1 Samuel 4:1-22Sdílet

1 Samuel 4:1-22 Bible Kralická 1613 (BKR)

I stalo se vedlé řeči Samuelovy všemu lidu Izraelskému. Nebo když vytáhl Izrael proti Filistinským k boji, a položili se při Eben-Ezer, Filistinští pak položili se v Afeku; A když se sšikovali Filistinští proti Izraelovi, a již se potýkali: poražen jest Izrael od Filistinských, tak že jich zbito v té bitvě na poli takměř čtyři tisíce mužů. I navrátil se lid do stanů, a řekli starší Izraelští: Proč nás dnes Hospodin porazil před Filistinskými? Vezměme k sobě z Sílo truhlu smlouvy Hospodinovy, ať přijde mezi nás, a vysvobodí nás z rukou nepřátel našich. Poslal tedy lid do Sílo, a vzali odtud truhlu smlouvy Hospodina zástupů, sedícího na cherubínech. Byli také tam dva synové Elí s truhlou smlouvy Boží, Ofni a Fínes. Když pak přinesena byla truhla smlouvy Hospodinovy do vojska, zkřikl všecken Izrael s velikým plésáním, až země vzněla. Uslyševše pak Filistinští hluk plésání, řekli: Jaký jest to hlas výskání velikého tohoto v vojště Hebrejském? I poznali, že truhla Hospodinova přišla do vojska. Protož báli se Filistinští, když praveno bylo: Přišel Bůh do vojska jejich; a řekli: Běda nám, nebo nebylo prvé nic k tomu podobného. Běda nám! Kdo nás vysvobodí z ruky těch bohů silných? Tiť jsou bohové, kteříž zbili Egypt všelikou ranou i na poušti. Posilňte se a buďte muži, ó Filistinští, abyste nesloužili těm Hebrejským, jako oni sloužili vám; buďtež tedy muži a bojujte. Bojovali tedy Filistinští, a poražen jest Izrael, a utíkali jeden každý do stanu svého. I byla ta porážka veliká velmi, nebo padlo z Izraele třidceti tisíc pěších; Také truhla Boží vzata, a dva synové Elí zabiti, Ofni a Fínes. Běže pak jeden Beniaminský z bitvy, přišel do Sílo téhož dne, maje roucho roztržené a hlavu prstí posypanou. Přišel tedy, a aj, Elí seděl na stolici při cestě, hledě, nebo srdce jeho lekalo se za truhlu Boží; a když všel muž ten, a oznámil v městě, kvílilo všecko město. A uslyšev Elí hlas křiku toho, řekl: Jaký jest to hlas hřmotu tohoto? Muž pak ten pospíchaje, přiběhl, aby oznámil Elí. (A byl Elí v devadesáti a osmi letech; oči také jeho byly již pošly, a nemohl viděti.) I řekl muž ten k Elí: Já jdu z bitvy, z bitvy zajisté utekl jsem dnes. I dí jemu on: Co se tam stalo, můj synu? Odpověděl ten posel a řekl: Utekl Izrael před Filistinskými, také i porážka veliká stala se v lidu, ano i oba synové tvoji zabiti jsou, Ofni a Fínes, a truhla Boží jest vzata. I stalo se, že jakž jmenoval truhlu Boží, spadl Elí s stolice nazpět při úhlu brány, a tak zlomiv šíji, umřel; nebo byl muž starý a těžký. On soudil Izraele čtyřidceti let. Nevěsta pak jeho, manželka Fínesova, jsuc těhotná a blízká porodu, uslyševši také tu pověst, že by truhla Boží vzata byla, a že umřel tchán její i muž její, sklonila se a porodila; nebo se obořily na ni úzkosti její. A v ten čas, když ona umírala, řekly, kteréž stály při ní: Neboj se, však jsi porodila syna. Kteráž nic neodpověděla, aniž toho připustila k srdci svému. I nazvala dítě Ichabod, řkuci: Přestěhovala se sláva z Izraele; proto že vzata byla truhla Boží, a umřel tchán i muž její. Protož řekla: Přestěhovala se sláva z Izraele, nebo vzata jest truhla Boží.

1 Samuel 4:1-22 Bible 21 (B21)

Samuel měl slovo pro celý Izrael. Tehdy Izrael vytáhl do boje proti Filištínům. Izraelci se utábořili poblíž Eben-ezeru a Filištíni v Afeku. Když se Filištíni proti Izraeli sešikovali, rozpoutal se boj a Filištíni je porazili; pobili v poli asi 4 000 mužů z izraelských řad. Když se lid vrátil do tábora, izraelští stařešinové se ptali: „Proč nás dnes Hospodin před Filištíny porazil? Pojďme si ze Šíla přinést Truhlu Hospodinovy smlouvy! Ať přijde mezi nás a vysvobodí nás z ruky našich nepřátel.“ A tak lid poslal do Šíla, aby odtamtud přinesli Truhlu smlouvy Hospodina zástupů trůnícího na cherubech. S Truhlou Boží smlouvy šli oba Elího synové, Chofni a Pinchas. Když přinášeli Truhlu Hospodinovy smlouvy do tábora, všechen Izrael spustil mohutný pokřik, až duněla země. Jakmile ten pokřik zaslechli Filištíni, ptali se: „Co je to v hebrejském táboře za pokřik?“ Když se dozvěděli, že do tábora přišla Truhla Hospodinova, dostali Filištíni strach. Řekli si totiž: „To bůh přišel do jejich tábora! Běda nám!“ Říkali: „Nic takového tu ještě nebylo! Běda nám! Kdo nás vysvobodí z ruky těchto mocných bohů? To jsou ti bohové, kteří bili Egypt všemožnými ranami na poušti! Jen odvahu! Vzmužte se, Filištíni, ať nemusíme sloužit Hebrejům, jako oni sloužili vám. Vzmužte se a bojujte!“ A Filištíni bojovali. Izrael byl poražen a rozutekli se každý domů. Byla to hrozná porážka; z Izraele padlo 30 000 pěších a Boží truhla padla do zajetí. Oba Elího synové, Chofni a Pinchas, zemřeli. Nějaký Benjamínec toho dne zběhl z bitvy a dorazil do Šíla. Roucho měl roztržené a na hlavě hlínu. Když dorazil, Elí právě seděl na stolci u cesty a vyhlížel, plný obav o Boží truhlu. Jakmile ten muž dorazil se zprávou do města, celé město propuklo v nářek. „Co je to za rozruch?“ ptal se Elí, když zaslechl ten hlasitý křik. Onen muž přispěchal, aby mu to oznámil. (Elímu bylo devadesát osm let a oči už mu nesloužily, takže neviděl.) „Právě jdu z bitvy, vlastně jsem z dnešní bitvy utekl,“ řekl ten muž Elímu. „Co se stalo, synu?“ ptal se Elí. „Izrael se dal před Filištíny na útěk,“ odpověděl posel. „Lid utrpěl hroznou porážku. Oba tví synové, Chofni a Pinchas, padli. A Boží truhla padla do zajetí.“ Jakmile zmínil Boží truhlu, spadl Elí pozpátku ze svého křesla vedle brány, zlomil si vaz a zemřel. Byl totiž starý a těžký. Tento muž soudil Izrael čtyřicet let. Jeho snacha, Pinchasova manželka, byla těhotná a měla rodit. Když uslyšela zprávu, že Boží truhla je v zajetí a že její tchán i manžel jsou mrtví, zhroutila se a porodila, neboť ji přemohly bolesti. Ženy, které jí pomáhaly, jí ve chvíli, kdy umírala, řekly: „Neboj se, máš syna!“ Ona však neodpovídala, jako by nevnímala. Chlapce pojmenovala Ichabod, Nesláva, neboť řekla: „Sláva opustila Izrael.“ To kvůli zajetí Boží truhly a kvůli svému tchánu a manželovi řekla: „Sláva opustila Izrael, Boží truhla je pryč!“

1 Samuel 4:1-22 Český studijní překlad (CSP)

Samuelovo slovo se stalo celému Izraeli. Izrael vytáhl do boje proti Pelištejcům. Utábořili se u Ebenezeru a Pelištejci se utábořili v Afeku. Pelištejci se sešikovali proti Izraeli, strhl se boj a Izrael byl od Pelištejců poražen; pobili na bojišti na poli asi čtyři tisíce mužů. Lid přišel do tábora a izraelští starší řekli: Proč nás dnes Hospodin porazil před Pelištejci? Vezměme si ze Šíla truhlu Hospodinovy smlouvy. Ať přijde mezi nás a zachrání nás z moci našich nepřátel. Lid poslal do Šíla a přinesli odtamtud truhlu smlouvy Hospodina zástupů, sedícího na cherubech. S truhlou Boží smlouvy tam byli dva synové Élího, Chofní a Pinchas. Stalo se, že když přišla truhla Hospodinovy smlouvy do tábora, všichni Izraelci spustili velký válečný křik, až se země třásla. Když Pelištejci uslyšeli zvuk toho křiku, řekli: Co znamená zvuk toho velkého křiku v táboře Hebrejů? Pak se dozvěděli, že do tábora přišla Hospodinova truhla. Pelištejci dostali strach, neboť si řekli: Bůh přišel do tábora. Řekli také: Běda nám, neboť nikdy předtím se nestalo něco takového. Běda nám! Kdo nás vysvobodí z ruky těchto vznešených bohů? To jsou ti bohové, kteří pobili Egypťany všelijakými ranami v pustině. Posilněte se a vzmužte se, Pelištejci, jinak budete sloužit Hebrejům tak, jak oni sloužili vám! Vzmužte se a bojujte! Pelištejci bojovali a Izrael byl poražen, všichni utíkali ke svým stanům. Byla to hrozně veliká porážka. Z Izraele padlo třicet tisíc pěšáků. Boží truhla byla vzata a dva synové Élího, Chofní a Pinchas, zemřeli. Jeden Benjamínec utekl z bojiště a dostal se ten den do Šíla. Měl roztržené šaty a na hlavě prsť. Když přišel, hle, Élí seděl na stolci u cesty a vyhlížel, protože se v srdci třásl o Boží truhlu. Když ten muž přišel a oznámil zprávu ve městě, celé město volalo o pomoc. Když Élí uslyšel zvuk volání, řekl: Co je to za rachot? Ten muž rychle přišel a oznámil to Élímu. Élímu bylo devadesát osm let, jeho oči byly strnulé, takže neviděl. Ten muž řekl Élímu: Přicházím z bojiště. Utekl jsem dnes z bojiště. Élí řekl: Co se stalo, můj synu? Ten, kdo přinesl novinu, odpověděl: Izrael utekl před Pelištejci a na lid dopadla veliká rána. Také tvoji dva synové, Chofní a Pinchas, zemřeli a Boží truhla byla vzata. Stalo se, že když vzpomenul Boží truhlu, Élí spadl nazad ze stolce u brány, zlomil si vaz a zemřel, protože byl starý a těžký muž. Soudil Izrael čtyřicet let. Jeho snacha, Pinchasova žena, byla těhotná a před porodem. Když uslyšela zprávu o tom, že Boží truhla byla vzata a že zemřel její tchán i její muž, sklonila se a porodila, protože ji přepadly křeče. Když umírala, řekly jí ty, které stály kolem ní: Neboj se, protože jsi porodila syna. Neodpověděla, ani si toho nevšímala. Chlapce nazvala Íkabód a řekla: Odstěhovala se sláva z Izraele. To kvůli tomu, že byla vzata Boží truhla, kvůli svému tchánovi a svému muži. Řekla: Odstěhovala se sláva z Izraele, protože byla vzata Boží truhla.