Byly dva dny před Hodem beránka a svátky nekvašených chlebů. Velekněží a učitelé Zákona hledali, jak by se ho lstí zmocnili, aby ho zabili. Říkali totiž: “Ne ve svátek, aby snad nebylo pobouření lidu.”
Když byl v Betanii v domě Šimona Malomocného a byl u stolu, vešla žena, která měla alabastrovou nádobku pravého, velmi drahého nardového oleje; rozbila tu nádobku a olej vylila na jeho hlavu. Někteří se mezi sebou rozhořčovali: “K čemu je ta ztráta oleje? Vždyť se ten olej mohl prodat za víc než tři sta denárů a ty dát chudým!” A hněvali se na ni. Ježíš řekl: “Nechte ji. Proč jí působíte těžkosti? Vykonala na mně dobrý skutek. Vždyť chudé máte stále s sebou, a kdykoli chcete, můžete jim učinit dobře; mne však nemáte stále. Učinila, co mohla; předem pomazala mé tělo olejem k pohřbu. Amen, pravím vám, kdekoli po celém světě bude hlásáno [toto] evangelium, bude se na její památku mluvit také o tom, co ona učinila.”
A Juda Iškariotský, jeden z Dvanácti, odešel k velekněžím, aby jim ho vydal. Když to uslyšeli, zaradovali se a slíbili mu dát peníze. I hledal vhodnou příležitost, jak by jim ho vydal.
Prvního dne nekvašených chlebů, když obětovali velikonočního beránka, mu řekli jeho učedníci: “Kam chceš, abychom odešli a připravili ti k jídlu velikonočního beránka?” I poslal dva ze svých učedníků a řekl jim: “Jděte do města a potká vás člověk, který ponese džbán vody. Jděte za ním a tam, kam vejde, řekněte hospodáři: "Učitel říká: Kde je moje místnost, kde bych se svými učedníky pojedl velikonočního beránka?" A on vám ukáže velkou horní místnost, již prostřenou a připravenou, a tam nám připravte jídlo.” Učedníci vyšli, přišli do města a nalezli vše, jak jim řekl, i připravili velikonočního beránka. Když nastal večer, přišel s Dvanácti. A když byli u stolu a jedli, Ježíš řekl: “Amen, pravím vám, že jeden z vás mne zradí, ten, který jí se mnou.” Začali se rmoutit a jeden po druhém mu říkali: “Snad ne já?” On jim řekl: “Jeden z Dvanácti, který se mnou namáčí v míse. Syn člověka opravdu odchází, jak je o něm napsáno, běda však onomu člověku, skrze kterého je Syn člověka zrazován. Pro toho [by bylo] lépe, kdyby se byl nenarodil.”
A když jedli, vzal [Ježíš] chléb, požehnal a rozlomil, dal jim a řekl: “Vezměte, toto je mé tělo.” Pak vzal kalich, vzdal díky a dal jim; a napili se z něj všichni. A řekl jim: “Toto je má krev [nové] smlouvy, která se vylévá za mnohé. Amen, pravím vám, že se [již více] nenapiji z plodu vinné révy až do onoho dne, kdy jej budu pít nový v Božím království.” A zazpívali chvalozpěv a vyšli na Olivovou horu.
Aplikace Bible
Aplikace Bible pro děti
