval jsem Hospodina ve své úzkosti, ke svému Bohu křičel jsem – on ve svém chrámu slyšel mé volání, až k jeho uším dolehl můj křik. Zem se třásla, zem se chvěla, základy nebe se pohnuly, před jeho hněvem se roztřásly. Dým se valil z jeho chřípí, stravující oheň z jeho úst, plamenné blesky z něj vyšlehly. Nebe rozťal, sestupuje, pod nohama černý mrak! Cheruba zapřáhl, rozletěl se, vznesl se na křídlech větrných. Závojem tmy obklopil se, mrak plný deště byl jeho stan. Od žáru jeho obličeje roznítily se blesky plamenné, Hospodin v nebi zaburácel, hlas Nejvyššího zněl! Deštěm šípů rozehnal je, bleskem svým je rozdrtil!
2 Samuel 22:1-15 Český studijní překlad (CSP)
David pověděl Hospodinu slova této písně v den, kdy jej Hospodin vysvobodil z ruky všech jeho nepřátel i z ruky Saulovy. Řekl: Hospodin je má skála a má tvrz, můj vysvoboditel. Bůh je má skála, v něm mám útočiště; je můj štít a roh mé záchrany, můj nedobytný hrad a mé útočiště. Můj zachránce, zachraňuješ mě před násilím. Volal jsem k Hospodinu, jenž je chvályhodný, a byl jsem zachráněn od svých nepřátel. Příboje smrti mě obstoupily, poděsily mě proudy ničemníka. Ovinuly mě provazy podsvětí, potkaly mě léčky smrti. Ve své tísni jsem volal k Hospodinu, volal jsem ke svému Bohu. Ze svého chrámu uslyšel můj hlas, mé volání o pomoc proniklo k jeho uším. Země se zakymácela a zatřásla, zachvěly se základy nebes, zakymácely se, neboť vzplanul hněvem. Z chřípí mu vystupoval dým, z úst stravující oheň, řeřavé uhlí od něj vzplálo. Roztáhl nebesa a sestupoval, pod nohama hustou temnotu. Vsedl na cheruba a letěl, vznášel se na křídlech větru. Stánkem kolem sebe učinil temnotu, spoustu vody, hustá oblaka. Od záře před ním vzplálo řeřavé uhlí. Hospodin zahřměl z nebes, Nejvyšší vydal svůj hlas. Poslal šípy a rozptýlil je, blesky a přivedl je do zmatku.