Římanům 9:6-18

Ne že by Boží slovo selhalo. Neboť ne všichni ti, kteří pocházejí z Izraele, jsou Izrael, ani ne proto, že jsou potomstvem Abrahamovým, jsou všichni jeho dětmi, nýbrž "v Izákovi bude tobě povoláno símě." To jest: Božími dětmi nejsou děti těla, nýbrž za potomky se považují děti zaslíbení. Zaslíbení, kterým bylo toto slovo: "V tomto čase přijdu, a Sára bude mít syna." A nejen to, ale také Rebeka z jednoho muže otěhotněla, totiž z našeho otce Izáka; ještě se jí synové nenarodili a neučinili nic dobrého ani zlého, aby však zůstalo potvrzeno Boží předsevzetí, které je podle vyvolení, ne ze skutků, nýbrž z toho, kdo povolává, bylo jí řečeno, že starší bude sloužit mladšímu. Jak je napsáno: "Jákoba jsem miloval, ale Ezaua jsem nenáviděl." Co tedy řekneme? Není u Boha nespravedlnost? Naprosto ne! Mojžíšovi říká: "Smiluji se, nad kým se smiluji, a slituji se, nad kým se slituji." Nezáleží tedy na tom, kdo chce, ani na tom, kdo běží, ale na Bohu, který se smilovává. Písmo praví faraonovi: "Právě proto jsem tě vzbudil, abych na tobě ukázal svou moc a aby mé jméno bylo rozhlášeno po celé zemi." A tak se slitovává nad kým chce, a koho chce, toho zatvrzuje.