Numeri 13:21-33

Vyšli a prozkoumali zemi od pustiny Sinu až k Rechóbu a LeboChamátu. Šli vzhůru Negebem a přišli až do Chebrónu. Tam byli Achíman, Šéšaj a Talmaj, potomci Anákovi. (Chebrón byl vybudován sedm let před egyptským Sóanem.) Když přišli až do údolí Eškólu, uřízli tam ratolest s jedním vinným hroznem -- dva ho museli nést na sochoru, a několik granátových jablek a fíků. To místo se nazývá údolí Eškólu právě kvůli hroznu, který tam synové Izraele uřízli. Po čtyřiceti dnech se vrátili z průzkumu země. Šli, až přišli k Mojžíšovi, Áronovi a celé pospolitosti synů Izraele do Kádeše v Páranské pustině. Přinesli zprávu jim a celé pospolitosti a ukázali jim ovoce té země. Vyprávěli mu: Přišli jsme do země, do níž jsi nás poslal. Ano, oplývá mlékem a medem a toto je její ovoce. Nicméně lid, který sídlí v zemi, je silný a města jsou opevněná a velmi velká. A také jsme tam viděli potomky Anákovy. Na území Negebu sídlí Amálekovci, v pohoří sídlí Chetejci, Jebúsejci a Emorejci a u moře a podél Jordánu sídlí Kenaanci. Káleb uklidňoval lid před Mojžíšem slovy: Směle pojďte vzhůru, obsadíme ji, jistě přemůžeme její obyvatele. Muži, kteří šli s ním, však říkali: Nedokážeme táhnout proti tomu lidu, neboť je silnější nežli my. Pomluvili zemi, kterou prozkoumali, když říkali synům Izraele: Země, kterou jsme procházeli, abychom ji prozkoumali, je země požírající své obyvatele a všechen lid, který jsme v ní viděli, jsou obrovití muži. Viděli jsme tam obry -- synové Anákovi totiž pocházejí z obrů -- a připadali jsme si jako kobylky a takoví jsme byli i v jejich očích.