2 Královská 11:1-16
2 Královská 11:1-16 Bible Kralická 1613 (BKR)
Atalia pak matka Ochoziášova viduci, že umřel syn její, vstavši, pomordovala všecko símě královské. Ale Jozaba dcera krále Jehorama, sestra Ochoziášova, vzala Joasa syna Ochoziášova, a ukradši ho z prostředku synů královských, kteříž mordováni byli, skryla jej i s chůvou jeho v pokoji, kdež lůže byla. A tak skryli ho před Atalií, a není zamordován. I byl s ní v domě Hospodinově tajně za šest let, v nichž Atalia kralovala nad zemí. Léta sedmého poslav Joiada, povolal setníků, hejtmanů a drabantů. I uvedl je k sobě do domu Hospodinova, a učinil s nimi smlouvu, a zavázav je přísahou v domě Hospodinově, ukázal jim syna králova. A přikázal jim, řka: Tato jest věc, kterouž učiníte: Třetí díl vás, kteříž přicházíte v sobotu, a držíte stráž, bude při domě králově, A díl třetí bude u brány Sur, a třetí díl bude u brány za drabanty, a budete stráž držeti, ostříhajíce domu tohoto před outokem. Vy pak všickni, kteříž byste odjíti měli v sobotu, po vykonání povinnosti při domě Hospodinově, ve dvě poboční stráže rozdělení, buďte při králi. A tak obstoupíte krále vůkol, jeden každý majíce braň svou v rukou svých. Kdož by pak šel do šiku vašeho, ať umře; a budete při králi, když bude vycházeti i když bude vcházeti. Protož učinili setníci ti všecky věci tak, jakž byl rozkázal Joiada kněz, a vzavše jeden každý muže své, kteříž přicházeli v sobotu a kteříž odcházeli v sobotu, přišli k Joiadovi knězi. I dal kněz setníkům kopí a pavézy, kteréž byly Davida krále, a kteréž byly v domě Hospodinově. Stáli pak ti drabanti, jeden každý držíce braň svou v ruce své, od pravé strany domu až do levé strany domu, proti oltáři a proti domu při králi vůkol. Tedy vyvedl syna králova, a vstavil na něj korunu a ozdobu. I ustanovili jej králem a pomazali ho, a plésajíce rukama, říkali: Živ buď král! V tom uslyševši Atalia hluk plésajícího lidu, vešla k lidu do domu Hospodinova. A když pohleděla, a aj, král stál na místě vyšším, vedlé obyčeje s knížaty, a trouby byly před králem, a všecken lid země byl vesel, i troubili v trouby. Tedy roztrhla Atalia roucho své a zkřikla: Spiknutí, spiknutí! Protož rozkázal Joiada kněz těm setníkům ustaveným nad vojskem, řka jim: Pusťte ji prostředkem řadu, a i toho, kdož by za ní šel, zabíte mečem. Nebo byl řekl kněz: Ať není zabita v domě Hospodinově. I pustili ji. Ale když přišla na cestu, kudy koni vcházejí do domu královského, tu jest zabita.
2 Královská 11:1-16 Bible 21 (B21)
Když Achaziášova matka Atalia viděla, že její syn je mrtev, rychle vyhladila všechny, kdo měli královský původ. Achaziášově sestře Jošebě, dceři krále Jehorama, se ale podařilo unést Achaziášova syna Joaše zprostřed královských synů, kteří měli zemřít, a spolu s jeho kojnou ho před Ataliou ukryla v ložnici. Díky tomu nebyl zabit. Ukrýval se s ní v Hospodinově chrámu šest let, dokud v zemi vládla Atalia. Sedmého roku kněz Jojada obeslal setníky, palácovou gardu i stráže a pozval je k sobě do Hospodinova chrámu. Tam s nimi pod přísahou uzavřel smlouvu a ukázal jim královského syna. Potom jim nařídil: „Provedete to takhle: Třetina z vás, kteří máte v sobotu nastoupit službu, bude hlídat u královského paláce, další třetina u brány Sur a další u brány za strážnicí. Tak budete držet stráž kolem chrámu ze všech stran. Vy ze dvou zbývajících oddílů, kteří máte v sobotu odejít, zůstanete na stráži Hospodinova chrámu při králi. Obklopíte krále, každý se zbraní v ruce. Kdokoli se přiblíží k vašim řadám, zemře. Musíte zůstat při králi, kamkoli se pohne.“ Setníci to provedli přesně, jak jim kněz Jojada nařídil. Každý vzal své muže, jak ty, kteří v sobotu nastupovali, tak ty, kteří právě odcházeli, a přišli ke knězi Jojadovi. Ten rozdal setníkům kopí a Davidovy štíty uložené v Hospodinově chrámu. Strážní se rozestavěli, aby všichni se zbraní v ruce obklopili krále od pravé strany chrámu až k jeho levé straně, u oltáře před chrámem. Potom k nim Jojada přivedl králova syna, vložil mu na hlavu korunu, dali mu opis smlouvy a prohlásili ho za krále. Když ho pomazali, začali tleskat a volat: „Ať žije král!“ Jak se všichni sbíhali, Atalia zaslechla hluk. Vešla za nimi do Hospodinova chrámu, a hle – u sloupu stojí právoplatný král s veliteli a trubači po boku! Všechen lid země se radoval a troubil na trubky. Atalia roztrhla své roucho a vykřikla: „Spiknutí! Spiknutí!“ Kněz Jojada za ní poslal setníky velící vojsku. Přikázal jim: „Odveďte ji mezi oddíly. Kdo bude s ní, toho popravte.“ (Kněz totiž nechtěl, aby byla zabita u Hospodinova chrámu.) Chopili se jí, a když vešla Koňskou bránou do královského paláce, zabili ji.
2 Královská 11:1-16 Český studijní překlad (CSP)
Když Atalja, matka Achazjášova, viděla, že její syn zemřel, povstala a zahubila všechno královské potomstvo. Ale Jóšeba, dcera krále Jórama, sestra Achazjášova, vzala Jóaše, syna Achazjášova, ukradla ho zprostřed královských synů, kteří byli usmrcováni, a dala jej i jeho kojnou do ložnice. Skryli ho před Ataljou, takže nebyl usmrcen. Byl s ní v Hospodinově domě ukryt po šest let, zatímco Atalja kralovala nad zemí. V sedmém roce Jójada poslal posly, nechal přivést velitele nad sty, Karijce a běžce a zavedl je k sobě do Hospodinova domu. Uzavřel s nimi smlouvu a zapřisáhl je v Hospodinově domě. Pak jim ukázal královského syna. Přikázal jim: Uděláte toto: Třetina z vás, kteří přicházíte v sobotu, budete na stráži královského paláce, třetina v bráně Súr a třetina v bráně za běžci -- budete střídavě konat stráž domu. Dvě družiny z vás, všichni, kteří odcházíte v sobotu, budou konat stráž v Hospodinově domě pro krále. Obklopíte krále, každý se zbraní v ruce, a ten, kdo by prolomil řady, bude usmrcen. Buďte s králem při jeho vycházení i vcházení. Velitelé nad sty učinili všechno tak, jak přikázal kněz Jójada: Každý si vzal své muže -- ty, kteří přicházejí v sobotu do služby, s těmi, kteří odcházejí v sobotu ze služby -- a šli ke knězi Jójadovi. Kněz dal velitelům nad sty kopí a štíty krále Davida, které byly v Hospodinově domě. Běžci stáli okolo krále každý se zbraní v ruce od pravé strany domu až k levé straně domu, u oltáře i u domu. Jójada vyvedl králova syna, vložil na něj korunu a předal mu svědectví; ustanovili ho králem a pomazali ho, tleskali rukama a volali: Ať žije král! Když Atalja uslyšela halas běžců a lidu, přišla k lidu do Hospodinova domu. Rozhlédla se a uviděla krále stojícího u sloupu, jak bylo zvykem, a velitele a trubače u krále i všechen lid země, jak se raduje a troubí na trubky. Atalja roztrhla své roucho a volala: Spiknutí, spiknutí! Kněz Jójada dal příkaz velitelům nad sty ustanoveným nad vojskem a řekl jim: Vyveďte ji z domu mezi řadami a toho, kdo půjde za ní, usmrťte mečem; kněz totiž řekl: Ať není usmrcena v Hospodinově domě. Vztáhli na ni ruce a šla cestou, kudy vcházejí koně do královského paláce, a tam byla usmrcena.