Matouš 16:1-20

I přistoupili k němu farizeové a saduceové a zkoušeli ho; chtěli, aby jim ukázal znamení z nebe. On jim však odpověděl: “[Když nastane večer, říkáte: "Bude pěkně, neboť se nebe červená." A ráno: "Dnes bude bouřka, neboť se červená zamračené nebe." Vzhled nebe tedy rozeznávat umíte, a znamení časů nikoli?] Pokolení zlé a cizoložné vyhledává znamení, ale znamení mu nebude dáno, kromě znamení [proroka] Jonáše.” A zanechal je tam a odešel. [Jeho] učedníci přišli na druhou stranu a zapomněli vzít chleby. Ježíš jim pověděl: “Dávejte si pozor a varujte se kvasu farizeů a saduceů!” Oni se pak mezi sebou dohadovali a říkali: “To proto, že jsme nevzali chleby.” Ježíš to poznal a řekl: “Proč se mezi sebou dohadujete, malověrní, že nemáte chleby? Ještě nerozumíte? Ani se nepamatujete na těch pět chlebů pro pět tisíc, a kolik nůší jste nasbírali? Ani na těch sedm chlebů pro čtyři tisíce, a kolik košů jste nasbírali? Jak to, že nerozumíte, že jsem k vám nemluvil o chlebech? Varujte se kvasu farizeů a saduceů!” Tehdy pochopili, že neřekl, aby se varovali chlebového kvasu, nýbrž učení farizeů a saduceů. Když Ježíš přišel do oblasti Cesareje Filipovy, ptal se svých učedníků: “Za koho lidé pokládají Syna člověka?” Oni řekli: “Ti za Jana Křtitele, jiní za Eliáše, jiní za Jeremjáše nebo za jednoho z proroků.” Řekl jim: “A za koho mě pokládáte vy?” Šimon Petr odpověděl: “Ty jsi Mesiáš, Syn živého Boha.” Ježíš mu na to řekl: “Blahoslavený jsi, Šimone BarJona, protože ti to nezjevilo tělo a krev, ale můj Otec, který je v nebesích. A já ti pravím, že ty jsi Petr, a na té skále vybuduji svou církev a brány podsvětí ji nepřemohou. [A] tobě dám klíče království Nebes, a cokoli svážeš na zemi, bude již svázáno v nebesích, a cokoli rozvážeš na zemi, bude již rozvázáno v nebesích.” Tehdy přísně domluvil [svým] učedníkům, aby nikomu neřekli, že on je Mesiáš.