Když dokončil všechna svá slova k lidu, vešel do Kafarnaum. Otrok nějakého setníka, který byl setníkovi vzácný, byl na smrt nemocen. Když setník uslyšel o Ježíšovi, poslal k němu židovské starší a žádal ho, aby přišel a zachránil jeho otroka. Ti přišli k Ježíšovi a naléhavě ho prosili: “Je hoden, abys mu to prokázal; neboť miluje náš národ, i synagogu nám sám vystavěl.” Ježíš šel s nimi. Když již byl nedaleko od jeho domu, poslal k němu setník své přátele, aby mu řekli: “Pane, neobtěžuj se; vždyť nejsem hoden, abys vešel pod mou střechu. Proto jsem se ani nepokládal za hodna k tobě přijít. Ale řekni slovo, a můj sluhabude uzdraven. Vždyť i já jsem člověk podřízený autoritě a mám pod sebou vojáky; řeknuli některému: "Jdi", pak jde; jinému: "Přijď", pak přijde; a svému otroku: "Udělej to", pak to udělá.” Když to Ježíš uslyšel, užasl nad ním, obrátil se k zástupu, který ho doprovázel, a řekl: “Pravím vám, ani v Izraeli jsem nenalezl tak velkou víru.” Když se ti, kteří byli posláni, vrátili do domu, nalezli toho [nemocného] otroka zdravého.
A stalo se, že hned nato šel do města zvaného Naim. A šli s ním [mnozí] jeho učedníci a veliký zástup. Když se přiblížil k městské bráně, hle, vynášeli mrtvého, jediného syna jeho matky, a ta byla vdova; byl s ní velký zástup z města. Když ji Pán uviděl, byl nad ní hluboce pohnut a řekl jí: “Neplač!” Pak přistoupil a dotkl se már. Ti, kteří je nesli, se zastavili. Řekl: “Chlapče, pravím ti, probuď se!” Mrtvý se posadil a začal mluvit; a Ježíš ho dal jeho matce. Všech se zmocnil strach, oslavovali Boha a říkali: “Veliký prorok povstal mezi námi” a “Bůh navštívil svůj lid.” A toto slovo o něm se rozšířilo po celém Judsku a po všem okolí.
O tom všem podali Janovi jeho učedníci zprávu. Jan si zavolal dva ze svých učedníků a poslal je k Ježíšovi se slovy: “Ty jsi Ten, který má přijít, nebo máme očekávat jiného?” Ti muži k němu přišli a řekli: “Jan Křtitel nás k tobě poslal se slovy: Ty jsi Ten, který má přijít, nebo máme očekávat jiného?” V tu hodinu uzdravil mnoho lidí z nemocí, z trápení a od zlých duchů a mnohým slepým daroval zrak. A jim odpověděl: “Jděte, podejte zprávu Janovi, co jste uviděli a uslyšeli: Slepí opět vidí, chromí chodí, malomocní jsou očišťováni, hluší slyší, mrtví vstávají, chudým se zvěstuje evangelium. A blahoslavený je ten, kdo by se nade mnou nepohoršil.”
Když Janovi poslové odešli, začal Ježíš říkat zástupům o Janovi: “Co jste vyšli spatřit do pustiny? Třtinu zmítanou větrem? Nebo co jste vyšli uvidět? Člověka oblečeného do jemných šatů? Hle, ti, kdo nosí nádherné šaty a žijí v přepychu, jsou v královských palácích. Nebo co jste vyšli uvidět? Proroka? Ano, pravím vám, a více než proroka. To je ten, o němž je napsáno: "Hle, posílám svého posla před tvou tváří, který upraví tvou cestu před tebou." [Amen,] pravím vám, mezi těmi, kdo se narodili z ženy, nikdo není větší [prorok] než Jan [Křtitel]; avšak ten nejmenší v Božím království je větší než on. A všechen lid, který ho slyšel, i celníci uznali Boha za spravedlivého tím, že se dali pokřtít Janovým křtem. Farizeové a zákoníci odmítli Boží radu pro sebe, když se nedali od něho pokřtít.”