Matouš 27:32-66

Když vycházeli, potkali jednoho člověka z Kyrény, jménem Šimon; toho přinutili, aby vzal jeho kříž. Když přišli na místo zvané Golgota, což znamená "Místo lebky", dali Ježíšovi pít víno smíchané se žlučí. Okusil, ale nechtěl pít. Ukřižovali ho a rozdělili si jeho šaty házejíce o ně los; pak seděli a střežili ho tam. Nad hlavu mu dali nápis o jeho provinění: “Toto je Ježíš, král Židů.” Zároveň s ním byli ukřižováni dva lupiči, jeden po pravici a druhý po levici. Kolemjdoucí ho uráželi, potřásali hlavou a říkali: “Ty, který boříš svatyni a ve třech dnech ji stavíš, zachraň se, jsili Syn Boží, [a] sestup s kříže!” Podobně se posmívali i velekněží s učiteli Zákona a staršími. Říkali: “Jiné zachránil, sám sebe zachránit nemůže. Je králem Izraele, ať nyní sestoupí s kříže, a my v něho uvěříme. Složil naději v Bohu, ať [ho] nyní vysvobodí, stojíli o něho. Vždyť řekl: "Jsem Boží Syn!"” Stejně ho tupili i lupiči, kteří byli ukřižováni spolu s ním. Od šesté hodiny nastala tma po celé zemi až do hodiny deváté. Kolem deváté hodiny zvolal Ježíš silným hlasem: “Eli, Eli, lema sabachthani?” To jest: "Můj Bože, můj Bože, proč jsi mne opustil?" A když to uslyšeli někteří z těch, kdo tam stáli, říkali: “Ten člověk volá Eliáše.” Jeden z nich ihned vyběhl, vzal houbu, naplnil ji octem, připevnil na rákosovou hůl a dával mu pít. Ostatní však říkali: “Nech ho, ať uvidíme, jestli přijde Eliáš a zachrání ho!” Ale Ježíš znovu vykřikl silným hlasem a vypustil ducha. A hle, opona svatyně se roztrhla ve dví odshora až dolů a země se zatřásla a skály se roztrhly a hroby se otevřely a mnohá těla zesnulých svatých byla vzkříšena; když vyšli z hrobů po jeho vzkříšení, vstoupili do svatého města a ukázali se mnohým. Když setník a ti, kdo s ním střežili Ježíše, uviděli zemětřesení a to, co se stalo, velmi se ulekli a řekli: “Opravdu to byl Boží Syn!” Bylo tam mnoho žen dívajících se zdaleka, které se vydaly za Ježíšem z Galileje a sloužily mu. Mezi nimi byla Marie Magdalská, Marie, matka Jakubova a Josefova, a matka synů Zebedeových. Když nastal večer, přišel bohatý člověk z Arimatie, jménem Josef, který se také sám stal Ježíšovým učedníkem. Ten přišel k Pilátovi a požádal o Ježíšovo tělo. Tehdy Pilát rozkázal, aby mu [to tělo] vydali. Josef tělo vzal, zavinul je do čistého plátna a položil [je] do své nové hrobky, kterou vytesal ve skále. Pak ke vchodu do hrobky přivalil veliký kámen a odešel. Byla tam Marie Magdalská a ta druhá Marie a seděly naproti hrobu. Nazítří, to je po přípravě na svátek, se u Piláta shromáždili velekněží a farizeové a řekli: “Pane, vzpomněli jsme si, že onen svůdce ještě za svého života řekl: "Po třech dnech vstanu." Rozkaž tedy, ať je do třetího dne hrob zajištěn, aby nepřišli [jeho] učedníci, neukradli ho a neřekli lidu: "Vstal z mrtvých." A bude poslední blud horší než ten první.” Pilát jim řekl: “Máte stráž. Jděte a zabezpečte to, jak umíte.” Oni pak šli a zabezpečili hrob tak, že zapečetili kámen a postavili k němu stráž.