Synové Izraele vyrazili a utábořili se v moábských stepích na druhé straně Jordánu u Jericha.
Balák, syn Sipórův, viděl všechno, co učinil Izrael Emorejcům. Moáb měl z lidu velký strach, neboť ho bylo mnoho. Moáb se synů Izraele děsil. Moáb řekl midjánským starším: Tento dav teď dočista spase všechno kolem nás, tak jako býk dočista spásá polní zeleň. Toho času byl moábským králem Balák, syn Sipórův. Ten poslal posly k Bileámovi, synu Beórovu, do Petóru, který je u Řeky, v zemi synů jeho lidu, aby ho zavolal se slovy: Hle, z Egypta vyšel národ a hle, pokryl tvář země a pobývá naproti mně. Nuže, prosím, pojď, proklej mi tento lid, neboť je mocnější nežli já. Snad ho potom budu moci pobít a vyhnat ze země. Vím totiž, že koho požehnáš, bude požehnán a koho prokleješ, bude proklet. Starší moábští a starší midjánští šli a měli s sebou odměnu za věštění. Přišli k Bileámovi a pověděli mu Balákova slova. On jim řekl: Zůstaňte zde přes noc a odpovím vám to, co ke mně Hospodin promluví. Moábská knížata pobyla u Bileáma. Bůh přišel k Bileámovi a zeptal se ho: Kdo jsou ti muži u tebe? Bileám Bohu odpověděl: Moábský král Balák, syn Sipórův, je ke mně poslal se slovy: Je tu ten lid, který vyšel z Egypta a pokryl tvář země. Nuže pojď a proklej mi ho. Snad budu moci proti němu bojovat a vyhnat ho. Bůh nato Bileámovi řekl: Nechoď s nimi a neproklínej tento lid, protože je požehnaný. Ráno Bileám vstal a řekl Balákovým knížatům: Jděte do své země, protože Hospodin mi nechce dovolit jít s vámi. Moábská knížata vstala, přišla k Balákovi a řekla: Bileám nechce s námi jít.