Knížata lidu bydlela v Jeruzalémě; ostatek lidu nechal padnout losy, aby přivedl jednoho z deseti, aby bydlel v Jeruzalémě, svatém městě, a ostatních devět aby zůstalo v jiných městech. Lid požehnal všem mužům, kteří se dobrovolně rozhodli bydlet v Jeruzalémě.
Toto jsou předáci provincie, kteří bydleli v Jeruzalémě; (v judských městech každý bydlel na svém vlastnictví, ve svých městech: Izraelci, kněží, lévité, chrámoví nevolníci a synové Šalomounových otroků): V Jeruzalémě bydleli někteří ze synů Judových a synů Benjamínových. Ze synů Judových: Atajáš, syn Uzijáše, syna Zekarjáše, syna Amarjáše, syna Šefatjáše, syna Mahalalela ze synů Peresových. A Maasejáš, syn Báruka, syna Kolchoza, syna Chazajáše, syna Adajáše, syna Jójaríba, syna Zekarjáše, syna Šílona. Všech synů Peresových, kteří bydleli v Jeruzalémě, bylo čtyři sta šedesát osm udatných mužů.
Toto jsou synové Benjamínovi: Salu, syn Mešuláma, syna Jóeda, syna Pedajáše, syna Kólajáše, syna Maasejáše, syna Ítiela, syna Ješajášova. A jeho potomci Gabaj a Salaj, devět set dvacet osm. Jóel, syn Zikrího, byl dohlížitelem nad nimi, a Juda, syn Senúův, byl druhý nad městem.
Z kněží: Jedajáš, syn Jójaríbův, Jakín, Serajáš, syn Chilkijáše, syna Mešuláma, syna Sádoka, syna Merajóta, syna Achítúbova, vrchní dohlížitel nad Božím domem, a jejich bratři, kteří konali službu v domě: osm set dvacet dva. Dále Adajáš, syn Jerocháma, syna Pelaljáše, syna Amsího, syna Zekarjáše, syna Pašchúra, syna Malkijášova, a jeho bratři, předáci nad rody: dvě stě čtyřicet dva. Amašsaj, syn Azarela, syna Achazaje, syna Mešilemóta, syna Imerova. A jejich bratři, udatní hrdinové: sto dvacet osm. Dohlížitelem nad nimi byl Zabdíel, syn Gedólímův.
Z lévitů: Šemajáš, syn Chašúba, syna Azríkama, syna Chašabjáše, syna Buníova. Šabetaj a Józabad z předáků lévitů byli nad venkovní prací Božího domu. Matanjáš, syn Míky, syna Zabdího, syna Asafova, vedoucí chvály, který při modlitbě začíná chválu, a Bakbukjáš, druhý mezi svými bratry. Dále Abda, syn Šamúy, syna Gálala, syna Jedútúnova. Všech lévitů ve svatém městě bylo dvě stě osmdesát čtyři.
Vrátní: Akúb, Talmón a jejich bratři, kteří střežili v branách, sto sedmdesát dva. Ostatní Izraelci, kněží a lévité, byli ve všech judských městech, každý na svém dědictví. Chrámoví nevolníci bydleli na Ófelu; Sícha a Gišpa byli nad chrámovými nevolníky.
Dohlížitelem lévitů v Jeruzalémě byl Uzí, syn Baního, syna Chašabjáše, syn Matanjáše, syna Míky, ze synů Asafových, kteří zpívali při službě v Božím domě. Existoval o nich totiž královský příkaz, pevný předpis o zpěvácích s každodenním určením. Petachjáš, syn Mešézabelův, ze synů Zeracha, syna Judova, byl králi po ruce pro všechny záležitosti lidu. Někteří ze synů Judových se usadili ve dvorcích na svých polích v Kirjatarbě a jejích vesnicích, v Díbónu a jeho vesnicích, v Jekabseelu a jeho dvorcích. V Ješúe, v Móladě a v Bétpeletu v Chasaršúalu, v Beeršebě a jejích vesnicích, v Siklagu, v Mekóně a v jejích vesnicích, v Énrimónu, v Soreji, v Jarmútu Zanóachu, Adulámu a jejich dvorcích, Lakíši a jeho polích, Azece a jejích vesnicích. Utábořili se od Beeršeby až k Hinómskému údolí. Synové Benjamínovi žili od Geby dále v Mikmásu, Aji, Bételu a jeho vesnicích, Anatótu, Nóbu, Ananji, Chasóru, Rámě, Gitajimu, Chadídu, Seboímu, Nebalatu, Lódu, Ónu a údolí řemeslníků. Z lévitů některé judské skupiny patřily Benjamínovi.