Ježíš vstoupil na loď, přeplavil se a přišel do svého města. A hle, přinášeli k němu ochrnutého, položeného na lůžku. Když Ježíš uviděl jejich víru, řekl ochrnutému: “Buď dobré mysli, synu, odpouštějí se ti [tvé] hříchy.” A hle, někteří z učitelů Zákona si řekli: “Ten člověk se rouhá!” Ježíš uviděl jejich myšlenky a řekl: “Proč smýšlíte ve svých srdcích zle? Vždyť co je snadnější? Říci: "Odpouštějí se ti hříchy", nebo říci: "Vstaň a choď"? Abyste však věděli, že Syn člověka má pravomoc odpouštět na zemi hříchy …” Tu řekne ochrnutému: “Vstaň, vezmi své lůžko a jdi do svého domu.” A on vstal a odešel do svého domu. Když to uviděly zástupy, zmocnil se jich strach a vzdaly chválu Bohu, který dal lidem takovou pravomoc.
A když Ježíš odtamtud odcházel, uviděl v celnici sedět člověka jménem Matouš a řekl mu: “Následuj mne!” Matouš vstal a následoval ho. A stalo se, když byl Ježíš u stolu v domě, hle, přišlo mnoho celníků a hříšníků, aby stolovali s ním a s jeho učedníky. Když to uviděli farizeové, říkali jeho učedníkům: “Proč váš Učitel jí s celníky a hříšníky?” Když to [Ježíš] uslyšel, řekl [jim]: “Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Jděte a naučte se, co znamená: "Milosrdenství chci, a ne oběť." Neboť jsem nepřišel povolat spravedlivé, ale hříšníky [k pokání].”
Tehdy k němu přišli Janovi učedníci a řekli: “Proč se my a farizeové [často] postíme, ale tvoji učedníci se nepostí?” Ježíš jim řekl: “Mohou svatebčané truchlit, dokud je s nimi ženich? Přijdou však dny, kdy jim bude ženich odebrán, a tehdy se budou postit. Nikdo nedává záplatu z neseprané látky na starý šat; taková výplň se totiž ze šatu vytrhne a trhlina se ještě zhorší. Ani se nedává mladé víno do starých měchů, jinak se ty měchy roztrhnou, víno vyteče a měchy se zničí. Mladé víno se dává do nových měchů, a obojí zůstane zachováno.”