1 Samuel 14:1-23
1 Samuel 14:1-23 Bible Kralická 1613 (BKR)
Stalo se pak jednoho dne, že řekl Jonata syn Saulův služebníku, kterýž nosil zbroj jeho: Poď, půjdeme k stráži Filistinských, kteráž jest na oné straně. Ale otci svému toho nepověděl. Saul však zůstával na kraji pahrbku pod jabloní zrnatou, kteráž byla v Migron; a lidu, kterýž byl s ním, bylo okolo šesti set mužů, Tolikéž Achiáš syn Achitobův, bratra Ichabodova, syna Fínesova, syna Elí, kněze Hospodinova v Sílo, kterýž nosil efod. Ale lid nevěděl, že by odšel Jonata. Mezi těmi pak průchody, jimiž pokoušel se Jonata přejíti k stráži Filistinských, byla skála příkrá k přecházení s této strany, též skála příkrá k přecházení s oné strany; jméno jedné Bóses, a jméno druhé Seneh. Jedna skála byla na půlnoci proti Michmas, a druhá na poledne proti Gabaa. I řekl Jonata služebníku, kterýž nosil zbroj jeho: Poď, přejděme k stráži těch neobřezaných, snad bude Hospodin s námi; neboť není nesnadné Hospodinu zachovati ve mnoze aneb v mále. Odpověděl oděnec jeho: Učiň, cožkoli jest v srdci tvém, obrať se, kam chceš; aj, budu s tebou podlé vůle tvé. I řekl Jonata: Aj, my jdeme k mužům těm, a ukážeme se jim. Jestliže řeknou nám takto: Počkejte, až přijdeme k vám, stůjme na místě svém, a nechoďme k nim. Pakli by řekli takto: Vstupte k nám, jděme, nebo vydal je Hospodin v ruku naši. To zajisté nám bude za znamení. Ukázali se tedy oba dva stráži Filistinských. I řekli Filistinští: Hle, Hebrejští lezou z děr, v nichž se byli skryli. I mluvili někteří z stráže té k Jonatovi a k oděnci jeho, a řekli: Vstupte k nám, a povíme vám něco. Pročež řekl Jonata k oděnci svému: Podiž za mnou, nebo je vydal Hospodin v ruku Izraele. A tak lezl čtvermo Jonata a oděnec jeho za ním. I padali před Jonatou, a oděnec jeho mordoval je, jda za ním. A to byla porážka první, v níž zbil Jonata a oděnec jeho okolo dvadcíti mužů, jako v půl honech rolí dvěma volům s zápřež. Protož byl strach v tom ležení a na tom poli, i na všem tom lidu; strážní i oni loupežníci děsili se též, až se země třásla, nebo byla v strachu Božím. A vidouce strážní Saulovi v Gabaa Beniaminově, oznámili, jak množství to narůzno prchá, a vždy více se potírá. Saul pak řekl lidu, kterýž s ním byl: Vyhledejte i hned a zvězte, kdo jest z našich odšel. A když vyhledávali, hle, Jonaty nebylo a oděnce jeho. I řekl Saul Achiášovi: Postav sem truhlu Boží. (Truhla pak Boží toho času byla s syny Izraelskými.) I stalo se, když ještě mluvil Saul k knězi, že hřmot, kterýž byl v vojště Filistinských, více se rozcházel a rozmáhal. Protož řekl Saul knězi: Spusť ruku svou. Shromáždili se tedy Saul i všecken lid, kterýž s ním byl, a přišli až k té bitvě; a aj, byl meč jednoho proti druhému s hřmotem velmi velikým. Hebrejští pak někteří byli s Filistinskými prvé, kteříž táhli s nimi polem sem i tam; i ti také obrátili se a stáli při lidu Izraelském, kterýž byl s Saulem a s Jonatou. Všickni také muži Izraelští, kteříž se skryli na hoře Efraim, když uslyšeli, že by utíkali Filistinští, honili je i oni v té bitvě. I vysvobodil Hospodin toho dne Izraele. Boj pak protáhl se až do Betaven.
1 Samuel 14:1-23 Bible 21 (B21)
Jednoho dne řekl Saulův syn Jonatan svému zbrojnošovi: „Pojď, pronikneme k té filištínské hlídce tamhle naproti.“ Svému otci to ale neřekl. (Saul se zatím zdržoval na okraji Gibeje pod granátovníkem u Migronu. Jeho vojsko čítalo asi 600 mužů včetně Achiáše, který nosil efod. Byl to syn Ichabodova bratra Achituba, syna Pinchase, syna Elího, Hospodinova kněze v Šílu.) O Jonatanově odchodu nikdo nevěděl. Na obou stranách průsmyku, kterým chtěl Jonatan proniknout k filištínské hlídce, byly skalní útesy. Jeden se jmenoval Bocec a druhý Sene; jeden se tyčil na severu proti Michmasu, druhý proti Gebě. „Pojď,“ řekl Jonatan svému zbrojnoši, „pronikneme ke hlídce těch neobřezanců. Snad bude Hospodin při nás. Vždyť Hospodinu není zatěžko zvítězit, ať už jich je mnoho nebo málo.“ „Udělej, cokoli máš na srdci,“ odpověděl mu zbrojnoš. „Obrať se, kam chceš – jsem přece s tebou jedno srdce.“ Jonatan mu na to řekl: „Podívej se, pronikneme k těm mužům a ukážeme se jim. Jestli nám řeknou: ‚Zastavte se, dokud k vám nedorazíme!‘ zůstaneme na místě a nebudeme k nim šplhat. Jestliže řeknou: ‚Vylezte k nám!‘ polezeme, protože to pro nás bude znamením, že nám je Hospodin vydal do rukou.“ Oba se tedy ukázali filištínské hlídce a Filištíni si řekli: „Podívejme, Hebrejové lezou z děr, do kterých se schovali.“ Muži z té hlídky pak na Jonatana a jeho zbrojnoše zavolali: „Vylezte k nám a něco vám ukážeme.“ Tehdy Jonatan řekl svému zbrojnoši: „Stoupej za mnou. Hospodin je vydal Izraeli do rukou!" Jonatan šplhal po čtyřech a zbrojnoš za ním. Filištíni před Jonatanem padali a jeho zbrojnoš je dobíjel. V této první bitvě pobil Jonatan se svým zbrojnošem asi dvacet mužů na půlakrovém políčku. Nepřátelské vojsko zachvátila hrůza. Jak v táboře, tak na poli, jak mezi hlídkami, tak v oddílech nájezdníků se všichni třásli strachy. I sama země se chvěla hrůzou z Boha. Saulovi strážní v Gibeji Benjamínově viděli, jak se to vojsko rozbíhá do všech stran. Saul řekl svým mužům: „Nastupte a zjistěte, kdo z našich odešel.“ Počítali a hle – chyběl Jonatan a jeho zbrojnoš. Saul tehdy řekl Achiášovi: „Přines Boží truhlu.“ (Boží truhla totiž tehdy byla mezi Izraelci.) Zatímco ale Saul hovořil s knězem, hluk ve filištínském táboře rostl stále víc. Saul proto řekl knězi: „Nech to být.“ Saul a jeho muži se shromáždili, vyrazili do bitvy a hle – oni se tam v hrozném zmatku navzájem pobíjeli meči! Ti Hebrejové, kteří předtím byli s Filištíny a přešli do jejich tábora, se teď přidali k Izraelcům, kteří byli se Saulem a s Jonatanem. Když se všichni Izraelci ukrytí v Efraimských horách doslechli, že Filištíni utíkají, připojili se i oni k pronásledování a bitvě. Tak Hospodin toho dne vysvobodil Izrael.
1 Samuel 14:1-23 Český studijní překlad (CSP)
Jednoho dne se stalo, že Jónatan, syn Saulův, řekl služebníkovi, který nosil jeho výstroj: Pojď, projdeme k pelištejské hlídce, která je na druhé straně. Svému otci to však neoznámil. Saul pobýval na konci Gibeje pod granátovníkem, který byl v Migrónu. Lidu, který byl s ním, bylo asi šest set mužů. Byl tam také Achijáš, syn Achítúba, bratra Íkabóda, syna Pinchasa, syna Élího, Hospodinova kněze v Šílu, který nosil efód. Lid nevěděl, že Jónatan odešel. V průsmyku, kterým chtěl Jónatan projít k pelištejské hlídce, byl skalní výběžek z jedné strany a skalní výběžek z druhé strany. Jeden se jmenoval Bóses a druhý se jmenoval Sené. Jeden výběžek vyčníval od severu naproti Mikmásu a druhý od jihu naproti Gebě. Jónatan řekl služebníkovi, svému zbrojnoši: Pojď, projdeme k hlídce těch neobřezanců. Snad pro nás Hospodin něco udělá. Neboť Hospodinu nemůže nic zabránit, aby zachránil skrze mnoho nebo skrze málo. Jeho zbrojnoš mu řekl: Udělej vše, co máš na srdci. Vzhůru! Hle, já jsem s tebou tak, jak to máš na srdci. Jónatan řekl: Tak projdeme k těm mužům a ukážeme se jim. Jestliže nám řeknou: Zůstaňte stát, dokud k vám nedorazíme, zůstaneme stát na svém místě a nepůjdeme k nim nahoru. Jestliže však řeknou: Pojďte k nám nahoru, půjdeme, protože Hospodin je vydal do naší ruky a toto nám bude znamením. Oba se tedy ukázali pelištejské hlídce a Pelištejci řekli: Podívejte, Hebrejové vycházejí z děr, do kterých se ukryli. Muži z hlídky promluvili k Jónatanovi a jeho zbrojnoši: Vylezte k nám a my vám ukážeme! Jónatan řekl svému zbrojnoši: Lez za mnou, protože Hospodin je vydal do moci Izraele. Jónatan lezl vzhůru po rukou a po nohou a jeho zbrojnoš za ním. Pelištejci padali před Jónatanem a jeho zbrojnoš je za ním usmrcoval. To byla první porážka, ve které Jónatan a jeho zbrojnoš pobili asi dvacet mužů na pozemku asi poloviny akru. Na tábor, na pole i na všechen lid padl strach. Dokonce i hlídka a nájezdníci se třásli. Země se třásla. Bylo to třesení od Boha. Saulovi strážní v Gibeji Benjamínově viděli, jak dav prchá a utíká na všechny strany. Saul řekl lidu, který byl s ním: Spočítejte se a podívejte se, kdo od nás odešel. Spočítali se a hle, nebyl tam Jónatan a jeho zbrojnoš. Saul řekl Achijášovi: Přines Boží truhlu. Boží truhla totiž byla v onom čase se syny Izraele. Stalo se, že zatímco Saul mluvil s knězem, rachot, který byl v pelištejském táboře, stále rostl a vzmáhal se. Proto Saul řekl knězi: Odtáhni svou ruku. Saul a všechen lid, který byl s ním, se shromáždil a přišel až k tomu boji. A hle, tam byl meč jednoho proti druhému, hrozně velký zmatek. Hebrejové, kteří byli předtím s Pelištejci a vytáhli s nimi ze všech stran do tábora, i oni se teď vrátili, aby byli s Izraelem, který byl se Saulem a Jónatanem. Všichni izraelští muži, kteří se skrývali v Efrajimském pohoří, uslyšeli, že Pelištejci utekli a také oni je stíhali v boji. V onen den Hospodin zachránil Izrael. Bitva pokročila za Bétáven.