Matouš 27:1-66

Když nastalo ráno, uradili se všichni velekněží a starší lidu proti Ježíšovi, že ho usmrtí. Spoutali ho, odvedli a vydali vladaři [Pontiu] Pilátovi. Když jeho zrádce Juda uviděl, že byl Ježíš odsouzen, pocítil lítost a vrátil třicet stříbrných velekněžím a starším, říkaje: “Zhřešil jsem, zradil jsem nevinnou krev!” Oni však řekli: “Co je nám po tom? To je tvoje věc!” Tu pohodil ty stříbrné do svatyně a vzdálil se; pak odešel a oběsil se. Velekněží vzali ty stříbrné a řekli: “Není dovoleno vhodit je do chrámové pokladny, protože je to cena za krev.” Uradili se a koupili za ně hrnčířovo pole k pohřbívání cizinců. Proto je ono pole až dodnes nazýváno Polem krve. Tehdy se naplnilo, co bylo řečeno skrze proroka Jeremjáše: "I vzali třicet stříbrných, cenu Oceněného, který byl oceněn od synů Izraele; a dali je za hrnčířovo pole, jak mi nařídil Pán." Ježíš byl postaven před vladaře. Vladař se ho otázal: “Ty jsi král Židů?” Ježíš [mu] řekl: “Ty to říkáš.” A když ho velekněží a starší obviňovali, nic neodpověděl. Tu mu Pilát řekl: “Neslyšíš, co všechno proti tobě vypovídají?” Ale on mu neodpověděl ani na jedno obvinění, takže se vladař velmi divil. O svátcích měl vladař ve zvyku propouštět zástupu jednoho vězně, kterého chtěli. Tehdy tam měli významného vězně, který se jmenoval Barabáš. Když se tedy lidé shromáždili, řekl jim Pilát: “Koho chcete, abych vám propustil, Barabáše, nebo Ježíše, zvaného Kristus?” Věděl totiž, že ho vydali ze závisti. Když seděl na soudní stolici, vzkázala mu jeho žena: “Neměj nic s tím spravedlivým, neboť jsem dnes kvůli němu ve snu mnoho vytrpěla.” Velekněží a starší přesvědčili zástupy, aby si vyžádaly Barabáše, ale Ježíše aby daly zahubit. Vladař jim tedy řekl: “Kterého z těch dvou chcete, abych vám propustil?” Oni řekli: “Barabáše!” Pilát jim řekl: “Co tedy mám udělat s Ježíšem, zvaným Kristus?” Všichni [mu] řekli: “Ať je ukřižován!” A [vládce] řekl: “Co tedy udělal zlého?” Oni však ještě víc křičeli: “Ať je ukřižován!” Když Pilát uviděl, že to ničemu neprospívá, ale že pozdvižení je čím dál větší, vzal vodu, umyl si před zástupem ruce a řekl: “Jsem nevinen touto krví. Je to vaše věc.” A všechen lid na to řekl: “Jeho krev na nás a na naše děti!” Pak jim propustil Barabáše. Ježíše dal zbičovat a vydal ho, aby byl ukřižován. Tehdy vladařovi vojáci vzali Ježíše do vládního paláce a shromáždili k němu celý oddíl vojska. Svlékli ho a oblékli mu šarlatový plášť, upletli věnec z trní a vložili jej na jeho hlavu a do pravé ruky mu dali rákosovou hůl. Padali před ním na kolena a posmívali se mu: “Buď zdráv, králi Židů!” A když ho poplivali, vzali tu hůl a začali ho bít po hlavě. Když se mu naposmívali, svlékli mu plášť a oblékli mu jeho šaty. A odvedli ho, aby ho ukřižovali. Když vycházeli, potkali jednoho člověka z Kyrény, jménem Šimon; toho přinutili, aby vzal jeho kříž. Když přišli na místo zvané Golgota, což znamená "Místo lebky", dali Ježíšovi pít víno smíchané se žlučí. Okusil, ale nechtěl pít. Ukřižovali ho a rozdělili si jeho šaty házejíce o ně los; pak seděli a střežili ho tam. Nad hlavu mu dali nápis o jeho provinění: “Toto je Ježíš, král Židů.” Zároveň s ním byli ukřižováni dva lupiči, jeden po pravici a druhý po levici. Kolemjdoucí ho uráželi, potřásali hlavou a říkali: “Ty, který boříš svatyni a ve třech dnech ji stavíš, zachraň se, jsili Syn Boží, [a] sestup s kříže!” Podobně se posmívali i velekněží s učiteli Zákona a staršími. Říkali: “Jiné zachránil, sám sebe zachránit nemůže. Je králem Izraele, ať nyní sestoupí s kříže, a my v něho uvěříme. Složil naději v Bohu, ať [ho] nyní vysvobodí, stojíli o něho. Vždyť řekl: "Jsem Boží Syn!"” Stejně ho tupili i lupiči, kteří byli ukřižováni spolu s ním. Od šesté hodiny nastala tma po celé zemi až do hodiny deváté. Kolem deváté hodiny zvolal Ježíš silným hlasem: “Eli, Eli, lema sabachthani?” To jest: "Můj Bože, můj Bože, proč jsi mne opustil?" A když to uslyšeli někteří z těch, kdo tam stáli, říkali: “Ten člověk volá Eliáše.” Jeden z nich ihned vyběhl, vzal houbu, naplnil ji octem, připevnil na rákosovou hůl a dával mu pít. Ostatní však říkali: “Nech ho, ať uvidíme, jestli přijde Eliáš a zachrání ho!” Ale Ježíš znovu vykřikl silným hlasem a vypustil ducha. A hle, opona svatyně se roztrhla ve dví odshora až dolů a země se zatřásla a skály se roztrhly a hroby se otevřely a mnohá těla zesnulých svatých byla vzkříšena; když vyšli z hrobů po jeho vzkříšení, vstoupili do svatého města a ukázali se mnohým. Když setník a ti, kdo s ním střežili Ježíše, uviděli zemětřesení a to, co se stalo, velmi se ulekli a řekli: “Opravdu to byl Boží Syn!” Bylo tam mnoho žen dívajících se zdaleka, které se vydaly za Ježíšem z Galileje a sloužily mu. Mezi nimi byla Marie Magdalská, Marie, matka Jakubova a Josefova, a matka synů Zebedeových. Když nastal večer, přišel bohatý člověk z Arimatie, jménem Josef, který se také sám stal Ježíšovým učedníkem. Ten přišel k Pilátovi a požádal o Ježíšovo tělo. Tehdy Pilát rozkázal, aby mu [to tělo] vydali. Josef tělo vzal, zavinul je do čistého plátna a položil [je] do své nové hrobky, kterou vytesal ve skále. Pak ke vchodu do hrobky přivalil veliký kámen a odešel. Byla tam Marie Magdalská a ta druhá Marie a seděly naproti hrobu. Nazítří, to je po přípravě na svátek, se u Piláta shromáždili velekněží a farizeové a řekli: “Pane, vzpomněli jsme si, že onen svůdce ještě za svého života řekl: "Po třech dnech vstanu." Rozkaž tedy, ať je do třetího dne hrob zajištěn, aby nepřišli [jeho] učedníci, neukradli ho a neřekli lidu: "Vstal z mrtvých." A bude poslední blud horší než ten první.” Pilát jim řekl: “Máte stráž. Jděte a zabezpečte to, jak umíte.” Oni pak šli a zabezpečili hrob tak, že zapečetili kámen a postavili k němu stráž.