2 Královská 23:21-37
2 Královská 23:21-37 Bible Kralická 1613 (BKR)
Přikázal pak král všemu lidu, řka: Slavte velikunoc Hospodinu Bohu svému, jakož psáno jest v knize smlouvy této. Nebo nebyla slavena taková velikanoc od času soudců, kteříž soudili Izraele, a po všecky dny králů Izraelských a králů Judských. Osmnáctého léta krále Joziáše slavena jest ta velikanoc Hospodinu v Jeruzalémě. Ano i věšťce a hadače, obrazy i ukydané bohy, a všecky ty ohavnosti, což jich bylo viděti v zemi Judské a v Jeruzalémě, vyplénil Joziáš, aby naplnil slova zákona zapsaná v knize, kterouž nalezl Helkiáš kněz v domě Hospodinově. A nebylo jemu podobného krále před ním, kterýž by obrátil se k Hospodinu celým srdcem svým, a celou duší svou, i všemi mocmi svými vedlé všeho zákona Mojžíšova, ani po něm nepovstal podobný jemu. A však neodvrátil se Hospodin od prchlivosti hněvu svého velikého, kterouž vzbuzen byl hněv jeho proti Judovi, pro všecka popouzení, kterýmiž popouzel ho Manasses. Protož řekl Hospodin: Také i Judu zavrhu od tváři své, jako jsem zavrhl Izraele, a opovrhu to město, kteréž jsem vyvolil, Jeruzalém, i ten dům, o němž jsem byl řekl: Jméno mé tam bude. O jiných pak činech Joziášových, a cožkoli činil, zapsáno jest v knize o králích Judských. Za dnů jeho přitáhl Farao Nécho král Egyptský proti králi Assyrskému k řece Eufraten. I vytáhl král Joziáš proti němu, a on zabil jej v Mageddo, když ho uzřel. Tedy služebníci jeho vloživše jej mrtvého na vůz, přivezli ho z Mageddo do Jeruzaléma, a pochovali jej v hrobě jeho. I vzal lid země Joachaza syna Joziášova, a pomazali ho, i ustanovili králem na místě otce jeho. Ve třímecítma letech byl Joachaz, když počal kralovati, a kraloval tři měsíce v Jeruzalémě. Jméno matky jeho bylo Chamutal, dcera Jeremiášova z Lebna. A činil to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, všecko tak, jakž činili otcové jeho. I svázal ho Farao Nécho v Ribla, v zemi Emat, když kraloval v Jeruzalémě, a uložil daň na tu zemi, sto centnéřů stříbra a centnéř zlata. A ustanovil Farao Nécho za krále Eliakima syna Joziášova, na místo Joziáše otce jeho, a proměnil jméno jeho, aby sloul Joakim. Ale Joachaza vzal, kterýž, když se dostal do Egypta, umřel tam. To pak zlato i stříbro dával Joakim Faraonovi; pročež šacoval obyvatele země, aby mohl dáti stříbro k rozkázaní Faraonovu. Od jednoho každého vedlé toho, jakž byl šacován, bral stříbro i zlato od lidu země, aby dal Faraonovi Néchovi. V pětmecítma letech byl Joakim, když počal kralovati, a jedenácte let kraloval v Jeruzalémě. Jméno matky jeho bylo Zebuda, dcera Pedaiova z Ruma. I činil to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, podlé všeho, což činili otcové jeho.
2 Královská 23:21-37 Bible 21 (B21)
Král tenkrát přikázal všemu lidu: „Slavte Hod beránka Hospodinu, svému Bohu, jak je psáno v této Knize smlouvy.“ Takový Hod beránka se nekonal už od dob soudců, kteří kdysi vedli Izrael, ani za celou dobu izraelských a judských králů. Osmnáctého roku krále Jošiáše se ale v Jeruzalémě slavil tento Hospodinův Hod beránka. Jošiáš vymýtil věštce a duchaře stejně jako bůžky, hnusné modly a všechny ty ohavnosti, které bývaly vidět v judské zemi i v Jeruzalémě. Tak naplnil slova Zákona, zapsaná v knize, kterou kněz Chilkiáš nalezl v Hospodinově chrámu. Nikdy předtím ani potom nebyl žádný král jako Jošiáš, který by se obrátil k Hospodinu celým svým srdcem, celou svou duší i celou svou silou a řídil by se celým Zákonem Mojžíšovým. Hospodin se ale přesto neodvrátil od rozhorlení svého velikého hněvu, kterým vzplál proti Judovi kvůli všem těm urážkám, jimiž ho popouzel Menaše. Hospodin prohlásil: „Jako jsem ze své blízkosti vyhnal Izrael, tak vyženu i Judu. Zavrhnu Jeruzalém, toto město, které jsem si vyvolil, i chrám, o němž jsem řekl, že tam bude zůstávat mé jméno.“ Ostatní Jošiášovy skutky – co všechno vykonal – o tom se, jak známo, píše v Kronice judských králů. Za jeho dnů vytáhl egyptský vládce, farao Nekó, proti asyrskému králi k řece Eufrat. Král Jošiáš vytáhl proti němu, ale on ho zabil v Megidu, jakmile se tam objevil. Jeho služebníci převezli jeho tělo na voze z Megida do Jeruzaléma, kde ho pochovali. Lid země pak vzal Jošiášova syna Joachaze, pomazali ho a prohlásili ho za krále namísto jeho otce. Joachaz se stal králem ve třiadvaceti letech a kraloval v Jeruzalémě tři měsíce. Jeho matka se jmenovala Chamutal, dcera Jeremiáše z Libny. Páchal, co je v Hospodinových očích zlé, přesně jako to dělali jeho otcové. Farao Nekó ho uvěznil v Rible v chamátské zemi, aby nemohl kralovat v Jeruzalémě, a uložil zemi povinný odvod sto talentů stříbra a talent zlata. Namísto jeho otce Jošiáše pak farao Nekó jmenoval králem Jošiášova syna Eliakima, kterého přejmenoval na Joakima. Joachaze nechal odvléci do Egypta, kde zemřel. Protože Joakim odváděl faraonovi stříbro a zlato, musel zemi zdanit. Kvůli faraonovu příkazu tedy každý platil stříbro, jak mu bylo vyměřeno. Joakim to stříbro a zlato vymáhal od lidu země, aby ho mohl odevzdat faraonu Nekóovi. Joakim se stal králem v pětadvaceti letech a kraloval v Jeruzalémě jedenáct let. Jeho matka se jmenovala Zebuda, dcera Pedaje z Rumy. Páchal, co bylo v očích Hospodina, jeho Boha, zlé, přesně jako to dělali jeho otcové.
2 Královská 23:21-37 Český studijní překlad (CSP)
Král přikázal všemu lidu: Slavte Velikonoce Hospodinu, svému Bohu, jak je zapsáno v této knize smlouvy. Takové Velikonoce se totiž neslavily ode dnů soudců, kteří soudili Izrael, a ani po všechny dny králů izraelských i králů judských. Ale v osmnáctém roce vlády krále Jóšijáše se slavily takové Velikonoce Hospodinu v Jeruzalémě. Také ty, kdo vyvolávají duchy zemřelých, a věštce, domácí bůžky, bůžky a všechny ohavné modly, které byly vidět v judské zemi a v Jeruzalémě, Jóšijáš vyhladil, aby naplnil slova zákona, zapsaná v knize, kterou našel kněz Chilkijáš v Hospodinově domě. Před ním nebyl takový král, který by se obrátil k Hospodinu celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou silou zcela podle Mojžíšova zákona, a ani po něm nepovstal jemu podobný. Avšak Hospodin se neodvrátil od svého velkého planoucího hněvu, kterým vzplál proti Judovi za všechny provokace, kterými ho provokoval ke hněvu Menaše. Hospodin řekl: Také Judu odstraním od své tváře, jako jsem odstranil Izrael, a zavrhnu toto město, které jsem vyvolil, Jeruzalém, i dům, o němž jsem řekl: Tam bude přebývat mé jméno. Ostatní Jóšijášovy činy a všechny věci, které činil, jsou zapsány v knize Letopisů judských králů. Za jeho dnů vytáhl faraon Néko, egyptský král, ke králi asyrskému k řece Eufratu. Král Jóšijáš vytáhl proti němu, ale Néko ho usmrtil u Megida, jakmile ho uviděl. Jeho otroci ho dovezli ve voze mrtvého od Megida. Přivezli ho do Jeruzaléma a pohřbili ho v jeho hrobě. Lid země vzal Jóachaza, syna Jóšijášova, pomazali ho a ustanovili ho králem místo jeho otce. Jóachazovi bylo dvacet tři let, když se stal králem, a kraloval v Jeruzalémě tři měsíce. Jeho matka se jmenovala Chamútal, dcera Jeremjáše z Libny. Páchal to, co je zlé v Hospodinových očích, stejně jako to činili jeho otcové. Faraon Néko ho spoutal v Rible v zemi Chamátu, aby nemohl kralovat v Jeruzalémě, a uložil zemi pokutu sto talentů stříbra a talent zlata. Faraon Néko ustanovil králem Eljakíma, syna Jóšijášova, místo jeho otce Jóšijáše. Jeho jméno změnil na Jójakím. Jóachaza vzal, odvedl ho do Egypta a tam zemřel. Jójakím dal faraonovi stříbro a zlato; vyměřil ovšem zemi daň, aby mohl dát stříbro podle faraonova příkazu -- od každého z lidu země vymáhal stříbro a zlato podle svého výměru, aby to mohl dát faraonovi Nékovi. Jójakímovi bylo dvacet pět let, když se stal králem, a kraloval v Jeruzalémě jedenáct let. Jeho matka se jmenovala Zebúda, dcera Pedajášova z Rúmy. Páchal to, co je zlé v Hospodinových očích, stejně jako to činili jeho otcové.