Marek 14:32-50

I přicházejí k místu jménem Getsemane. Říká svým učedníkům: “Posaďte se zde, než se pomodlím.” A vzal s sebou Petra, Jakuba a Jana a začal se děsit a znepokojovat. Říká jim: “Má duše je smutná až k smrti. Zůstaňte zde a bděte!” Trochu poodešel, padal na zem a modlil se, aby ho, jeli to možné, tato hodina minula. Říkal: “Abba, Otče, tobě je všechno možné, přenes tento kalich ode mne, ale ne, co chci já, ale co ty.” A přišel a nalezl je spící. Říká Petrovi: “Šimone, spíš? Nemohl jsi jedinou hodinu bdít? Bděte a modlete se, abyste nevešli do pokušení. Duch je sice ochotný, ale tělo slabé.” A opět odešel a pomodlil se, říkaje stejnou prosbu. A opět, když přišel, nalezl je spící; měli velmi těžká víčka a nevěděli, co by mu odpověděli. A přichází po třetí a říká jim: “Ještě spíte a odpočíváte? To stačí. Přišla ta hodina, hle, Syn člověka je vydáván do rukou hříšníků. Vstávejte, pojďme! Hle, přiblížil se ten, který mne zrazuje.” A hned, když ještě mluvil, přichází Juda, jeden z Dvanácti, a s ním zástup od velekněží, učitelů Zákona a starších, s meči a holemi. Ten, který ho zrazoval, měl s nimi domluvené znamení: “Koho políbím, ten to je. Zmocněte se ho a bezpečně odveďte!” Když přišel, hned k němu přistoupil a řekl: “Rabbi!” A vroucně ho políbil. Oni pak na něho vztáhli ruce a zmocnili se ho. Jeden z okolostojících tasil meč, udeřil veleknězova otroka a uťal mu ucho. Ježíš jim na to řekl: “Vyšli jste s meči a holemi jako na lupiče, abyste mne zatkli. Den co den jsem vyučoval u vás v chrámě, a nezmocnili jste se mne. Ale musí se naplnit Písma.” A všichni ho opustili a utekli.